Gusta Fučíková

Narodila se v dělnické rodině. V časném dětství zemřela její matka. Roku 1921 absolvovala obchodní akademii v Praze a pak studovala na vysoké obchodní škole, kterou ale nedokončila. V roce 1923 se seznámila s Juliem Fučíkem (provdala se za něj roku 1938) a o rok později se stala členkou KSČ. Za první republiky pracovala na Ministerstvu školství a národní osvěty, v Mezinárodním všeodborovém svazu a na so­větském obchodním zastupitelství. Od roku 1936 byla překladatelkou v re­dakci komunistického deníku Rudé právo. Za druhé světové války byla aktivní v odboji. V dubnu 1942 zatčena a do konce války vězněna na různých místech, včetně koncentračního tábora Ravensbrück a Terezína.[3]

Po válce působila v publicistice. V letech 1945–1967 pracovala jako redaktorka nakladatelství Svoboda. Redigovala dvanáct svazků díla svého popraveného manžela a napsala řadu článků o tematice odboje a války. Je rovněž autorkou dvou vzpomín­kových prací: Vzpomínky na Julia Fučíka (1961) a Život s Juliem Fučíkem (1971). V letech 1953–1968 byla členkou Výboru československých žen a v letech 1969–1974 předsedkyní Rady československých žen, zároveň v letech 1969–1975 zastávala post místopředsedkyně a od roku 1975 čestné místopředsedkyně Mezinárodní demokratické federace žen. V roce 1963 jí byla udělena Zlatá medaile Světové rady míru. Od roku 1970 byla také místopředsedkyní Československého výboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci a členkou předsednictva Československého mírového výboru. Od roku 1980 zastávala funkci čestné předsedkyně Světové rady míru.[4][5][3][6]

Zastávala i stranické posty v normalizačním Československu. XIV. sjezd KSČ ji zvolil za členku Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XV. sjezd KSČ a XVI. sjezd KSČ ji v této funkci potvrdil.[4]

K roku 1971 se profesně uvádí jako předsedkyně Rady československých žen.[7] Ve volbách roku 1971 byla tehdy zvolena do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod č. 9 – Břevnov–Střešovice, Praha). Mandát získala i ve volbách roku 1976 (obvod Praha 6–jihozápad). Ve FS setrvala do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1981.[8][9][10]

V roce 1963 získala Řád práce, roku 1970 a 1973 Řád republiky, roku 1973 Řád Vítězného února a roku 1983 Řád Klementa Gottwalda.[4]

• Řád republiky 1970 a 1973
• Řád práce 1963
• Řád Klementa Gottwalda 1983
• Řád Vítězného února 1973