Jericho

Jericho (hebrejsky: יְרִיחוֹ, arabsky: أريحا, kanaánsky: Yareah, řecky: Ἱεριχώ) je malé blízkovýchodní město, nacházející se na západním břehu řeky Jordán severovýchodně od Jeruzaléma. Jeho název je pravděpodobně odvozen z hebrejského výrazu pro měsíc, jelikož město bylo starým centrem uctívání lunárních božstev.[1]

Jericho
أريحا
Pozůstatky Hišámova paláce
Poloha
Souřadnice31°51′ s. š., 35°28′ v. d.
Nadmořská výška-200 m n. m.
StátPalestinská autonomie Palestinská autonomie
Jericho
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha45 km²
Počet obyvatel20 600 (2007)
Hustota zalidnění457,8 obyv./km²
Správa
StarostaHassan Saleh
Vznik96. století př. n. l.
Oficiální webwww.jericho-city.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jericho je považováno za jedno z nejstarších měst na světě s kontinuálním osídlením.[2] Archeologické výzkumy zde odkryly přes 20 po sobě navazujících osad, z nichž nejstarší je datována do období kolem roku 9000 př. n. l.[3] Výzkumné práce byly zahájeny Charlesem Warrenem již v roce 1868. Nejrozsáhlejší výzkumy za použití moderních postupů proběhly mezi lety 1952 a 1958 pod vedením Kathleen Kenyonové, která vyvinula metodu kopání tellu pomocí trojrozměrné techniky.

Nejstarší osídlení

Nejstarší osada se nacházela na dnešní lokalitě Tel es-Sultan (česky Sultánův kopec), několik kilometrů od současného města. Slovo tell v arabštině znamená mohylu. V archeologické terminologii představuje uměle vytvořené návrší, které vzniklo postupným vrstvením osídlení nad sebou. Taková návrší jsou typická pro Blízký východ a Anatolii.

První osídlení kolem roku 9000 př. n. l. je nazýváno Natufskou kulturou podle vádí Natuf. Během něj se objevují první kamenné stavby. Toto období je nazýváno epipaleolit (pozdní paleolit).

V prekeramickém neolitu A, přibližně mezi lety 8350 př. n. l. až 7370 př. n. l., zde byla vybudována osada o rozloze 40 000 m2, ohrazená kamennou zdí s několika věžemi. Jedná se pravděpodobně o nejstarší městskou hradbu na světě.[4] Uvnitř města byly budovány obytné domy se stěnami z mazanic. Místní obyvatelé, jichž bylo mezi 170 a 1 000, pěstovali pšenici, ječmen a luštěniny. Lovili divokou zvěř.

V prekeramickém neolitu B, přibližně mezi lety 7220 př. n. l. až 5850 př. n. l., se objevují první pravoúhlé domy. Většinou se jednalo o několik místností uspořádaných kolem dvora. Žádný dům ale nebyl objeven v celku. Současně se v této fázi objevuje takzvaný kult lebek, uchovávání lebek, které byly odděleny od těla zemřelých. Mrtví bývali pohřbíváni pod podlahy domů. Pravděpodobně došlo také k domestikaci ovce.

Doba bronzová
Jean Fouquet, Dobytí Jericha, 1470–1475

V době bronzové se Jericho stalo jedním z nejvýznamnějších měst v oblasti Syropalestiny. Největšího rozkvětu dosáhlo mezi lety 1700 př. n. l. až 1550 př. n. l.. Kolem roku 1550 př. n. l. došlo k jeho zničení buď zemětřesením nebo jeho dobytím.[5][6] Této fázi vývoje odpovídá archeologická vrstva spáleniště nazvaná Destrukce města IV. Vedle archeologických pramenů o zničení města existují i prameny biblické. Kniha Jozue popisuje dobytí Jericha zázrakem. Jozue dostal od Boha pokyny k jeho dobytí. Měl s vojskem po šest dní pochodovat jednou denně okolo města s průvodem kněží, kteří troubili na beraní rohy a nesli „archu úmluvy“. Sedmý den měli obejít město sedmkrát a nakonec měli všichni válečníci zakřičet válečný pokřik. Při tomto pokřiku se zdi Jericha zhroutily, válečníci vtrhnuli do nechráněného města a zničili ho.

Novodobá historie

Současné město se až do roku 1967 nacházelo na území Jordánska. Během šestidenní války bylo společně s celým Západním břehem Jordánu dobyto izraelskou armádou. V roce 1994 se stalo jedním z prvních měst, která byla předána palestinské správě na základě mírové smlouvy z Osla. Roku 2001 došlo k jeho opětovnému obsazení Izraelci během tzv. druhé intifády.

Partnerská města

Reference
  1. Strong's Bible Dictionary
  2. Gates, Charles (2003). „Near Eastern, Egyptian, and Aegean Cities“, Ancient Cities: The Archaeology of Urban Life in the Ancient Near East and Egypt, Greece and Rome. Routledge, 18. ISBN 0-415-01895-1.
  3. „Jericho“, Encyclopedia Britannica
  4. www.ourfatherlutheran.net [online]. [cit. 28-12-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-02-2008.
  5. Finkelstein, Israel. The Bible Unearthed.
  6. Sturgis, Matthew, a John McCarthy. It Ain't Necessarily So. London: Hodder Headline, 2001. pp 56-59. ISBN 0-7472-4506-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.