Arnošt Mrtvý

Arnošt Mrtvý (12. ledna 1916, Hrdibořice, Rakousko-Uhersko19. dubna 1944, Brusel, Belgie) byl československý stíhací pilot bojující za druhé světové války v 313. československé stíhací peruti RAF.

Plk. in memoriam Arnošt Mrtvý
Arnošt Mrtvý
Základní informace
Narození12. ledna 1916
Hrdibořice, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. dubna 1944
Brusel, Belgie Belgie
Vojenské informace
Vyznamenání Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 12. ledna 1916 v Hrdibořicích na Prostějovsku jako šesté z devíti dětí. Rodiče vlastnili malé hospodářství. Navštěvoval obecnou školu v Hrdibořicích a měšťanku ve Vrbátkách. Absolvoval předválečnou výcvikovou kampaň 1000 pilotů republice.[1]

Po německé okupaci Československa 15. března 1939 se rozhodl emigrovat do Polska.[2] Se třemi kolegy, kteří také sloužili v československém letectvu, pak cestovali do Krakova, kde se údajně přihlásili na československém konzulátě.[3] Později s dalším československým vojenským personálem vyplul z Gdyně do francouzského Calais, kde byl přijat do Armée de l'Air.[2] Po kapitulaci Francie odešel do Anglie, kde vstoupil do RAF a byl přidělen k 313. československé stíhací peruti.

Za svůj čin obdržel 14.11.1941 Československou medaili Za chrabrost před nepřítelem, kdy dne 28.9.1941 oslepen palbou z flaku a vrtulí a křídlem narazil do telefonního sloupu. Navzdory poškozené vrtuli a náběžné hraně křídla a proraženému olejovému chladiči se mu za doprovodu Prokopa Brázdy a Václava Jíchy podařilo přeletět Lamanšský průliv.[4]

Dne 19. dubna 1944 tři československé stíhací perutě (310., 312. a 313. peruť) v čele s Wing Commanderem Tomášem Vybíralem letěly ve formaci s bombardéry USAAF typu Martin B-26 Marauder.[3] Při přeletu nádraží v Mechelenu na ně zaútočily německé Messerschmitty Bf 109, přičemž však nedošlo k žádným ztrátám. Asi 10 mil severně od Bruselu byly československé perutě napadeny znovu německými Focke-Wulfy Fw 190. Arnošt Mrtvý, který letěl se svým Spitfirem LF Mk IXC MJ558 RY-B byl v 18 hodin 53 minut napaden Fw 190 německého pilota Wolfganga Neu,[3] který letoun Mrtvého sestřelil. Mrtvému se podařilo letoun opustit, avšak při klesání na svém padáku byl zastřelen německými vojáky.

Pocta

Je pohřben na hřbitově Schoonselhof v Antverpách. Jeho jméno je uvedeno na pomníku padlých letců, členů Hanáckého aeroklubu na olomouckém vojenském hřbitově.[5] Jeho pamětní deska je také vystavena v při vchodu do kaple sv. Floriana v rodných Hrdibořicích. Urna s hlínou z jeho hrobu byla v roce 1998 vložena Mgr. Boleslavem Povolným do krypty Památníku zahraničních letců v Prostějově.[6]

Osobní deník Mrtvého

Mrtvý si psal deník, kde vyjadřoval svoje pocity a poznatky v době pobytu v ČSR, Polsku, Francii a Anglii. Deník začíná 1. dubna 1939 a končí na začátku roku 1940 pobytem na letecké základně u jihofrancouzského Pau.[7]

Krátký úryvek

Paříž 29. srpna 1939
Dnes zase fachčíme jako koni. Ani by nás nemrzelo, ale když se francouzi ulejvají a ještě provokativně smějí, pak už neznáme horšího postupu. Jen kdyby už to prasklo, ať také oni poznají co je to zle.
Paříž 30. srpna 1939
Stále děláme to samé jako jiné předešlé dny. Tisk nějak ztichl a zdá se že to brzy praskne, ostatně, dovedem číst mezi řádky.
Paříž 1. září 1939
VÁLKA NĚMECKO – POLSKÁ
Dnešního dne jsme se dočkali toho, na co my všichni češi zde i v „Protektorátu“ tak dlouho čekáme, totiž: Německo napadlo Polsko a to znamená válku. Jak pařížské deníky-zaznamenávají. V 1/2 9 hod dnes ráno překročila řískoněmecká armáda hranice Polska. Vojsko útočí 4 proudy ! Se strany Polska je hlášeno že v prvních hodinách bylo sestřeleno 15 říšských letounů. Z toho válečného konfliktu byla zde vyhlášena generální mobilizace. Záložníci opouštějí továrny, a nepřehledné proudy valí se městem. Že jsou dolekáni do jednoho nemusil bych se zmiňovat. Mobilizace byla vyhlášena 1/2 12 hod dopoledne. Co s námi teď udělají nevíme. Francouzi se diví jak můžeme být radí, když prý je válka, kdyby nám však rozuměli a s námi cítili, změnili by svoje mínění.

Reference

  1. HORÁK, Václav. Hrdibořice: Historie a současnost. 1. vyd. [s.l.]: Obecní úřad Hrdibořice, 2004. 76 s.
  2. Arnošt Mrtvý – to Poland and France (anglicky)
  3. Arnošt Mrtvý – Spitfire MJ558 excavation (anglicky)
  4. strana 28 - Medaile Za chrabrost, Lamanšský průliv. www.mzv.cz [online]. [cit. 10.07.2018]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-11.
  5. Historie za války
  6. památník [online]. [cit. 2018-07-10]. Dostupné online.
  7. MRTVÝ, Arnošt. Osobní deník Arnošta Mrtvého. [s.l.]: [s.n.]
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.