Kusu liščí

V celé východní Austrálii. Některé poddruhy ve střední Austrálii, jihozápadní Austrálii a na Tasmánii, vysazen byl na Novém Zélandu. V oblastech se stromovým podrostem.

Délka kusu liščího je 35 až 55 cm. Jeho hmotnost je 1,5 až 4,5 kg.

Je asi nejběžnějším, ale zřejmě též nejrůzněji zbarveným vačnatcem Austrálie, zbarvení může být v různých odstínech hnědé, běžní jsou i černí jedinci. Vyskytuje se zejména v deštném lese, ale žije i na okrajích velkých měst jako Sydney nebo Melbourne. Jižní populace jsou odolné proti chladu. Jsou často loveni pro svou kvalitní kožešinu tzv. adelaidská činčila. Mají noční aktivitu. Je všežravcem, živí se hmyzem, ptačími vejci a mláďaty, listím, výhonky, plody všeho druhu a vybírá i popelnice. Každý rok rodí většinou jedno mládě, které se 4 až 5 měsíců zdržuje v matčině vaku a pak zůstává několik měsíců s matkou. Dožívají se 14-15 let.

Dnes je rozšířena a chová se jen v párech nebo menších skupinkách.

Patří k raritně chovaným druhům. V rámci Evropy je k vidění jen v patnácti zoo. V Česku je tento druh chován v Zoo Brno, Zoo Děčín, Zoo Hluboká, Zoo Jihlava a Zoo Plzeň.[2] Do roku 2011[3] byl chován v Zoo Praha, kde byl vystavován v pavilonu Indonéská džungle.[4] Z českých zoo byl tento druh v minulosti zaznamenán rovněž Zoo Chleby a Zoo Olomouc.[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kusu liščí na Wikimedia Commons
• Galerie kusu liščí na Wikimedia Commons
• Kusu v ZOO Olomouc