Hévíz (jezero)

S rozlohou 4,4 ha (44.000 m²) je to největší termální jezero v Evropě. Hloubka jezera je 38 m. Obrys jezera je přibližně oválný.

Voda v jezeře obsahuje kationty draslíku, sodíku, amoniaku, vápníku a hořčíku, anionty fluoru, chlóru, bromu, jódu, síry, hydrogenuhličitanový a síranový aniont a organické sloučeniny. Díky přítomnosti radonu je mírně radioaktivní (asi 0,22-0,28 mCi/l[1]).
Chemické složení vody je zkoumáno od 18. století. Podrobná chemická analýza proběhla poprvé v roce 1952, další v roce 1992[2]:

Leknín na hladině jezera

Ve vodě žije mnoho bakterií, o nichž se předpokládá, že se podílejí na léčivých účincích vody. Mezi jinými jsou tu sinice a různé druhy aktinobakterií. Micromonospora heviziensis je endemit, vyskytující se pouze v tomto jezeře.

Z vícebuněčných organismů jsou významně zastoupeny například zelené řasy.

Hladina jezera je pokryta všudypřítomnými lekníny^[jakými?].

Voda do jezera vyvěrá v pramenné jeskyni, která se nachází na jeho dně. Zdroj je velmi vydatný, asi 410 litrů za sekundu. Voda v jezeře se tak vymění každých 72 hodin.
Prameny jsou v jeskyni dva – na její východní straně vyvěrá do jezera voda o teplotě 26 °C, na západní straně pramení voda o teplotě 41 °C.

Voda v jezeře je v neustálém pohybu. Teplá voda ze spodní části jezera stoupá k hladině, zatímco ochlazená voda z povrchu klesá ke dnu. Kromě toho se i díky oválnému tvaru jezera celá vodní masa pomalu otáčí vpravo. Tento dvojí pohyb napomáhá k regulaci teploty vody v jezeře i k distribuci látek ve vodě rozpuštěných.

Kanál Hévízi-csatorna

Voda z jezera vytéká na jeho jižní straně kanálem Hévízi-csatorna, širokým 10-12 m, který po 13 km ústí do řeky Zaly. Termální voda, která jezero opouští, vytváří v kanále jedinečné životní podmínky, unikátní v celé Evropě.

První mapa jezera pochází z roku 1769, ale hloubku jezera neurčuje. V 60. letech 19. století byla hloubka odhadována na 43 m. První potápěčské průzkumy jezera proběhly v roce 1908, bylo však dosaženo hloubky pouze 22 m. Hloubka jezera byla poprvé změřena v roce 1953.

Lázeňství se zde provozuje od roku 1795. Tehdy byly postaveny první lázeňské budovy u jezera a zřízeno přírodní koupaliště. Lázeňská budova v podobě blízké dnešní byla postavena v roce 1911, rekonstruována byla v roce 1970. 3. března 1986 však její centrální část vyhořela. Obnova byla dokončena roku 1989. Poslední významná rekonstrukce a modernizace lázní se uskutečnila v letech 2000–2002.
Voda z jezera má příznivé účinky proti revmatismu a dalším chorobám pohybového aparátu. Používá se i pro pitnou kúru, neboť potlačuje žaludeční potíže. K léčebným účelům se používá také bahno ze dna jezera.
Teplota vody v jezeře dosahuje v létě 33-35 °C a v zimě 24-26 °C, což umožňuje celoroční provoz lázní.

• 
  Letecký pohled na lázeňskou budovu
• 
  Lázeňská budova
• 
  Detail části lázeňské budovy
• 
  Vnitřní část lázeňské budovy

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hévízi-tó na maďarské Wikipedii, Lake Hévíz na anglické Wikipedii, Hévízi-csatorna na maďarské Wikipedii a A Hévízi-tó forrásbarlangja na maďarské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hévíz na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky lázní Hévíz (maďarsky, anglicky, německy, rusky)
• Heviz Virtuální Prohlídka – Jezero (anglicky)
• Fotografie z potápění v jezeře, nákresy a mapy (maďarsky)