Haakon VII.

Král Haakon VII. a královna Maud v korunovační den 22. června 1906.

Narodil se v rodině jako druhý syn dánského krále Frederika VIII. a jeho ženy královny Luisy Švédské a Norské. Byl pokřtěn jmény Christian Frederik Carl Georg Valdemar Axel. Dánský princ Karel byl zcela zasvěcen námořnictvu (jeho hodnosti plavčík, poručík a fregatní kapitán). V roce 1905, kdy Norsko vyhlásilo samostatnost na Švédsku, se stal vážným kandidátem na norský trůn. Nicméně nechtěl na trůn nastoupit jako nechtěný král, a tak požádal norský lid o projev důvěry referendem. Norové osmdesáti procenty rozhodli o dalším osudu jeho i své země: Karl se stal prvním králem nezávislého Norska od roku 1380 jako Haakon VII.

22. července 1896 si vzal princeznu Maud z Walesu, dceru anglického krále Eduarda VII. a princezny Alexandry Dánské.

Z tohoto manželství se narodil princ Alexandr Dánský, který byl ve svých dvou letech překřtěn na Olafa.

Korunovace nového krále proběhla 22. června 1906 v katedrále Nidaros v Trondheimu. Ve snáze přiblížit se svým poddaným změnil si Karl jméno na Haakona a svého syna prince Alexandra přejmenoval na Olafa. Haakon se rychle naučil norštině, ale mluvil se silným přízvukem. Mimo své panovnické povinnosti byl také vášnivý sportovec. To dokázal, když vyhrál závod ve skocích na lyžích. Během první světové války vyhlásilo Norsko neutralitu a totéž učinilo i před druhou světovou válkou, bylo však napadeno německou armádou. Král odmítl kapitulovat a dál vládl z exilu v Londýně. 7. června 1945 se vrátil zpět do své země, kde mu lid připravil triumfální přivítání.

Haakon zemřel 21. září 1957 v Oslu na komplikace po fraktuře krčku stehenní kosti.