Jeremy Corbyn

Narodil se ve městě Chippenham, Wiltshire v roce 1949. Jeho otec, David Corbyn, byl elektrotechnik a expert na usměrňovače, jeho matka, Naomi, učitelkou matematiky. Oba rodiče byli v mládí míroví aktivisté, kteří se potkali během španělské občanské války.[3] Když mu bylo sedm let, rodina se přestěhovala do hrabství Shropshire. V tamním městě Newport navštěvoval školu Adams' Grammar School.[4] V roce 1966 vstoupil do Labouristické strany a její mládežnické organizace Mladí socialisté. Stejně jako do Ligy proti krutým sportům.[4]

Po škole dva roky dobrovolničil v organizaci Voluntary Service Overseas na Jamajce. Poté byl zaměstnán v odborech National Union of Public Employees (NUPE). Během zaměstnání také neúspěšně studoval na University of North London.[4] Následně pracoval v dalších odborech (NUTGW).

V roce 1974 byl zvolen zastupitelem v londýnském obvodu Haringey, kde zasedal až do roku 1983. V roce 1981 také spolupracoval na neúspěšné kampani Tonyho Benna na místopředsedu Labouristické strany. V téže době byl zvolen tajemníkem labouristické místní organizace v obvodě Islington.

V roce 1982 byl vybrán za kandidáta Labouristické strany v londýnském volebním okrsku Islington North. Ve volbách roku 1983 byl zvolen poslancem a ihned se přidal k parlametní skupině Socialist Campaign Group, která sdružuje levicové křídlo labouristických poslanců. Krátce poté začal psát pravidelný sloupek v levicových novinách Morning Star, do kterých píše dodnes. Ve svém okrsku byl následně sedmkrát znovuzvolen a byl členem mnoha výborů a komisí.[5]

Corbyn platil za rebela i ve vlastní straně, v období let 2001 až 2010 ve 24 % hlasování hlasoval proti ní.[6] V roce 2001 byl zvolen do řídícího výboru protiválečné koalice Stop the War Coalition, která ve Spojeném království demonstrovala proti válce v Afghánistánu a válce v Iráku. V roce 2003 řečnil na řadě protiválečných shromážděních a otevřeně vystupoval proti válce v Iráku. V roce 2011 se stal předsedou Koalice. V roce 2006 byl jedním z dvanácti poslanců Labouristické strany, kteří podpořili návrh vyšetřování války v Iráku, jež v parlamentu navrhly strany Plaid Cymru a Skotská národní strana.[7] Činili tak proti oficiálnímu směřování své strany, kterou tehdy řídil Tony Blair. Corbyn je také otevřeně proti zbraním hromadného ničení a od roku 1966 je členem organizace Campaign for Nuclear Disarmament (CND).[4]

Corbyn proslul již v osmdesátých letech 20. století, kdy obhajoval neprávem odsouzené tzv. Guildford Four a Birmingham Six, které soudy odsoudily za teroristické útoky ze 70. let, ale později zpětně shledaly nevinnými.[8][9] Corbyn se dále účastnil kampaně za osvobození odsouzených Jawada Botmeha a Samary Alami za bombové útoky z roku 1994. Rozsudky však byly potvrzeny i vyššími instancemi.[10]

Corbyn je členem řady odborů, jež ho také často sponzorují (například Unison, RMT nebo Unite the Union). Současně je zastáncem antifašismu a několikrát řečnil na antifašistických demonstracích. Angažuje se také v Jižní a Střední Americe. Byl známým odpůrcem apartheidu v Jihoafrické republice a členem organizace Anti-Apartheid Movement (AAM).[11] V roce 1984 byl zadržen za protestování před budovou South Africa House.[12]

V neposlední řadě je členem organizace Amnesty International, se kterou vedl kampaň, aby byl diktátor Augusto Pinochet souzen za své zločiny.

Po drtivé porážce Labouristické strany ve volbách 2015 odstoupil v květnu 2015 tehdejší předseda Ed Miliband. V červnu 2015 se objevily zprávy, že Corbyn bude kandidovat na předsedu. Tehdy Corbyn oznámil, že hlavním tématem jeho kampaně bude protiškrtová politika.[13] Dne 12. září 2015 byl již v prvním kole zvolen předsedou strany se ziskem 59,5 % hlasů. Tím se také oficiálně stal lídrem britské opozice.

Na sjezdu Labouristické strany dne 4. dubna 2020 byl novým předsedou a vůdcem opozice zvolen Keir Starmer.[2]