Alsergrund

V římských dobách protínala území silnice vedoucí podle valu chránícího severní hranici. Stálé osídlení se datuje od 12. století, kdy byl v oblasti založen špitál. Území bylo ve vlastnictví klášterů, obyvatelstvo se živilo zemědělstvím, vinařstvím a rybolovem. Za válek s Osmanskou říší, zvláště při dvojím obléhání Vídně, bylo toto území až do konce 17. století opakovaně ničeno a jeho osídlení vždy znovu obnovováno. V 18. a 19. století začal prudce stoupat počet obyvatel, na území vyrostlo několik manufaktur a cihelen, následně i kostelů. V roce 1784 byla na území okresu založena vídeňská Všeobecná nemocnice. Během revoluce roku 1848 byl Alsergrund jedním z center dění.

Roku 1850 bylo sedm obcí (Alservorstadt, Althangrund, Himmelpfortgrund, Lichtental, Michelbeuren, Roßau, Thurygrund) sloučeno do okresu Alsergrund a připojeno k Vídni. Během druhé poloviny 19. století vyrostla městská zástavba do podoby, která se v zásadě zachovala dodnes. Do nástupu nacismu tvořili asi 1/4 obyvatelstva okresu Židé, kteří byli během 30. a 40. let vyhnáni nebo povražděni. Na konci války byla velká část Alsergrundu poškozena, na místě zničených budov vznikla řada obecních nájemních domů.

Počet obyvatel v době založení okresu (1850) přesahoval 50 000, roku 1869 čítal Alsergrund už 66 000 a vrcholu dosáhl v roce 1910, kdy na území žilo 112 000 obyvatel. První významný pokles nastal ve 30. a 40. letech, kdy bylo zlikvidováno židovské obyvatelstvo, propad pokračoval i v 2. polovině 20. století. V posledních letech se počet obyvatel stabilizoval pod hranicí 40 000. Díky své poloze i IX. okres zachovává nadprůměrný podíl studentů (16,3%).

Asi čtvrtina obyvatel Alsergrundu se nenarodila v Rakousku. Příslušníci menšin hovoří nejčastěji srbsky (6,1 %), turecky (3 %) a chorvatsky (2,6 %).

Polovina obyvatel se hlásí k římskokatolickému vyznání, 6,2 % k islámu, 5,9 % k pravoslavné církvi, 4,9 % k evangelíkům. Čtvrtina obyvatel je bez vyznání a 6,6 % náboženství neuvedlo. V rámci Vídně zůstává Alsergrund dodnes obvodem s největším podílem obyvatel židovského vyznání (0,7 %).

V čele samosprávy se od konce druhé světové válce až do devadesátých let střídaly SPÖ a ÖVP. Poté nastal výrazný vzestup Zelených, kteří jsou nyní po SPÖ druhou nejsilnější stranou.

Dopravní obslužnost IX. okresu zajišťuje devět stanic metra na jeho obvodu (linky U6, U4, U3), území dále protíná několik tramvajových tratí i autobusová linka. Franz-Joseph-Bahnhof na severu Alsergrundu je východiskem vlakových tratí do severozápadní části Rakouska. Automobilová doprava se soustřeďuje především na komunikace po obvodu okresu (Gürtel, Ringstraße, pás ulic na hranici s městským okresem Josefstadt. Vnitřními tepnami obvodu jsou Liechtensteinstraße, Nußdorferstraße, Währingerstraße, Alserstraße, Alserbachstraße, Porzellangasse a Spitalgasse.

Alsergrund je sídlem několika vysokých škol. V severní části obvodu se nachází Wirtschaftsuniversität Wien, jedna z největších hospodářských univerzit v Evropě. V okrese sídlí Lékařská univerzita, v budovách staré Všeobecné nemocnice se nyní nachází kampus Vídeňské univerzity. K nejznámějším alsegrundským středním školám patří Lycée Français de Vienne.

Všeobecná nemocnice v jižní části okresu je centrem vídeňského zdravotnictví. Obvod byl již před staletími spolu se sousedním Josephstadtem označován jako čtvrť lékařů. Nedaleko Všeobecné nemocnice se nachází Dětská nemocnice svaté Anny.

Zahradní průčelí Lichtenštejnského paláce v Roßau

V obvodu se nachází řada divadelních scén, z nichž nejznámější je Volksoper i řada muzeí. Nejnavštěvovanější je Lichtenštejnské muzeum umístěné v paláci v Roßau. Představuje rodinné umělecké sbírky knížat z Lichtenštejna s důrazem na období baroka. Muzeum bylo zřízeno i v budově, kde bydlel Sigmund Freud, stejně jako v rodném domě Franze Schuberta. V sídle Rakouské národní banky je umístěno Muzeum peněz. Několik muzeí s medicínskou tematikou se nachází v budovách bývalé lékařské fakulty (Josephina) a v nejbližším okolí – Patologicko-anatomické muzeum, Zubařské muzeum, Farmaceutické muzeum, Muzeum dějin lékařství a Muzeum soudní medicíny.

Městská teplárna a spalovna ve Spittelau přestavěná podle projektu Friedensreicha Hundertwassera

Mezi nejznámější památky patří Lichtenštejnský palác, sídlo Lichtenštejnského muzea, Clam-Gallasovský palác s anglickou zahradou, palác Strudelhof (dnes hotel), či nedaleké Josephinum (dnes Muzeum dějin lékařství). Narrenturm (Patologicko-anatomické muzeum) je nejstarším účelovou budou pro léčbu duševních chorob na světě. Největší církevní stavbou je Votivkirche, postavená jako poděkování za odvrácení atentátu na císaře Františka Josefa I. Lichtenthalský kostel Čtrnácti svatých pomocníku je známý působením Franze Schuberta, který zde poprvé uvedl několik svých děl. Svah mezi Liechtensteinstraße a Währingerstraße překonává několik schodišť. V severní části okresu byla roku 1987 přestavěna Městská spalovna a teplárna podle projektu Friedensreicha Hunderwassera.

Největším parkem v okrese je Park Sigmunda Freuda u Votivkirche, následovaný parkem Arne Karlssona a zahradou Lichtenštejnského paláce, která je volně přístupná veřejnosti.

• Rudolf von Alt – malíř
• Ludwig van Beethoven – hudební skladatel
• Heimito von Doderer – spisovatel
• Sigmund Freud – psycholog
• Erich Fried – básník
• Theodor Herzl – zakladatel sionismu
• Franz Matsch – malíř a sochař
• Leo Perutz – spisovatel
• Arnold Schönberg – hudební skladatel a teoretik, malíř a básník
• Arthur Schitzler – dramatik
• Franz Schubert – hudební skladatel