Jaroslav Vozáb

Jaroslav Vozáb (16. prosince 1919 Neuměřice[1] – 3. dubna 1988 Praha) byl český překladatel a herec, od roku 1968 až do své smrti člen Divadla Járy Cimrmana. Je pohřben ve Velvarech,[2] kde vyrůstal.

Jaroslav Vozáb
Narození	16. prosince 1919 Neuměřice Československo Československo
Úmrtí	3. dubna 1988 (ve věku 68 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Velvary
Významné role	překladatel ve filmu Marečku, podejte mi pero!
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ovládal několik jazyků, původním povoláním byl překladatel v zahraničním vysílání Československého rozhlasu. Jako tlumočník se také seznámil s divadlem Járy Cimrmana (na jeho zájezdu do Vídně) a natolik si s ním padl do noty, že se záhy zařadil mezi herce jeho souboru. Díky svému věku byl zde jakýmsi nestorem, a svým kultivovaným, mírným a bezelstným projevem se typově hodil především na dobrácké, submisivní a často ženské role. Proslulé jsou zejména jeho výkony v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký jako princezna Zlatovláska a ve hře Vizionář jako uhlobaron Ptáček.

Jedinečný hlas a dikci Jaroslava Vozába využila autorská dvojice Smoljak–Svěrák i v řadě svých filmů, a po nich také další tvůrci. Přestože šlo vždy jen o malé až epizodní role, díky Vozábovu nezaměnitelnému projevu jsou nepřehlédnutelné. Několikrát se jednalo o úlohu tlumočníka, tedy přímo na tělo. K nim patří i jeho asi nejznámější vystoupení, ve filmu Marečku, podejte mi pero! s větou "Hujer, metelesku blesku".