Jana Klusáková

V dětství zpívala v Pražském dětském sboru, v mládí ve Vysokoškolském uměleckém souboru. Vystudovala ruštinu a češtinu na FF UK, pak postgraduálně estetiku. V 60. letech pracovala ve filmovém průmyslu (titulky) a v tehdy populárním programu Československého rozhlasu Mikrofórum měla týdenní desetiminutovku o filmových novinkách. Přispívala do týdeníku Student. Od roku 1967 byla aspirantkou moskevského Ústavu dějin umění, oboru filmová věda. Po srpnové okupaci studium sama ukončila a když se v osmém měsíci těhotenství v říjnu 1968 vracela z Moskvy, propašovala v těhotenské sukni mikrofilmy s rukopisem knihy Natálie Gorbaněvské Poledne a Paměti Naděždy Mandelštamové, vdovy po básníku Osipu Mandelštamovi. Zařídila i převezení filmů mnichovskému nakladateli Adalbertu Neimanisovi.[1]

Za normalizace musela v roce 1971 odejít z Ústřední půjčovny filmů, kde pracovala v oddělení propagace, do „svobodného povolání“. Dvacet let tlumočila a překládala z ruštiny (např. Bulgakov, Čechov, Turgeněv, Saltykov-Ščedrin, Petruševská). Až po vydání rukopisů Gorbaněvské a Mandelštamové na Západě na ni v roce 1975 přišlo udání z Moskvy (Vladimir Moroz, krycí název akce: Akce Lina). Byla zatčena a strávila několik měsíců v ruzyňské vazební věznici, ale díky obhajobě Otakara Motejla skončila nakonec jen s podmínečným odsouzením. Koncem 80. let zase směla začít pracovat pro rozhlas.

V lednu 1990 tlumočila na přání prezidenta Václava Havla jeho první setkání s Michailem Gorbačovem v Kremlu, kde byl dohodnut odchod ruských okupačních vojsk z Československa.[2]

Od roku 1995 je redaktorkou ČRo 1, Radiožurnálu (Knihovnička, Kniha týdne, Na scéně, Host Jany Klusákové, Nad věcí). V roce 1999 byla první předsedkyní správní rady Nadace Open Society Fund Praha.[3]

• Jana Klusáková a Jan Ruml rozmlouvají nadoraz o tom, co bylo, je a bude, spoluautor Jan Ruml, Argo, Praha 1998, ISBN 80-7203-072-8
• Jana Klusáková a Václav Klaus rozmlouvají nadoraz o osmi letech ve svobodném státě, Argo, Praha 1998, ISBN 80-7203-169-4
• Jana Klusáková a Otakar Motejl rozmlouvají nadoraz o právu, spravedlnosti a o životě v období změn, Argo, Praha 1999, ISBN 80-7203-209-7
• Rok s Kokoliou – Český malíř z Moravy o tom, jak daleko je obloha, proč nepěstovat monokulturu a jak vypadá nic, Petrov, Brno 2005, ISBN 80-7227-238-1
• Cyril Svoboda – Nediplomatický rozhovor, Host, Brno 2006, ISBN 80-7294-184-4
• Yekta Uzunoglu – Presumpce viny, s předmluvou Františka Janoucha, 2006 (rukopis)