Norské referendum o monarchii (1905)

Referendum o zachování monarchie nebo vyhlášení republiky v Norsku se konalo ve dnech 12. a 13. listopadu 1905.[1] Voliči byli dotazováni, zda schvalují rozhodnutí Stortingu ke zplnomocnění vlády učinit nabídku na obsazení trůnu nově ustaveného samostatného státu.[2]

Znak nového samostatného Norského království

Návrh byl schválen 78,9 % voličů.[3] Po sečtení výsledků referenda předal parlament 18. listopadu nabídku princi Karlovi na obsazení norského trůnu. Nová královská rodina přicestovala do Norska 25. listopadu. Král Haakon VII. (dříve princ Karl) a královna Maud byli korunováni v Nidaroské katedrále v Trondheimu 22. června 1906.[4]

Výsledky

Volba Hlasy %
Pro259 56378,9
Proti69 26421,1
Neplatné/prázdné hlasy2 403
Celkem331 230100
Registrovaných voličů/účast439 74875,3
Zdroj: Nohlen & Stöver

Průběh

7. června 1905 norský parlament schválil rozpuštění unie se Švédskem a následně švédský král Oskar II. abdikoval na úřad krále Norska. Smírčí nabídku, aby na norský trůn usedl švédský princ, odmítl.[2]

Norský parlament se tedy obrátil na dánského prince Karla. Mimo jeho pozitivní osobní vlastnosti a ctnosti hrálo roli také to, že je Skandinávec a tudíž rozumí norsky a zná místní kulturu. Díky princezně Maud měl také úzké vazby na Spojené království a britskou královskou rodinu. Další výhodou bylo zajištění následníka trůnu v podobě jeho syna, tehdy dvouletého Alexandra, pozdějšího krále Olafa V.[2]

V Norsku se debatovalo, zda nové státní zřízení má být monarchie nebo republika. Princ Karl požadoval, aby o této otázce bylo rozhodnuto v referendu. Mimo jiné tím chtěl mít jistotu, že většina obyvatelstva chce, aby Norsko zůstalo monarchií.[2]

Otázka položená v referendu zněla:

Enig i Stortingets bemyndigelse til regjeringen om at opfordre prins Carl af Danmark til at lade sig vælge til Norges konge?
(Souhlasíte s tím, aby Storting pověřil vládu ke zmocnění prince Karla Dánského stát se norským králem?)

Většina obyvatel hlasovala pro monarchii a 18. listopadu parlament provolal prince Karla králem. Předseda parlamentu mu zaslal telegram a nabídl mu norský trůn.[2]

Princ nabídku přijal a 25. listopadu 1905 nová norská královská rodina přistála ve Vippetangenu v Christianii, dnešním Oslu. Nový král přijal jméno Haakon a svému synovi dal královské jméno Olaf – jména, která novou královskou dynastii spojují se středověkými norskými králi. 22. června 1906 byli král Haakon a královna Maud korunováni v Nidaroské katedrále v Trondheimu.[2]

Dozvuky

Významný norský polárník a humanista Fridtjof Nansen se o referendu vyjádřil těmito slovy:

Zvolili jsme si monarchii ze tří důvodů: Zaprvé Norsko tehdy nebylo bohaté, chtěli jsme šetrnou vládu, a jak jistě víte, není dražší vlády, než je republika. Zadruhé potřebovali jsme být silní a republika by nás učinila příliš slabými tváří v tvář Švédskému království. Zatřetí chtěli jsme si zachovat svobodu, v žádném případě jsme se nechtěli nechat vystavit tyranii stran a partokracii.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norwegian monarchy referendum, 1905 na anglické Wikipedii.

  1. Dieter Nohlen & Philip Stöver (2010) Elections in Europe: A data handbook, p1437 ISBN 978-3-8329-5609-7
  2. Kong Haakon VII (1872-1957) Kongehuset (norsky)
  3. Nohlen & Stöver, p1446
  4. Kroninga av Kong Haakon og Dronning Maud Archivováno 27. 12. 2010 na Wayback Machine Kongehuset (norsky)

Literatura

  • Bomann-Larsen, Tor (2006) Haakon og Maud III/Vintertronen (Oslo: Cappelen) ISBN 978-82-02-24665-5

Související články

  • Rozpuštění švédsko-norské unie (1905)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.