Jan Hladík

Jan Hladík (21. května 1927 Praha – 3. června 2018 Praha) byl český grafik, textilní výtvarník, malíř a ilustrátor.

Jan Hladík
Jan Hladík (2012)
Narození21. května 1927
Praha
Československo Československo
Úmrtí3. června 2018 (ve věku 91 let)
Praha
Česko Česko
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánítextilní výtvarník, grafik, malíř, ilustrátor
PříbuzníJenny Hladíková
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V letech 1942–1944 studoval na Státní grafické škole v Praze u prof. Vodrážky a prof. Müllera, jeho spolužáky byli Václav Sivko, Vladimír Fuka, Mikuláš Medek. V roce 1945 byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde si jej pak do svého ateliéru užité malby a textilního výtvarnictví vybral prof. A. Fišárek. Se studenty jeho ateliéru podnikl r. 1947 měsíční poznávací zájezd za současným francouzským a světovým uměním do Paříže a Bretaně. Studia ukončil roku 1950 diplomovou prací - kolekcí dekoračních látek zhotovených technikou filmtisku.

Po komunistickém převratu 1948 byla rodina pronásledována. Jan Hladík byl povolán na vojnu do pracovního lágru PTP, rodinný majetek byl konfiskován, otec Jana Hladíka později zatčen a vězněn. Po úrazu na vojně a návratu do civilu i přes podporu prof. Fišárka těžko hledal zakázky v oboru textilní tvorby, privátně tvořil grafiky, kresby a keramiku, občas ilustroval knihy.

Roku 1955 se oženil s Jenny Hršelovou (Jenny Hladíková) a vrátil se k textilní tvorbě. Pro výstavu nově ustavené Skupiny 7 (1958) utkal první tapiserie s abstraktními motivy podle vlastních grafických předloh. Souběžně s tvorbou autorských tapiserií, které se od roku 1959 staly jeho stěžejním výtvarným projevem, tvoří grafické listy (dřevořezy, linoryty, lepty a zejména kombinované techniky využívající asambláže), kresby temperou a olejomalby.

V roce 1960 byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců (SČVU) a vystavoval textilní díla na trienále v Miláně, 1963 měl první samostatnou výstavu v Praze a roku 1965 byl poprvé pozván na mezinárodní bienále tapiserie v Lausanne, kam je pak vybrán ještě v letech 1967, 1969, 1977 a 1979. Stal se jedním ze zakladatelů Assotiation Pierre Pauli (1979). Přátelství s Josefem Topolem a herci Divadla za branou jej počátkem 70. let inspirovalo k tvorbě tapiserií s divadelními scénami (Tomášová, Tříska).

Grafickou tvorbu poprvé vystavil roku 1970 (členem SČUG Hollar od r. 1967), těsně před likvidačním zásahem režimu do činnosti spolku a uzavřením výstavní síně.[1] Jeho druhá samostatná výstava grafiky se uskutečnila po pádu komunistického režimu roku 1989 až v roce 2002.

Dílo

Grafika, kresba, malba

První kresby a grafické listy vytvořené koncem války na střední škole byly studiemi kubistických principů malby a konstrukce obrazu, ovlivněné zejména B. Kubištou. Monografii Bohumila Kubišty přinesl v roce 1944 Janu Hladíkovi jeho spolužák Mikuláš Medek.[2] Cesta do Paříže r. 1947 a přímá zkušenost s výtvarnými díly surrealistů, Picassa, Braqua a dalších malířů vedla k postupnému uvolnění výtvarného projevu a koncem 50. let vznikají vedle figurálních kreseb a malby i první abstraktní grafické listy.
Od poloviny 60. let lze Hladíkovy práce zařadit do proudu nové figurace s přesahy směrem k materiálové abstrakci.

  • Kubistická kompozice, lept, 1945
  • Kompozice, suchá jehla 24 x 24 cm, 1964
  • Blíženci, kombinovaná technika, 1965
  • Jizva, kombinovaná technika 75 x 53 cm, 1968
  • Alberto Giacometti (lept)

Tehdy vznikla ucelená série rozměrných monotypů kombinujících na nekonvenčních kovových matricích (zrezivělé kusy plechu, kruhové terče značek) malbu olejem s útržky textilu a jiných materiálů.

  • Monotyp, 1963
  • Struktury, monotyp, 1964
  • Rozpažení 2, monotyp, 1964
  • V mlze, monotyp 50 x 42 cm, 1964
  • Úlek, monotyp 50 x 42 cm, 1967

Motivy grafik i temperových kreseb sahají od existenciálních situací (Stopy, Propast, Rozpad) a podivných figur (Požírači, Velký a malý, Groteska) až k abstraktním motivům (V kruhu, V ploše, Jizva, Kompozice).

V 70. letech Jan Hladík tvorbu grafiky přerušuje a vrací se k ní opět až po roce 1989, převážně technikou suché jehly. V té době vzniká také řada olejomaleb na grafických matricích.

  • Bez názvu, lavírovaná kresba, 1963
  • Dramatická situace (1966), tempera na papíře
  • Kompozice (1972), tempera na papíře
  • Modrá figura, olej na plátně 200 x 90 cm, 1962
  • Figura, K.T., olej na kartonu, 59 x 33 cm, 1969-2010


Textilní tvorba a tapiserie

Svůj původní obor textilního výtvarnictví uplatnil Jan Hladík v absolventských serigrafiích na textilu, návrzích dekoračních látek a šátků s motivy silně stylizovaných figur a zejména na rozměrné abstraktní kompozici (15 x 3,5 m) pro Expo Montreal roku 1967.
První autorské tapiserie, tkané od roku 1959 podle návrhů vytvořených nejprve jako grafické listy a kresby (Blíženci, monotyp 1965, tapiserie 1967) se námětově pohybují od figur s postkubistickým tvaroslovím (Štítonoš, 1968, Tokyo) k abstraktním motivům (Stéla-Jizva, 1970). V polovině 70. let nastává v tvorbě tapiserií radikální obrat k figurální tvorbě dílem (Jidášův) Polibek ze Saint-Gilles (1974) podle románského reliéfu. Klasická gobelínová technika, uchopená autorsky a subjektivně, umožňuje Hladíkovi při tkaní aktivně prožít každý detail a vyjádřit psychický výraz.[3] Následuje série expresivních scén s herci Divadla za branou, tkaná podle fotografií Josefa Koudelky[4] (Marie, Setkání-nesetkání). Hladíkovým motivem není pouhá figura, ale "výrazné lidské city, jejich setkávání a míjení"[5]Jana Hladíka inspirují také detaily postav klasických děl (Jan Vermeer, Botticelli), které cituje, ale zachází s nimi svobodně,[6] zachycení pohybu (Tanečník, scéna Slepci dle Brueghela) nebo psychologické studie tváří (Franz Kafka, Samuel Beckett, Křik).
Vrcholnou prací z roku 1977 je obtížné převedení perspektivy obrazu ležícího Krista dle Andrea Mantegny.

  • Autorská tapiserie Modrá zahrada, 190 x 430 cm, 1965 (s Jenny Hladíkovou)
  • Autorská tapiserie Blíženci (1967), 260 x 300 cm
  • Autorská tapiserie Stéla - Jizva, 300 x 220 cm, 1970
  • Autorská tapiserie Někteří z nás, 290 x 540 cm, 1977-1978
  • Autorská tapiserie Marie Tomášová - Hlas, 240 x 260 cm, 1978
  • Autorská tapiserie Tváře, 230 x 255 cm, 1979
  • Autorská tapiserie Návrat (Rembrandt), autorská tapiserie 237 x 170 cm, 1981
  • Autorská tapiserie Odvrácené tváře, 240 x 247 cm, 1989
  • Malý jezdec, sítotisk na hedvábí, 1962
  • kompozice pro Expo Montreal, sítotisk na kašmíru, 3,5 x 15 m, 1967

Autorské

Společné

Vyznamenání a ceny
  • 1966 Cena SČVU za užité umění
  • 1967 Čestné uznání za účast na EXPO 67, Montreal
  • 2007 Cena nadace Hollar

Zastoupení ve sbírkách (tapiserie)

Odkazy

Reference
  1. Jan Hladík, Proměny a návraty, Grafické dílo 1946–2008, Galerie Hollar, Praha 2009
  2. Jan Hladík, 2007, Galerie Magna, Ostrava
  3. Jan Hladík, Grafika, kresby a 3 tapiserie, 2004, Havířov
  4. Tereza Divišová, Divadlo za branou, diplomová práce, Ped.F UK, Praha, 2006
  5. Jan Hladík, Tapiserie / grafika, 1995, s. 10
  6. Dagmar Tučná, 1978, Jan Hladík, autorský kat., UPM v Praze

Autorské katalogy
  • Jan Hladík, Grafika, Tomeš J.M., 1970, Galerie Hollar, Praha
  • Jan Hladík, Figurální tapiserie, Tučná D, 1978, Uměleckoprůmyslové muzeum Praha
  • Jan Hladík, Tapiserie / grafika, Topol J, Hartmann A, 1995, Císařská konírna, Pražský hrad
  • Jan Hladík, Tapiserie, grafika, Hartmann A, 2001, Dům umění v Opavě
  • Jan Hladík, Retrospektiva grafické tvorby, 2002, Galerie Hollar, Praha
  • Jan Hladík, Grafika, kresby a 3 tapiserie (1961–1990), 2004, VS Viléma Wünscheho, Havířov
  • Jan Hladík, Fišer M, Hladík J, 2007, Galerie Magna, Ostrava
  • Jan Hladík: Proměny a návraty, Grafické dílo 1946 - 2008, Janáková Knoblochová J, 2009, Galerie Hollar

Literatura (výběr)
  • Československá gobelinová tvorba,1963, Kybalová L., Praha
  • Le Grand Livre de la Tapisserie, 1965, Jobé J.(ed.), encyklopedie, 280 s., Lausanne-Paris
  • Arachné ou l'art de la tapisserie, 1971, Coffinet J., Genéve
  • La nouvelle tapisserie, 1973, Kuenzi A., encyklopedie, 303 s., Genéve
  • La tapisserie-Art du XXéme siécle, 1974, Jarry M., Fribourg
  • Tapestry, Mirror of History, 1980, Thomson F.P., London, ISBN 978-0-517-53415-1
  • Současná tapiserie, 1980, Mráz B., Mrázová M., Praha
  • Art textile contemporain, 1983, Magnenat P., Billeter E., Lausanne, ISBN 3-7165-1212-5
  • Textile art, 1985, Thomas M, Mainguy Ch, Pommier S, Skira, Genéve, ISBN 978-0-297-78772-3
  • SČUG Hollar1917-1992 – Současná grafika, 1992, Dvořák F. a kol., Praha
  • Art Textile Contemporain/Contemporary Textile Art: Collection of the Pierre Pauli Association, 2000, Gavillet A, Benteli Verlag; 1st edition, ISBN 3-7165-1212-5
  • Advocates for Art: Polish and Czech Fiber Artists from the Anne and Jacques Baruch Collection, 2010, Mayer Thurman C.C., 114 col. photos, ISBN 1-930230-39-7

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.