Jílovský tunel I

Roku 1882 České obchodní dráhy zprovoznily místní dráhu Nusle–Modřany převážně pro potřeby modřanského cukrovaru. Trať byla roku 1897 prodloužena do Dobříše, roku 1900 byla dostavěna odbočka do Jílového u Prahy, která se zde napojila na již existující trať z Čerčan. V závěru druhé světové války byl tunel využíván jako podzemní továrna Omega I (krycí název Blaumeise I), kam byla přesunuta válečná výroba. Po válce byl tunel opět zprovozněn.[2][3] Z výjezdového portálu se jede na Žampašský viadukt.

Tunely na trati Skochovický, Libřický, Davelský, Jarovský, Pikovický, Jílovský I, Jílovský II a Klínecký patří neodmyslitelně k romantice trati 210 běžně nazývané Posázavský Pacifik.

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Středočeská pahorkatina, celku Benešovská pahorkatina s podcelkem Dobříšská pahorkatina s okrskem Jílovská vrchovina.[4]

Geologické podloží v oblasti je tvořeno z proterozoických metobazitů, granodioritů, porfyrů, keratofyrů jílovského pásma, metamorfovanými břidlicemi a drobami.[5][6]

Tunel leží v nadmořské výšce 290 m, je dlouhý 96,25 m.

Jednokolejný tunel je na trati Vrané nad Vltavou – Dobříš mezi stanicí Jílové u Prahy a zastávkou Luka pod Medníkem v údolí Sázavy.[7] Byl proražen roce 1881 v úbočí vrchu pod Včelním Hrádkem. Stavba trati byla zadána firmě Osvald Životský a J. Hrabě, dokončena byla na jaře 1900 a uvedena do provozu 1. května 1900.[8]