Vasile Lupu

Lupu Coci, známý jako Vasile Lupu (15951661), byl moldavský kníže mezi lety 1634 a 1653. Lupu si zajistil trůn po sérii komplikovaných intrik a podařilo se mu jej udržet neobvykle dlouho. Byl schopným správcem a skvělým finančníkem, často nazývaným "nejbohatší muž křesťanského východu". Jeho dary osmanským vládcům byly jednou z příčin jeho dlouhé doby u moci.

Vasile Lupu
Narození1595
Razgrad
Úmrtí1661 (ve věku 65–66 let)
Istanbul
Místo pohřbeníTrei Ierarhi Monastery
Povoláníaristokrat
ChoťDoamna Ecaterina Cercheza (od 1639)
DětiȘtefăniță Lupu
Maria Radziwiłł
Ruxandra Lupu
FunkceSeznam moldavských panovníků (1634–1653)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Rodina Coci snad pocházela z Bulharska (podle Dimitrie Cantemira z Albánie). Na Valašsku se usadila v první polovině 16. století. Vasilův otec, Nicolae (Neculai) Coci, byl obchodník, který v roce 1593 získal šlechtický titul.

Lupu zastával vysoké úřady a roku 1634 byl zvolen knížetem, což byla patrně reakce domorodých bojarů na příliv řeckých a levantských migrantů (stejný proces se souběžně odehrál i v druhém rumunském knížectví, ve Valašsku, kde vynesl k moci Mateie Basaraba). Vybrán byl patrně proto, že vedl povstání proti Řekům vedeným Alexandrem Iliașem. Navzdory tomu Lupu udržoval silné vazby na Konstantinopolský patriarchát a podporoval řeckou ortodoxii (a řečtinu jako liturgický jazyk, byť řečtinu často označovanou za lidovou) - z větší části proto, že toužil stát se novým byzantským císařem.[1]

Jeho vláda se vyznačovala okázalostí. Byl stavitelem významných památek (mj. jedinečný klášter Trei Ierarhi v Jasy, dnes památka UNESCO, a kostel sv. Paraskevy ve Lvově). Byl mecenášem kultury a umění, uvedl do Moldávie knihtisk, založil vyšší školu Academia Vasiliană, jež pak existovala až do roku 1821 (jako Școala mare domnească). Učilo se na ní řecky a latinsky. Kvůli této velkorysé kulturní a vzdělávací politice však zvedl daňové zatížení, podle jeho poddaných až na neúnosnou úroveň.

Vasile Lupu nechal též vyhotovit první zákoník v Moldavsku, Carte Româneascǎ de învățătură (1646), známý jako Pravila lui Vasile Lupu (Kodex Vasile Lupu). Dokument navazuje na byzantskou tradici, je přeloženým přehledem byzantských zvyků a je téměř totožný s jeho valašským soudobým ekvivalentem.

Vasile Lupu strávil velkou část své vlády bojem proti valašskému knížeti Matei Basarabovi. Kvůli tomu také vytvořil vojenskou alianci s ukrajinským hejtmanem Bohdanem Chmelnickým (zařídil i sňatek své vlastní dcery Ruxandry s Chmelnického synem Tymofijem).[2] Snažil se prosadit na trůn v Bukurešti svého syna Ioana. Jeho armáda i přes pomoc Ukrajinců byla ale pokaždé poražena, rozhodnými bitvami byly zvláště ty u Ojogeni a Nenișori v roce 1639 a u Finty v roce 1653. Po této poslední prohrané bitvě se moldavští bojaři vzbouřili, Vasila svrhli a nahradili ho Gheorghe Ștefanem, který byl vnímán jako valašský spojenec. Vasile Lupu pak odešel do exilu. Nakonec byl zadržen Osmany a zemřel v jejich věznici Yedikule v Konstantinopoli.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vasile Lupu na anglické Wikipedii.

  1. DELETANT, D. J. Some Aspects of the Byzantine Tradition in the Rumanian Principalities. The Slavonic and East European Review. 1981, roč. 59, čís. 1, s. 1–14. Dostupné online [cit. 2022-04-19]. ISSN 0037-6795.
  2. BAIDAUS, Eduard. War, Diplomacy, and "Family Affairs" in Seventeenth-Century Eastern Europe: Moldavia in the Danubian Policy of Bohdan Khmelnytsky (1648-1653). Canadian Slavonic Papers / Revue Canadienne des Slavistes. 2012, roč. 54, čís. 1/2, s. 27–59. Dostupné online [cit. 2022-04-19]. ISSN 0008-5006.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.