Osoba samostatně výdělečně činná
Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) je termín používaný v českých zákonech o dani z příjmů, o sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění pro takovou fyzickou osobu, která má příjmy z podnikání nebo z jiné samostatně výdělečné činnosti. Typicky je OSVČ například živnostník, samostatný zemědělec, samostatně výdělečný umělec, soudní znalec a podobně.
V anglosaském světě se používá poněkud širší výraz self-employed.
Osoba samostatně výdělečně činná
Za OSVČ je považován ten:
- kdo vykonává samostatnou výdělečnou činnost na základě oprávnění k výkonu takové činnosti, které plyne z českých právních předpisů,
- nebo spolupracuje při výkonu takové samostatné činnosti. Do této kategorie patří také členové rodiny, kteří se zúčastňují na provozu rodinného závodu.
OSVČ zároveň musí být osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let.
Osobu, která nesplňuje zmíněné podmínky, nelze považovat za OSVČ.[1]
Příjmy OSVČ
Příjmy z podnikání se pro tento účel podle § 7 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, rozumí:
- příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
- příjmy ze živnosti,
- příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
- podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.
Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti se podle § 7 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. rozumí (nespadají-li mezi příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6):
- příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
- příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,
- příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů,
- příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.
Práva a povinnosti
OSVČ má tato práva a povinnosti:
- podniká pod svým jménem (například Josef Novák - účetní),
- ručí celým svým majetkem,
- do určitého obratu (dáno zákonem) může účtovat v soustavě daňové evidence, dříve jednoduchého účetnictví,
- do určitého obratu (dáno zákonem) nemusí prokazovat náklady, ale může je uplatňovat paušálně,
- do určitého obratu (dáno zákonem) nemusí být plátcem daně z přidané hodnoty,
- na rozdíl od právnických osob nemusí být zapsána v Obchodním rejstříku,
- má povinnost platit zdravotní pojištění (do 8. dne následujícího kalendářního měsíce)[2] a sociální pojištění (do konce měsíce, který platí), v případě toho, že se OSVČ účastní na nemocenském pojištění, má povinnost platit také to,
- má povinnost podat přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok,
- má povinnost oznámit příslušným úřadům zahájení, popř. znovuzahájení, samostatné výdělečné činnosti,
- má povinnost oznámit příslušným úřadům ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo jakoukoliv její změnu.[3][4]
Změna statusu OSVČ
OSVČ může kdykoliv svou činnost ukončit nebo alespoň pozastavit, přičemž vždy má povinnost o změně informovat příslušné orgány. Jinak jí hrozí pokuta a také povinnost nadále hradit zálohy na pojistném. Při pouhém pozastavení podnikatelské činnosti, na rozdíl od jejího ukončení, zůstává jedinci povinnost platit zálohy na zdravotním pojištěním, ale může pak podnikání kdykoliv obnovit tzv. změnovým listem na živnostenském úřadě. Doba, kdy je podnikatelská činnost pouze pozastavena, se nezapočítává do doby platné pro výpočet důchodu.
Změnu činnosti má podnikatel povinnost oznámit na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), ve zdravotní pojišťovně a na finančním úřadě. Časově výhodnější je však tuto změnu nahlásit v živnostenském úřadě nebo v Czech POINT, kde osoba vyplní pouze tzv. změnový list na centrálním registračním místě, skrze který budou následné informovány všechny zmíněné instituce. Změnu podnikatel musí nahlásit do osmi dnů v OSSZ a zdravotní pojišťovně a do 15 dnů na finančního úřadě, jinak mu hrozí pokuta.
Hlavní a vedlejší činnost
OSVČ může svou činnost vykonávat jako hlavní, nebo vedlejší. Při vykonávání hlavní činnosti je povinna hradit alespoň minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. V roce 2014 činí 1 752 Kč na zdravotní pojištění a 1 894 Kč na sociální pojištění.
U vedlejší činnosti se v prvním roce zálohy neplatí a v dalších letech pouze ve výši vypočtené ze skutečného zisku. O vedlejší činnost jde v případech, že osoba samostatně výdělečně činná:[5]
- vykonává zaměstnání,
- pobírá invalidní, nebo starobní důchod,
- má nárok na rodičovský příspěvek, nebo Peněžitou pomoc v mateřství, nebo je na nemocenské z důvodu těhotenství a porodu,
- osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby,
- osobně pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni 2-4, pokud se jedná o osobu blízkou, nebo žijící ve stejné domácnosti,
- vykonává vojenskou službu, nejde-li o vojáka z povolání,
- je nezaopatřeným dítětem.
Odkazy
Reference
- Druhy SVČ - Česká správa sociálního zabezpečení. www.cssz.cz [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné online.
- Zálohy na pojistné - VZP ČR. www.vzp.cz [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné online.
- Povinnosti - Česká správa sociálního zabezpečení. www.cssz.cz [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné online.
- Povinnosti OSVČ - VZP ČR. www.vzp.cz [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné online.
- VYBÍRALOVÁ, Alžběta. Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností [online]. Flek.cz, 2013-11-18 [cit. 2014-05-08]. Dostupné online.