Jan Kruliš (architekt)

Narodil se 23. června 1829 v Poličanech u Kutné Hory v rodině statkáře. Absolvoval techniku a výtvarnou akademii ve Vídni.[3]

V letech 1850 až 1857 zastával místo asistenta katedry (stolice) pro vodní a silniční stavby na technických vysokých školách ve Vídni. Poté přijal místo inženýra u c. k. státní dráhy, pro kterou uskutečnil několik velkých staveb v Uhrách.[3]

Roku 1866 se usadil jako samostatný inženýr a stavební podnikatel na Královských Vinohradech. Jeho firma (J. Kruliš) provedla v následujících desetiletích řadu vodních, železničních a průmyslových staveb. Mimo jiné:[3]

• regulace Sázavy
• Železniční trať Poříčany–Nymburk
• Železniční trať Kralupy nad Vltavou – Velvary
• železniční trať Lovosice – Libochovice – Louny
• železniční trať Přelouč – Heřmanův Městec – Vápenný Podol
• železniční trať Jenšovice–Lužec
• železniční trať Zlonice–Hospozín (dnes část trati Zlonice–Roudnice)
• železniční trať Domažlice–Kdyně (dnes část trati Domažlice – Horažďovice předměstí)
• Železniční trať Častolovice–Solnice
• železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou
• železniční trať Mělník–Mšeno (dnes část trati Mladá Boleslav – Mělník) s vlečkami do Střednic a k Labi
• železniční trať Vodňany – Číčenice – Týn nad Vltavou (dnes část trati do Volar a trať do Týna)
• Železniční trať Staňkov–Poběžovice (Ronšperk)
• železniční trať Jičín–Turnov (dnes část trati Hradec Králové – Turnov)
• nábřeží a most přes Radbuzu v Plzni
• most v Týně nad Vltavou
• most přes Labe v Josefově
• Lanová dráha na Letnou

Zemřel 11. prosince 1903 na Královských Vinohradech.[3] Pohřben byl na Vyšehradě[4].[5]

Oženil se s dcerou maršálka rytíře Fritze. Měli spolu dva syny a čtyři dcery.[3]

• Starší syn Otokar Kruliš rytíř Randa, rovněž technicky vzdělaný, pracoval v otcově firmě, ale 13. května 1900 náhle zemřel. Jeho manželka Anděla byla dcerou Antonína Randy. Měli spolu dva syny:[6] Otokar Kruliš-Randa (1890–1958) se proslavil jako průmyslník, vysokoškolský pedagog, šachista a politický vězeň komunistického režimu,[7] Ivo Kruliš-Randa (1893–1973) byl známý jako hutní technik.[8]
• Mladší syn Zdenko Kruliš převzal po otcově smrti vedení firmy.[3]