Hulman jávský

Hulman jávský je zvířetem orientální oblasti,[4] endemit Indonésie. Vyskytuje se pouze na ostrově Jáva a několika okolních ostrovech. Na základě subspecií se rozšířil takto:[5]

• T. a. auratus; východ ostrova a dále ostrovy Bali, Lombok (patrně introdukován, neboť ostrov leží na východní straně Wallaceovy linie[3]), Palau Sempu a Nusa Barung,
• T. a. mauritius; zbytek ostrova

Jednotlivé populace však žijí dosti roztříštěně.[3]

Hulman jávský preferuje k životu lesy až do nadmořské výšky 3 500 metrů, žije v jejich různých typech včetně druhotných, nížinných, horských, mangrovů a dalších. Obývá i některé plantáže.[3][4]

Hulman jávský měří mezi 44 až 65 centimetry. Ocas je delší než tělo (samotný název langur, používaný pro opici v angličtině, znamená v překladu dlouhý ocas), měří 61 až 87 cm. Hmotnost tohoto druhu je odhadována na 7 kilogramů. Vyvinul se pohlavní dimorfismus, samice mají bíle zbarvenou pubickou oblast, kdežto samci ne. Zbarvení je jinak po celém těle černé, na obličeji a chodidlech světlejší. Vyvinout se mohou hnědé znaky. Mláďata mají barvu rezavou, tato barva na ně pravděpodobně upozorňuje samice, díky čemuž jsou stále chráněna samicemi v tlupě. Zajímavostí je, že mezi oblastmi Blitar, Ijen a Pugeran žijí hulmani, kterým rezavá barva přetrvá až do dospělosti.[3][5][6][4]

Hulmani jávští žijí ve skupinách o asi 7 členech s jedním až dvěma samci, zbytek tvoří samice. Existovat však mohou i tlupy i několikrát větší, převážně v oblastech s delším obdobím sucha, vždy však s maximálně dvěma samečky. Protože více samců v tlupě není (mladí samci se rozptýlí), neprobíhají zde souboje o samice. Hulmani se ozývají voláním znějícím jako ghek-ghok-ghek-ghok, o chemické komunikaci nebyly zjištěny dostatečné informace. Aktivní jsou ve dne a žijí na stromech. Hlavní část potravy tvoří listí, především čerstvé, ale nepohrdnou ani jinou potravou, jako je ovoce či květy, někdy se mohou živit i insektivorně (hmyzožravě). Tuto potravu jim umožňuje výkonněji trávit speciálně upravený žaludek a slinné žlázy. Během dělení se o zdroje potravy neprobíhají mezi opicemi bitky. Rozmnožování může nastat celoročně, samice má jednoho potomka za rok; za tu dobu se také mladí hulmani stanou na matce nezávislými. O mláďata pečují všechny samice v tlupě. Za tři až čtyři roky je dosaženo pohlavní dospělosti (samice).[4][6]

Délka života je asi dvacet let. Predátorem je levhart jávský (Panthera pardus melas), tygr jávský (Panthera tigris sondaica), další možný predátor, na ostrově vyhynul ve dvacátém století.[4]

Populace hulmana jávského je klesající, během třech generací o 30 %. Za tato čísla mohou především lidské aktivity. Opice jsou z roztříštených stanovišť vytlačovány kvůli lidskému osídlení či zisku zemědělské půdy, jsou také pronásledovány pro obchod se zvířaty či maso. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody jde o zranitelný taxon. Je chráněn dle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (příloha II, obchodování je tedy na mezinárodní úrovni omezeno a podřízeno dozoru) a zákonů Indonésie.

Tento druh obývá tři chráněné oblasti, z toho dva národní parky, chován je i v zajetí. Přesto je pro jeho záchranu nutná další ochrana stanoviště a zamezení pytláctví.[5][6]