Pikovický tunel

Roku 1882 České obchodní dráhy zprovoznily místní dráhu Nusle–Modřany převážně pro potřeby modřanského cukrovaru. Trať byla roku 1897 prodloužena do Dobříše, roku 1900 byla dostavěna odbočka do Jílového u Prahy, která se zde napojila na již existující trať z Čerčan.

V závěru druhé světové války byl tunel využíván jako podzemní továrna Omega I (krycí název Blaumeise III), kam byla přesunuta válečná výroba kompresorů k leteckým motorům Daimler-Benz. Po válce byl opět zprovozněn.[2][3][4]

Tunely na trati (Skochovický, Libřický, Davelský, Jarovský, Pikovický, Jílovský tunel I, Jílovský tunel II a Klínecký tunel) patří neodmyslitelně k romantice trati 210, běžně nazývané Posázavský Pacifik.

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Středočeská pahorkatina, celku Benešovská pahorkatina s podcelkem Dobříšská pahorkatina s okrskem Štěchovická pahorkatina.[5][6]

Geologické podloží v oblasti je tvořeno břidlicemi a drobami.[7]

Tunel leží v nadmořské výšce 260 m, je dlouhý 50 m.

Jednokolejný tunel je na trati Vrané nad Vltavou – Dobříš mezi zastávkami Luka pod Medníkem a Petrov u Prahy v údolí Sázavy.[8] Byl proražen roce 1881 v úbočí vrchu Zahrádka (412 m n. m.). Stavba trati, která byla zadána firmě Osvald Životský a J. Hrabě, byla dokončena na jaře 1900 a uvedena do provozu 1. května 1900.[9]