Jaroslav Hausmann

Narodil se v Sazené nedaleko Velvar do české rodiny Antonína Hausmanna, starosty obce a ředitele velvarského cukrovaru. Jeho matka zemřela roku 1874, otec se posléze znovu oženil. Chtěl, aby se Jaroslav stal lékařem. Po absolutoriu obecné školy odešel roku 1884 do Prahy, kde začal po dokončení střední školy vystudovat medicínu na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Věnoval se sportovní střelbě, roku 1891 jej mladší bratr Heřman přivedl k cyklistice.

Novější logo SK Slavia Praha, který Hausmann roku 1895 spoluzakládal

Hausmann se následně v listopadu 1892 angažoval při založení klubu se jménem Akademický cyklistický odbor Slavie (ACOS)[1], stal se jeho prvním zapisovatelem. Byl sdružen též s Literárním a řečnickým spolkem Slávia, primárně se ale zabýval cyklistkou. Trénoval na žižkovské Ohradě. Hausmann se záhy stal jedním z nejúspěšnějších jezdců klubu. K cyklistice se později přidávaly další a další sporty, a to včetně kopané. Přispíval také do časopisu Cyklistika.

Po zániku literární části Slávie byl z Hausmannovy iniciativy založen SK Slavia Praha, čistě sportovní klub. Ten se společně s klubem Sparta (tehdy Athletic Club Královské Vinohrady) spoluzaložený Maxem Švagrovským patří mezi první čtyři spolky v Českém království. Prvním předsedou byl zvolen Karel Ankrt, ale kvůli jeho neochotě k byrokratické práci a chození na schůze byl de facto výkonným předsedou Hausmann. Fotbalový oddíl vznikl až na valné hromadě 21. ledna 1896, do řízení klubu se zapojil také Karel Freja. Za jeho působení v následujících letech došlo k orientaci klubu primárně na fotbalovou činnost, Hausmann se rovněž aktivně účastnil utkání i jako hráč. Roku 1897 se stal místopředsedou České amatérské atletické unie, organizující mimo jiné i soutěže v kopané. V té době dokončil studia medicíny a stal se chirurgem a porodníkem.

Cyklistický oddíl Slavia (Hausmann v baretu uprostřed)

V lednu 1900 inicioval Hausmann vznik pracovního výboru komitétu, který odeslal dopis Olympijskému výboru k účasti českých sportovců na II. olympijských hrách v Paříži. Ty se později staly prvními, do kterých se Češi zapojili. Po odstoupení Karla Ankrta, který byl více nakloněn cyklistice, se Hausmann 19. ledna 1900 v restauraci U Brejšky stal druhým zvoleným předsedou Slavie. Od května 1900 předsedal volnému sdružení s názvem Český svaz fotbalistů.

V červenci téhož roku ale veškeré sportovní funkce opustil a v klubu nadále působil jako řadový člen. Působení pro něj jako pro úspěšného lékaře již nebylo časové únosné. Hausmann si zřídil vlastní sanatorium v novoměstské Legerově ulici v domě čp. 1627. Vlastnil také automobil, jako třetí motorista v Praze, ve kterém vyjížděl za pacienty. Patřil k nejrenomovanejším lékařům v Praze, k jeho soukromým pacientům patřil například malíř Josef Lada. Byl stavebníkem a majitelem rozsáhlé secesní vily s velkou zahradou a chovnou loveckou oborou v Jevanech u Prahy.

Své členství ukončil roku 1923 na protest proti urovnání sporu s německým klubem DFC Prag.

Jaroslav Hausmann zemřel 7. září 1923 ve svém sanatoriu v Praze ve věku 50 let následkem zápalu plic, který si přivodil při rychlé jízdě vozem k porodu. (V matrice je uvedeno datum 6. září,[2] které je v rozporu s přesnějším údajem na parte.[3])

Byl zpopelněn a pohřben v rodinné hrobce v Kostelci nad Černými lesy.

Po jeho smrti bylo v prostorách jeho kliniky zřízeno Borůvkovo sanatorium.

Se svou manželkou měli děti Olgu a Jaroslava mladšího. Dcera Olga, provdaná Kořánová, se stala překladatelkou z angličtiny. Jaroslav ml. byl po otci rovněž nadšeným sportovcem, stal se automobilovým závodníkem a šéfredaktorem Světa motorů, roku 1938 pak vykonal cestu kolem světa.

• SK Slavia Praha
• Karel Freja

• Obec Sazená
• Životopis