Indonéská džungle (Zoo Praha)

Indonéská džungle je název největšího biotopového pavilonu v českých zoo. Nachází se v Zoo Praha a vznikl v letech 2001–2004 na místě původního pavilonu opic. Slavnostní otevření se konalo 29. 11. 2004 za účasti tehdejšího prezidenta České republiky Václava Klause. Prosinec po otevření pavilonu se stal vůbec nejnavštěvovanějším prosincem v historii zoo. Hned následujícího roku se podařilo zoo historicky vůbec poprvé překonat hranici jednoho milionu návštěvnických vstupů.

Indonéská džungle
Základní informace
Pojmenováno poIndonésie
Poloha
AdresaČesko Česko
Souřadnice50°7′3,24″ s. š., 14°24′36,7″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na pavilon a voliéru orangutanů od expozice ledních medvědů

Pavilon byl ve své době nejdražším projektem v historii českých zoo. Jeho výstavba stála 185 mil. Kč.[1]

Téma pavilonu

Pavilon představuje region jihovýchodní Asie, konkrétně prostředí tropických deštných lesů zejména Indonésie. Představena je fauna i flóra ostrovů Sumatra, Jáva či Nová Guinea). Představeny jsou i navazující biotopy mangrovů či řek. Tropický les je vytvořen nejen s pomocí živých rostlin, ale také díky umělým stromům. Ten největší ve střední části stavby na výšku měří 16 metrů a váží 2 tuny.[2]

Historie

Plány na tropický pavilon vznikly v souvislosti s potřebou nahradit starý pavilon opic, který v Zoo Praha fungoval pět desetiletí. Snahou bylo nahradit klecový způsob vystavování velkého počtu druhů primátů nahradit většími naturalistickými expozicemi pro menší počet druhů. Proto také největší expozice současného pavilonu byly a jsou určeny primátům – zejména orangutanům. Další druhy primátů postupně získaly prostory v dalších částech zoo (např. pavilon goril či expoziční celek Vodní svět a opičí ostrovy), a nejsou tak soustředěny pouze v jednom pavilonu, jak tomu bylo do roku 1999. V průběhu roku 1999 proběhla architektonická soutěž na stavbu nového pavilonu. V ní zvítězil architektonický ateliér AND (architekti V. Danda, P. Ulman a J. Kosnar). V následujícím roce bylo zajištěno územní rozhodnutí, stavební povolení i projektová dokumentace. V závěru února 2001 začala vlastní výstavba nové budovy. Ta probíhala až do října roku 2004. Oproti původním plánům došlo ke prodloužení doby výstavby, a to kvůli povodni, která zoo zasáhla v roce 2002.

V roce 2005 byla k pavilonu přistavěna venkovní voliéra pro orangutany.[1]

Za dobu fungování pavilonu došlo k několika změnám ve složení zvířat i doplnění menšími expozicemi (viz Expozice).

O tom, že se pavilon stal oblíbeným nejen u návštěvníků, ale i u zvířat, svědčí fakt, že se v něm podařilo odchovat také mnoho vzácných druhů živočichů, např.:

Jako první mládě se v pavilonu již v prosinci 2004 narodila tana severní.[6]

Základní parametry
  • Celková plocha: 2900 m2
  • Plocha expozičního skleníku: 1900 m2
  • Objem pavilonu – skleníku: 16 000 m3
  • Plocha venkovní voliéry orangutanů: 350 m2
  • Pavilon je zastřešen skleněnou kupolí ve tvaru nepravidelného rotačního elipsoidu. Jednotlivá skleněná pole mají tvar lichoběžníku, každé s jinými rozměry. Konstrukce je samonosná z příhradových nosníků.

Expozice

Pavilonem prochází jednosměrná návštěvnická cesta, kolem níž je ve dvou patrech rozmístěno několik expozic.

Vstupní atrium

Vstupní část pavilonu patří představení oblasti Indonésie jako regionu tisíců ostrovů. Nechybí ani velká mapa. Již zde se však kromě edukačních panelů nachází také kaskádovitě propojený systém několika nádrží představujících indonéskou řeku. Jsou zde chovány ryby a také želvy (např. želva amboinská).

Dolní část skleníku
  • expozice varanů komodských – největších ještěrů světa
  • expozice makaků vepřích – ostrovní expozice primátů
  • expozice lezců obojživelných – expozice unikátních magrovních ryb
  • expozice vyder hladkosrstých – tato expozice se nachází vpravo od návštěvnické cesty. Původně byla určena pro hulmany jávské a vydry malé. Hulmani však byli v ostrovní expozici jen do roku 2005, kdy byli převezeni do Zoo Dvůr Králové. Nahradily je největší cibetkovité šelmy binturongové. Ti pak byli přesunuti na menší ostrov (původně pro gibony) v horní části pavilonu. Vodní příkop kolem ostrova a jeho spodní část tedy původně obývaly vydry malé, které byly v roce 2013 nahrazeny vzácnějším druhem – vydrou hladkosrstou.[7] Odchov sedmerčat se stal jednou z největších chovatelských událostí roku 2017.[8]

Noční expozice (jeskyně)

Návštěvnická chodba vede jeskyní, v jejíchž stěnách se za skly nacházejí expozice vzácných nočních savců, např. ježur a velemyší. Na konci chodby se vpravo nachází expozice vzácných varanovců bornejských. Po východu z noční část se před stoupáním do horní části pavilonu nachází akvaterárium s rybami (např. stříkoun lapavý) a hady .

Horní část skleníku

V horní části skleníku se nachází rozsáhlejší celek "tropického lesa", který obývá šest druhů ptáků včetně vzácné majny Rotschildovy. Návštěvník tudy prochází k vyhlídce na poloostrov orangutanů. Ve vodním příkopu jsou k vidění želvy. Na menším poloostrovu žijí binturongové palawanští. Původně tato plocha patřila gibonům lar, později se jednalo o vejminek samce orangutana sumaterského Kamy. Před východem z pavilonu se nacházejí další dvě expozice menších savců. Vpravo žijí tany severní. Vlevo bylo původně odpočinkové místo v pralesní vegetaci, na jehož větší části vznikl přístřešek za nímž je schovaná expozice dikobrazů palawanských. Dříve v ní žily velemyši obláčkové, později kančilové.

Chované druhy

Stěžejní druhy

Přehled druhů chovaných v pavilonu v době otevření (29. 11. 2004)

V době otevření pavilonu žilo v jeho expozičních prostorách celkem min. 61 druhů živočichů (13 druhů savců, 6 druhů ptáků, 9 druhů plazů a min. 33 druhů ryb).[2]

Klokánek králíkovitý
Majna Rothschildova
Varan komodský

Savci

Ptáci
Orlície bornejská

Plazi

Ryby

Přehled chovaných druhů v březnu 2019
Vydra hladkosrstá
Mládě orangutana sumaterského v pavilonu Indonéská džungle
Dikobraz palawanský
Velemyš obláčková
Velemyš Heaneyova

Na konci března 2019 bylo vystavováno a naučnými popisky označeno celkem 54 druhů živočichů (15 druhů savců, 6 druhů ptáků, 8 druhů plazů, 1 druh obojživelníka a 24 druhů ryb). Ze zmíněného počtu je 38 druhů (resp. poddruhů) stejných jako při otevření, jiné druhy již Zoo Praha nechová, další byly přemístěny do jiných expozic, řada druhů přibyla (často nahradily méně vzácné – např. místo vydry malé chována vydra hladkosrstá).

Savci

Ptáci

Plazi

Obojživelníci

Ryby

Odkazy

Reference
  1. Indonéská džungle. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. (česky)
  2. ANDĚROVÁ, Romana. Indonéská džungle. Trojský koník. 2004, čís. zvláštní vydání k otevření pavilonu.
  3. Sedm vzácných vydřích trpaslíků. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. (česky)
  4. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné online.
  5. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online.
  6. První "indonéské" mládě. Trojský koník. Čís. 1, s. 5.
  7. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné online.
  8. Sedm vzácných vydřích trpaslíků. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.