Antonín Randa

Antonín rytíř Randa (8. července 1834 Bystřice nad Úhlavou[2]6. října 1914 Dobřichovice) byl profesor občanského práva na právnické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze, zakladatel moderní české civilistiky, čestný doktor univerzit v Bologni a Krakově.

prof. JUDr. Antonín rytíř Randa
Antonín Randa (1912)
Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Ve funkci:
1883  1884
PředchůdceVáclav Vladivoj Tomek
NástupceJan Streng
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1885  1886
PředchůdceAlois Zucker
NástupceJan Jaromír Hanel

Narození8. července 1834
Bystřice nad Úhlavou
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. října 1914 (ve věku 80 let)
Dobřichovice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
NárodnostČeši
Příbuzní
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Zaměstnáníprofesor občanského práva
Profesepedagog, spisovatel, politik, právník a učitel
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Po rozdělení pražské univerzity na dvě samostatné vysoké školy s českým a německým vyučovacím jazykem byl zvolen prvním prorektorem (1882/83) a pak druhým rektorem (1883/84) univerzity české; děkanem právnické fakulty byl zvolen v letech 1872 a 1885. Od roku 1881 byl členem rakouské Panské sněmovny a Říšského soudu, v letech 1904–1906 „ministr krajan“ ve vládách Ernsta Koerbera, Paula Gautsche a Konráda Hohenlohe. V letech 1908–1914 působil též jako druhý prezident České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Patřil k spoluzakladatelům Jednoty právnické.

Z mnoha jeho prací z oblasti práva občanského, obchodního, směnečného, knihovního a vodního je třeba zmínit (pokaždé 1. vyd.): Der Besitz nach österreichischem Rechte mit Berücksichtigung des gemeinen Rechtes, des preußischen, französischen und sächsischen Gesetzbuches (1865), Der Erwerb der Erbschaft nach österreichischem Rechte, auf Grundlage des gemeinen Rechtes, mit Berücksichtigung des preussischen, französischen, sächsischen und Zürcher Gesetzbuches (1867), Přehled vzniku a vývinu desk čili knih veřejných, hlavně v Čechách a na Moravě (1870), O závazcích k náhradě škody z činů nedovolených, pak o úrocích dle rakouského práva občanského (1870), Právo vlastnické dle rakouského práva v systematickém pořádku (1871), Soukromé obchodní právo rakouské (seš. I 1876, seš. II 1883, seš. III 1888).

Randův odkaz rozvíjí Randova nadace, působící při Spolku českých právníků Všehrd.

Rodina

Manželka Antonína Randy Angela byla dcerou matematika Jakuba Filipa Kulika. Jejich dcera Angela se stala manželkou inženýra Otokara Kruliše-Randy (1860–1900), synem architekta Jana Kruliše (1829–1903). Měli spolu dva syny. Jedním z nich byl právník Otokar Kruliš-Randa (1890–1958).[3]

Reference

Literatura

  • KRČMÁŘ, J.: Antonín Randa. Poznámky k jeho veřejným činnostem, in: Randův jubilejní památník. K stému výročí narození Antonína Randy. Praha 1934.
  • KREK, G.: Anton Randa. Gedächtnisschrift zur hundertsten Wiederkehr seines Geburtstages [separát – překlad článku ze slovinského časopisu Slovensky Pravnik], Ljubljana 1935.
  • KNAPP, V.: Portrét Antonína Randy (k jeho dvojímu výročí), Právník 1994, č. 9-10, s. 866.
  • KURKOVÁ, J.: Kdo byl JUDr. Antonín rytíř Randa? Ad notam 2006, č. 3, s. 91.
  • BANASZKIEWICZ, B.: Antonín Randa (1834–1914), Kwartalnik Prawa Prywatnego [polsky] 2008, č. 4, s. 913.
  • VELEK, L.: Antonín Randa očima svých současníků, Právník 155, 8/2016, s. 673–688.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.