Jasy
Jasy (rumunsky Iași [jaš]; polsky Jassy) je druhé největší město Rumunska, hlavní město Moldavské župy a významné obchodní, kulturní, vysokoškolské i náboženské centrum. Město leží na říčce Bahlui v pahorkaté krajině asi 20 km od hranic s Moldavskem a v roce 2016 zde žilo 362 142 lidí. V historii bylo hlavním městem Moldavského knížectví a významným centrem rumunského národního obrození. Je zde sídlo pravoslavného patriarchy a katolického biskupa.
Jasy Iași | |
---|---|
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°9′44″ s. š., 27°35′20″ v. d. |
Nadmořská výška | 60 m n. m. |
Časové pásmo | EET (UTC+2), EEST (UTC+3) |
Stát | Rumunsko |
Župa | Iași |
Historický region | Moldávie |
Jasy | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 94 km² |
Počet obyvatel | 362 142 (2016[1]) |
Hustota zalidnění | 3 852,6 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Mihai Chirica |
Vznik | 13. století |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +40 x32 |
PSČ | 700xxx |
Označení vozidel | IS |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku 1408, z dokumentu knížete Alexandra Dobrého. Název města vznikl zkomolením názvu původních obyvatel, kmene Jazygů, kteří zde žili ještě před příchodem Římanů. V roce 1564 princ Alexandru Lăpușneanu zvolil Jasy za hlavní město Moldávie; nahradilo tak Sučavu. V této době bylo kulturním a hospodářským centrem, prosperovalo. Město zažilo ale i krušné chvíle, v roce 1513 ho vyplenili Tataři, v roce 1538 pak Turci. Mezi lety 1561 a 1563 zde řecký dobrodruh Jacob Basilicus založil školu a luteránský kostel. Roku 1640 založil kníže Vasile Lupu první latinskou školu a od roku 1643 se zde tiskly knihy. V roce 1792 tu byla mírem ukončena šestá rusko-turecká válka.
Roku 1835 vznikla Academia Mihaileana, z níž roku 1860 vznikla první rumunská univerzita. Do roku 1859 byly Jasy hlavním městem Moldavského knížectví, poté až do roku 1861 Spojeného knížectví Moldavska a Valašska, kdy se sídlo vlády přesunulo do Bukurešti, takže město ztratilo na významu. Během okupace Bukurešti Němci za první světové války v roce 1916 plnily Jasy na dva roky funkci provizorního hlavního města Rumunského království. V listopadu roku 1918 bylo však sídlo vlády opět, a již natrvalo, přesunuto do Bukurešti.
Roku 1900 tvořili Židé polovinu, v roce 1930 asi třetinu obyvatel města. 29. června 1941 proběhl ve městě pogrom, jehož obětí se stalo asi 13 tisíc Židů a přes 100 synagog bylo vypáleno. Během 2. světové války zde bojovali opět Němci, tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku 1944 město osvobodila Rudá armáda.
Doprava
Jasy jsou významný železniční uzel s hlavním nádražím s přímým spojením do Bukurešti, Kišiněva a dalších měst. 10 km východně od centra je mezinárodní letiště Jasy s pravidelnými spoji do Bukurešti, Kišiněva, Vídně aj. Městem prochází silnice E583, napojená na dálnici E85 z Klaipedy přes Bukurešť do Řecka, a silnice E58 z Vídně přes Bratislavu, Košice, Užhorod do Kišiněva, Oděsy a Rostova na Donu.
Veřejnou dopravu ve městě zajišťuje asi 200 tramvají (čs. vozy T4, ale také starší vozy z Německa a Švýcarska) a autobusové linky.[2]
Pamětihodnosti
Staré centrum města tvořil knížecí palác a kostely kolem dnešního Palácového náměstí. Starou strukturu města silně porušilo budování velkých prospektů (městských bulvárů) za Ceausescova režimu, kdy bylo mnoho historických budov zničeno. Po městě je asi 100 kostelů a kostelíků, řada klasicistních vil a zejména v SZ části města (Copou) mnoho dobře udržovaných parků. Ze 125 synagog v roce 1930 zbyly pouze dvě.
- Novogotický Palác kultury z let 1905-1925 na Palácovém náměstí (Piata Palat) na místě bývalého knížecího paláce. Původně sloužil jako velké administrativní centrum, dnes jsou v něm umístěna čtyři muzea (Muzeum umění (galerie), Muzeum dějin Moldavska, Etnografické muzeum a Muzeum vědy).
- Rozsáhlé obchodní a zábavní centrum Palas Mall jižně a východně od Paláce kultury, které s ním spojuje veliký park.
- Radnice (palác Roznovanu) z let 1830-1833 v ulici Bd. St Stefan cel Mare na SZ od Palácového náměstí.
- Národní divadlo Vasile Alecsandri z roku 1896 v sousedním parku.
- Budova Univerzity Alexandra Ioana Cuzy z roku 1897 s okolním parkem na Bd. Carol I. SZ od centra.
- Botanická zahrada ve čtvrti Copou SZ od univerzity je nejstarší a největší v Rumunsku.
- Po městě, zejména ve čtvrti Copou, je rozmístěno mnoho pomníků a soch z 19. a 20. století, které připomínají významné osobnosti rumunského obrození a kultury.
- Cihlový kostel sv. Mikuláše na Palácovém náměstí z roku 1491, zcela přestavěný v 19. století. V sousedství je dům patriarchy Dosoftei ze 17. století.
- Chrám Trei Ierarhi z let 1637-1640 dal postavit kníže Vasile Lupu, který v klášteře zřídil první tiskárnu a školu. V chrámě je pohřben učenec a politik Dimitrie Cantemir (1673-1723) a kníže Alexandru Ioan Cuza, otec moderního rumunského státu (1820-1873).
- S ním sousedí veliká Metropolitní katedrála z let 1833-1886 podle návrhu vídeňských architektů J. a G. Freiwalda na místě dvou starších kostelů. Je zde uctívána sv. Paraskeva Srbská, jejíž tělo zde je uloženo.
- V sousedství je stará katolická katedrála z let 1782-1789 a moderní kruhová katedrála P. Marie z roku 2005.
- Výborně zachovaný klášterní komplex Golia z let 1564 a 1650 V od centra se čtvercovou hradbou a vstupní věží. Uvnitř stojí pozoruhodný kamenný kostel, na němž se snad podíleli italští architekti, se sochařskou výzdobou a freskami.
- V blízkosti je Velká synagoga z roku 1670 s kopulí, jedna ze dvou, které přežily válku i stavební úpravy komunistického režimu. Je bohužel ve velmi špatném stavu.
- Klášterní komplex Cetatuia s kostelem sv. Petra a Pavla z let 1669-1672 na kopci asi 3 km JV od centra. Vysoká čtvercová hradba se vstupní branou chrání rovněž výborně zachovaný kostelík se zajímavými freskami. Z místa je pěkný rozhled na město i do krajiny.
Galerie
- Národní divadlo
- Palác kultury z parku pod Palas Mall
- Univerzita A. I. Cuzy
- Velká synagoga
- Golias, kostel
- Cetatuia, klášter
- Cetatuia, kostel sv. Petra a Pavla
Školství
Ve městě je pět státních a řada soukromých univerzit, celkem se 75 000 studenty. Nejstarší je Univerzita Alexandru Ioan Cuza, dále Technická univerzita G. Asachi, lékařská univerzita Grigore T. Popa, Univerzita umění G. Enescu a Zemědělská univerzita I. Ionescu dela Brad. Na Náměstí M. Eminescu je centrální univerzitní knihovna.
Kultura
Roku 1829 začaly v Jasech vycházet první rumunské noviny a pak řada literárních časopisů. Rumunské národní divadlo začalo hrát roku 1840, od 1896 ve vlastní budově, kde dnes vystupuje i rumunská národní opera. Vzniklo zde první divadlo v jiddiš (A. Goldfaden, J. Lateiner 1876).
Osobnosti města
Rodáci
- Mihail Kogălniceanu (1817–1891), první rumunský premiér
- Joseph Lateiner (1853–1935), dramatik v jiddiš
- Themistocles Gluck (1853–1942), chirurg, průkopník kloubových náhrad
- Emil Racoviță (1868–1947), biolog, speleolog, polárník
- Dimitrie Gusti (1880–1955), sociolog a politik
- Ionel Teodoreanu (1897–1954), spisovatel
- Corneliu Zelea Codreanu (1899–1938), politik, zakladatel fašistické Železné gardy
- George Emil Palade (1912–2008), lékař, nositel Nobelovy ceny za fyziologii
- Mordehai Milgrom (* 1946), fyzik
- Ioan Petru Culianu (1950–1991), religionista
- Octav Pancu-Iași (1929 - 1975), spisovatel, novinář a scenárista
Další
- Dimitrie Cantemir (1673–1723), polyhistor a politik
- Alexandr Ioan Cuza, (1820–1873), první rumunský kníže (1859–1866).
- Ion Creangă (1839–1889), spisovatel
- Vasile Alecsandri (1821–1890), básník a politik
- Mihai Eminescu (1850–1889), básník
Partnerská města
- Athens, Spojené státy americké (2001)
- Černovice, Ukrajina (2012)
- Eindhoven, Nizozemsko (2011)
- Irbid, Jordánsko (2000)
- Isfahán, Írán (1999)
- Kišiněv, Moldavsko (2008)
- Kozani, Řecko (1928)
- Monterrey, Mexiko (2002)
- Morlupo, Itálie (1999)
- Nazzano, Itálie (1999)
- Netanja, Izrael
- Padova, Itálie (1995)
- Poitiers, Francie (1969)
- Si-an, Čína (1993)
- Torrita Tiberina, Itálie (1999)
- Veliko Tarnovo, Bulharsko (1998)
- Villeneuve-d'Ascq, Francie (2003)
Odkazy
Reference
- Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27. (rumunsky)
- Galerie vozidel městské dopravy v Iasi
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Jasy. Sv. 13, str. 101
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Iași na Wikimedia Commons
- Iași - oficiální stránky radnice
- Iași Pro turisty
- Plán města
- Interaktivní mapa středu města
- Interaktivní mapa veřejné dopravy a seznam ulic
- Iași pro turisty
- Galerie snímků z Iași