Hrdibořice

Obec Hrdibořice se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. V blízkosti obce protéká říčka Blata. Žije zde 216[1] obyvatel.

Hrdibořice
kaple sv. Floriána
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0713 589535
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíProstějov
Okres (LAU 1)Prostějov (CZ0713)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°28′43″ s. š., 17°13′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel216 (2022)[1]
Rozloha3,79 km²
Katastrální územíHrdibořice
Nadmořská výška214 m n. m.
PSČ798 12
Počet domů70 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHrdibořice 6
79812 Kralice na Hané
[email protected]
StarostaBohumil Kovařík
Oficiální web: www.hrdiborice.cz
Hrdibořice
Další údaje
Kód obce589535
Kód části obce48020
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Hrdibořice od silnice na Prostějov

Jméno vesnice se zapisovalo jako Hrdibořice, Hrděbořice nebo Hrdobořice. Původně šlo o označení obyvatel vsi odvozené od osobního jména Hrděbor/Hrdibor (v jeho druhé části je základ slovesa brati - "bojovat"), které znamenalo "Hrdi/ěborovi lidé".[3]

Historie

Pravěké osídlení

Asi nejstarším předmětem nalezeným na území Hrdibořic je kamenný fasetovaný sekeromlat, který byl roku 1924 ve vlastnictví stařechovického faráře Karla Loníčka. Archeolog A. Gottwald tento předmět datoval do období kultury se šňůrkovou keramikou. Soubor keramického materiálu potvrdil intenzivní osídlení na trati Spálenky. Nálezy byly zasazeny do doby bronzové a starší doby železné. Ze stejné lokality pochází i materiál z období, kdy toto území obývali Keltové. Pozdější doklady pochází až z doby římské.

První písemná zmínka

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1254. V ní král Přemysl Otakar II. projevuje své rozhodnutí, že louka mezi Hrdibořicemi a kralickým mostem patří olomoucké kapitule. Hrdibořice byly v té době majetkem moravského markraběte. V roce 1321 zastavil Jan Lucemburský Hrdibořice spolu s Tovačovem, Věrovany, Oplocany, Výkleky (zaniklá obec), Kralicemi a Pivínem Jindřichovi ml. z Lipé. Hrdibořice později měnily svého majitele až do období let 1468–1482 (přesné datum není známo), kdy se na dlouhou dobu stávají součástí tovačovského panství.

Dalším zlomovým bodem pro Hrdibořice byl revoluční rok 1848. Tehdy bylo zrušeno poddanství a tudíž byly obce vyvázány z majetků panství. Posledním šlechticem který vlastnil Hrdibořice byl Jan z Kühnberku. V roce 1870 byla v Hrdibořicích postavena škola, která ale dnes již nefunguje.

Současnost

Po roce 1989 se život v obci postupně rozvíjel. Proběhla rozsáhlá oprava hřbitova, rekonstrukce kaple sv. Floriána, kompletní plynofikace (1993–1994), výstavba kanalizace a čističky odpadních vod (1993-2002), oprava mostu u Olší, rekonstrukce budovy obecního úřadu, vestavba a přístavba 2 obecních bytů (1996–1997), vybudování místní komunikace v ulici k farmě. Počátkem jara roku 2014 byl skácen jeden z nejstarších stromů u hrdibořických rybníků. Průměr kmene cca 130 cm. Dodnes jsou užívány názvy částí obce: Dědina, Ochmatov, Hlenik a Pastóške.[4]

Svárov

K Hrdibořicím patří samota Svárov, východně od obce a tvoří ji pouze jeden obytný dům. Zajímavostí je, že druhý obytný dům, stojící těsně u prvního, patří již do Dubu nad Moravou. Mnohem blíž než do Dubu je ale z této samoty do Hrdibořic. Na Svárově býval mlýn, ale ten už v době první republiky zastavil provoz. Názvy polí: Záhumenky, Včelíny, Zákopy, Olší, Dlouhé, Štívné, Osoušky, Zákopčí, Výměny, Dvorské, Díly, Spálenky, Vršiny, Kadaniny, Křivdy, Obecní trávník, Noviny, Ameriky, Nivy, Dílce, Svárov, Podolší.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]

Místní části18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel část Hrdibořice207234249271286317280248264241258253241210
Počet domů část Hrdibořice4040404548515357586366637576

Přírodní poměry

Obec Hrdibořice se může pochlubit i přírodní zvláštností. Nachází se zde národní přírodní památka Hrdibořické rybníky. Jedná se o slatiniště, jichž na území Moravy mnoho není. Nejvzácnějšími rostlinami této lokality jsou matizna bahenní (Ostericum palustre) a potočnice drobnolistá (Nasturtium microphyllum). Z oblasti fauny zde mají své hnízdiště například potápka roháč, polák velký, polák chocholačka, moták pochop, ledňáček říční, volavka popelavá nebo labuť velká. V roce 2019 u obce zahnízdil pár poštolek rudonohých, což je první zaznamenané hnízdění těchto dravců na území Česka od roku 1973.[6]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Prostějov.
  • Kaple svatého Floriána na návsi z roku 1749
  • Kaplička nad Svárovem směrem k Dubu

Osobnosti

  • W/O Arnošt Mrtvý (12. 1. 1916 Hrdibořice – 19. 4. 1944 Schonselhof nedaleko Antverp), stíhač Královského letectva RAF

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 299.
  4. JANOUŠEK, V. Vlastivěda moravská II.. Brno: [s.n.], 1938.
  5. Hrdibořice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.
  6. BOHÁČ, Ondřej. První prokázané hnízdění poštolky rudonohé (Falco vespertinus) v České republice od roku 1973. Sylvia [online]. 2019 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.