Jaromír Doležal

Narodil se v rodině Cyrila Doležala (1852–1943),[2] učitele na národní škole v Hostákově, a jeho manželky Kateřiny, rozené Všetečkové (1857–1940).[1] Matka byla též učitelka, Jaromír Doležal měl bratra a tři sestry.[3]

Gymnázium absolvoval v Třebíči a v Pelhřimově, kde maturoval v roce 1903. V Praze začal studovat klasickou filologii, ale pražská studia přerušil, protože v roce 1904 odešel do Vídně. Zde pracoval jako knihovník a úředník a současně pokračoval ve studiu, když na vídeňské univerzitě studoval slavistiku. Zapojil se do vídeňského kulturního života, kde mezi jeho známé patřili Josef Svatopluk Machar, Helena Malířová a Ivan Olbracht.[4]

V roce 1919 byl na vídeňské univerzitě promován doktorem filozofie.[5] Po vzniku Československa pracoval v diplomatických službách nového státu, když se stal nejprve ve Vídni legačním tajemníkem a následně konzulem ve Vídni (1919–1929), Splitu (1923–1924) a Poznani (1929–1935). V letech 1929–1931 a 1935–1939 pracoval na pražském ministerstvu zahraničních věcí. Po zániku Československa odešel na vlastní žádost do důchodu.[4]

Po 15. březnu 1939 se věnoval aktivně literatuře, psal povídky s náměty z loveckého života a fejetony pro rozhlas o životě zvířat. Byl pohřben v Náměšti nad Oslavou.[4]

Byl členem Moravského kola spisovatelů. Též fotografoval, jeho fotografie zveřejňoval tisk.[6]

Námětem příspěvků Jaromíra Doležala v tisku byla především příroda.[7][8] Publikoval pod řadou pseudonymů a šifer jako Cyrill Pavlíček, ing. Roman Pistorius aj.[4]

• Ivan Fedorovič Naživin (životopisná črta, pod pseud. Jaromír K. Doležal-Pojezdný; Praha, nákl. vlast., 1908)
• Úvod k dílu Ant. P. Čechova (pod pseudonymem Jaromír K. Pojezdný; Vídeň, Praha, nákl. vlast., 1912)
• Kulturní poměry v české Vídni (pod pseudonymem Jaromír K. Pojezdný; Vídeň, Praha, nákl. vlast., 1913)
• K osmdesátinám dra Vatroslava Jagiće (pod pseudonymem Jaromír K. Pojezdný; Vídeň, Praha, nákl. vlast., 1918)
• Masarykova cesta životem. I. a II.(v Brně, Polygrafie, 1920 a 1921)
• Masarykovy boje s Aehrenthalem (po r. 1920 a Praha, Čin, 1931)
• Dr. Josef Karásek (kus života z české Vídně; Vídeň, Lidová knihtis. Ant. Machát a spol., 1926)
• 80 let T. G. Masaryka (Praha, Státní nakladatelství, 1929)
• Masaryk v cizích literaturách (= en langues étrangéres = in foreign languages = in fremden Sprachen; Praha, Orbis, 1930)
• Osmdesátiny T.G. Masaryka v čsl. knižní produkci (Praha, Zahraniční Politika, 1930)
• Masaryk osmdesátiletý (v Praze, Státní nakladatelství, 1931)
• Ohlasy Masarykových osmdesátin (V Praze, Svaz národního osvobození, 1931)
• Polské protičeské pamflety v roce (Praha, Orbis, 1937 Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání)

• O lásce a životě v Hercegovině (výbor povídek Svetozara Čoroviče, překlad ze srbštiny pod pseudonymem Jaromír K. Pojezdný; V Praze, vlastním nákladem, vydal J. Otto, 1911)
• Ve chvílích klidu (výbor povídek Svetozara Čoroviče, pod pseudonymem Jaromír K. Pojezdný; V Praze, vlastním nákladem, vydal J. Otto, 1911)
• Bambi (autor Felix Salten, osudy srnčí rodiny z lesů, vypráví česky pro malé i velké děti J. K. Pojezdný; V Praze, Fr. Borový, 1928)
• Nekrvavé lovy (autor Włodzimierz Puchalski, překlad a seznam živočichů Jaromír Doležal; Praha, SNDK, 1954)
• Ostrov kormoránů (autor Władzimierz Puchalski; Praha, SNDK, 1957)
• V kraji labutí (autor Włodzimierz Puchalski; Praha, Státní nakladatelství dětské knihy, 1958)
• Sněžnou stopou (autor Włodzimierz Puchalski; Praha, Státní nakladatelství dětské knihy, 1965)
• Z mladých let (autor A.P.Čechov), Promberger, 1923
• Morálka paní Dulské (G. Zapolská) J.Otto. 1910

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Doležal