Marita Kochová

Vrcholné období své sportovní kariéry zaznamenala od konce 70. do poloviny 80. let. Je olympijskou vítězkou, trojnásobnou mistryní Evropy a halovou mistryní Evropy v běhu na 400 metrů a mistryní světa a trojnásobnou halovou mistryní Evropy v běhu na 200 metrů.

V roce 1979 se stala první ženou v historii, která běžela 200 m pod 22 sekund. Čas 21,71 s byl až do roku 2015, kdy ho překonala Dafne Schippersová, platným evropským rekordem a celkově ji řadí na 7. místo v dlouhodobých tabulkách.[1]

Její světový rekord 47,60 s na hladké čtvrtce zaběhnutý dne 6. října 1985 v australské Canbeře nebyl dosud překonán a v současnosti je i pro elitní sprinterky prakticky nedosažitelný. Jeho nadměrně vysoká úroveň však poněkud nahrává podezření z dopingu, který nebyl v tehdejší východoněmecké atletice, představující světovou špičku, neznámým pojmem. Jedinou ženou, která se ještě dokázala dostat pod 48 sekund, byla Jarmila Kratochvílová.

Během své kariéry vytvořila Kochová 30 světových rekordů na různých sprinterských tratích.

Kochová závodila v době, kdy ve Východním Německu fungoval rozsáhlý státem organizovaný dopingový program. Podle záznamů z tohoto programu, které v roce 1991 publikoval německý molekulární biolog a antidopingový aktivista Werner Franke, Kochová v letech 1981 až 1984 užívala anabolický steroid Oral-Turinabol.[2] V knize je také citován dopis Kochové řediteli státní farmaceutické společnosti, ve kterém si stěžuje, že její kolegyně Bärbel Wöckelová dostává vyšší dávky steroidu, protože má v továrně známosti.[3]

Hala

• 60 m - (7,04 s - 16. února 1985, Senftenberg)
• 200 m - (22,39 s - 5. března 1983, Budapešť)

Dráha

• 100 m - (10,83 s - 8. června 1983, Berlín)
• 200 m - (21,71 s - 10. června 1979, Karl-Marx-Stadt) - ER
• 400 m - (47,60 s - 6. října 1985, Canberra) -