Emilie Flöge

Emilie Louise Flöge (30. srpna 1874 Vídeň - 26 května 1952 tamtéž) byla rakouská módní návrhářka a podnikatelka. Byla partnerkou a múzou malíře Gustava Klimta.

Emilie Flöge
Rodné jménoEmilie Louise Flöge
Narození30. srpna 1874
Vídeň
Úmrtí26. května 1952 (ve věku 77 let)
Vídeň
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Povolánímódní návrhářka a modelka
Partner(ka)Gustav Klimt
RodičeHermann Flöge
PříbuzníErnst Klimt (švagr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Emilie Flöge byla jednou ze tří dcer dřevosoustružníka a výrobce dýmek Hermanna Flögeho (1837-1897). Nejprve se vyučila švadlenou. Ve 30 letech se prosadila jako módní návrhářka. Od roku 1904 vedla vídeňský salon haute couture „Schwestern Flöge“ spolu se svými sestrami Helene (1871–1936), která se v roce 1891 provdala za malíře Ernsta Klimta[1], a Pauline (1866–1917). Salon se nacházel v budově Casa Piccola na Mariahilfer Strasse (dům č. 1b). Dům byl pojmenován po kavárně Casa Piccola, která zde byla založena a kterou vedl Carl Obertimpfler, otec Liny Loosové v letech 1897 až 1918. Kavárna byla místem setkávání mnoha vídeňských kulturních osobností.

Salon sester Flögeových navrhl architekt Josef Hoffmann v secesním stylu. Emilie Flöge zde předvedla modelové šaty, které odpovídaly módnímu vkusu Wiener Werkstätte. Na svých cestách do Londýna a Paříže se také dozvěděla o nejnovějších módních trendech od Coco Chanel a Christiana Diora.

V nejlepších dobách Emilie Flöge zaměstnávala až 80 švadlen. Po anexi Rakouska Německou říší (1938) však salon ztratil své nejdůležitější zákazníky. Salon musela uzavřít a pracovala ve svém činžovním domě na adrese Ungargasse 39 (Vídeň-Landstrasse), kde žila až do své smrti.

V posledních dnech druhé světové války zde byla zničena její sbírka kostýmů a cenných předmětů nejen z historie salonu ale i dědictví rodiny Klimt.

Je pohřbena v rodinném hrobě sester Flögeových v protestantské části vídeňského ústředního hřbitova.[2]

Flöge a Klimt

Emilie Flöge byla fascinující postavou vídeňské bohémy během fin de siècle. Stala se partnerkou malíře Gustava Klimta. Klimt byl švagrem její sestry Heleny a dříve byl častým hostem v domě jejích rodičů. Od roku 1891 ji maloval na mnohých svých obrazech. Odborníci tvrdí, že ve svém slavném obrazu Polibek ztvárnil Emilie Flöge a sebe jako milence.

V roce 1902 namaloval Klimt její portrét, ale hotový obraz se Emilii nelíbil. Klimt slíbil, že ji namaluje znovu, ale nikdy k tomu nedošlo. V roce 1908 byl obraz, který byl rodinou zamítnut, prodán do Historického muzea města Vídně, kde je k vidění dodnes. Flöge zůstala Klimtovou múzou; strávili spolu léta 1910 až 1916 u jezera Attersee.

Klimt navrhl několik modelů šatů v reformním stylu pro salon sester Flögelových. Byly to šaty propagované aktivistkami za práva žen a navržené umělci vídeňské secese. Byly to šaty bez korzetu, volně splývaly z ramenou a měly pohodlné široké rukávy. Jenže v té době nebylo pro tento nový typ oblečení dost zákazníků. Proto si Flögeová vydělávala i konvenční módou. Klimt který opakovaně portrétoval ženy vídeňské vyšší společnosti (např. Adele Bloch-Bauer, Eugenia a Mäda Primavesi, Elisabeth Bachofen-Echt, Friedrike Maria Beer a Johanna Staud) mohl své přítelkyni přivést bohaté zákazníky.

Návrhy od sester Salon Flöge
  • Emilie Flöge (olejomalba Gustava Klimta, 1902), Wien Museum
  • Flöge a Klimt, mezi lety 1900 a 1905
  • Gustav Klimt a Emilie Flöge v reformních oděvech, 1909, foto: Heinrich Böhler
  • Rekonstrukce šatů ze salonu sester Flöge (1909)
  • Plavky ve vlastnictví Emilie Flöge, navržené v salonu sester Flögeových (kolem roku 1910)
  • Hroby sester Emilie Flöge, Helene Klimt a Pauline Flöge na vídeňském ústředním hřbitově

Připomínka
Pamětní deska na bývalé Kavárně Casa Piccola
  • Na jaře 2006 mělo premiéru filmové drama Klimt, ve kterém Emilii Flögeovou ztvárnila Veronica Ferres a Gustava Klimta americký herec John Malkovich.[3]
  • 2016: V roce 2016 byla pojmenována ulice Emilie-Flöge-Weg ve Vídni, Favoriten.[4]
  • 2016: Světová premiéra hry Sladká vídeňská tma / Deep Heller Lake.

Výstavy
  • 2008: Nejdůležitější: Emilie Flöge a šperky Wiener Werkstätte. Vídeňské muzeum, Vídeň, 13. 22. listopadu 2008 února 2009.
  • 2012: Kolekce textilních vzorů Emilie Flöge. Rakouské muzeum folklóru (Volkskundemuseum Wien), Vídeň, 25. květena 2012 – 2 prosinec 2012, Katalog je dostupný on-line[5]
  • 2016: Emilie Flöge - Reforma módy, inspirace uměním. Speciální výstava v Centru Gustava Klimta u jezera Attersee, 4. června 2016 – 31. srpna 2016.[6]

Filmy
  • Láska v práci - Emilie Flöge & Gustav Klimt. (OT: L'amour à l'oeuvre – Emilie Flöge a Gustav Klimt.) Dokument, Francie, 2020, 26:13 Min., scénář a režie: Stéphanie Colaux, Bonne Compagnie, arte France, seriál: Láska v práci (OT: L'amour à l'œuvre. Couples mythiques d'artistes), první vysílání: 13. září 2020 v arte[7]
  • Klimt. Celovečerní film, Rakousko, Německo, Francie, Velká Británie, 2006, 98 min., Scénář a režie Raúl Ruiz.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emilie Flöge na německé Wikipedii.

  1. OTTEN, Dietrun. Ernst Klimt [online]. Österreichische Galerie Belvedere, 2009-09 [cit. 2022-03-19]. Ernst Klimt Dostupné online. (německy)
  2. Emilie und Helene Flöge : evangelische Ehrengräber Tor 4 : Zentralfriedhof [online]. viennatouristguide.at [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (německy)
  3. Klimt [online]. IMDb [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Wien benennt Straße nach Maria Lassnig [online]. Der ORF, 2016-04-08 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (německy)
  5. Die Textilmustersammlung Emilie Flöge [online]. Österreichisches Museum für Volkskunde [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (německy)
  6. TRETTER, Sandra. Sonderausstellung im Gustav Klimt Zentrum am Attersee: Emilie Flöge – Reform der Mode. Inspiration der Kunst. [online]. Gustav Klimt : Wien 1900 - Privatstiftung [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (německy)
  7. L'amour à l'œuvre [online]. IMDb [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • Paul Asenbaum (ed.): drahokamy. Emilie Flöge a šperky Wiener Werkstätte. Arnoldsche Art Publisher, Stuttgart 2008, ISBN 978-3-89790-298-5, katalog výstavy.
  • Wolfgang Georg Fischer : Gustav Klimt a Emilie Flöge. Génius a talent, přátelství a posedlost. 2. edice. Brandstätter Verlag, Vídeň 1988, ISBN 3-85447-227-7.
  • Margret Greiner : Přizpůsobeno pro svobodu. Emilie Flöge – módní návrhářka a společnice Gustava Klimta. Verlag Kremayr & Scheriau, Vídeň 2014, ISBN 978-3-218-00933-1.
  • Elizabeth Hickey: The Painted Kiss. Bloomsbury, Berlín 2005, ISBN 3-8270-0627-9 ; Berliner Taschenbuch Verlag, Berlín 2006, ISBN 978-3-8333-0401-9.
  • Christoph Hölz (red.): protisvěty. Gustav Klimt - Život umělce ve Fin de Siècle. Bayerische Vereinsbank, Mnichov 1996, ISBN 3-930184-09-5.
  • Agnes Husslein, Alfred Weidinger (eds.): Gustav Klimt & Emilie Flöge. fotografie. Prestel, Mnichov a. A. 2012, ISBN 978-3-7913-5254-1.
  • Isabella Lechner: Vídeňské ženy, které čtou, jsou nebezpečné. Elisabeth Sandmann Verlag, Mnichov 2012, ISBN 978-3-938045-72-5.
  • Fritz Novotny (boční vstup)
  • Kathrin Pallestrang: Sbírka textilních vzorků Emilie Flöge v Rakouském muzeu folkloru. (= Objects in Focus, Volume 2.) Austrian Museum of Folklore, Vídeň 2015, ISBN 978-3-902381-51-4, katalog výstavy, plný text online.
  • Sandra Tretter, Peter Weinhäupl (eds.): Gustav Klimt. Emilie Flöge - Reforma módy, inspirace uměním. Christian Brandstätter Verlag, Vídeň 2016, ISBN 978-3-7106-0070-8, katalog výstavy, obsah.

Externí odkazy
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Emilie Flöge na Wikimedia Commons
  • Emilie Flöge módní návrhářka (1874—1952) [online]. Kalliope Austria, 2015 [cit. 2022-03-12]. Kapitola Pryč se šněrovačkami : Skrývání a osvobození ženského těla. Dostupné online. (česky)
  • Emilie Flöge [online]. Wien Geschichte Wiki : Stadt Wien [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (německy)
  • Flöge, Emilie Louise [online]. Austria-Forum : AEIOU-Österreich-Lexikon, 2009-08-17 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (německy a anglicky)
  • Literatur von und über Emilie Flöge im Katalog der [online]. Deutschen Nationalbibliothek [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (německy)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.