Gumpoldskirchen

Gumpoldskirchen sousedí s obcemi Mödling. Guntramsdorf, Gaaden, Pfaffstätten a Traiskirchen. Zastavěné území se rozprostírá v ploché Vídeňské pánvi až po lesní území Anningeru, který se již počítá do Vídeňského lesa.

• Asi před 6500 lety se zde usídlili lidé doby kamenné. Podle nejnovějších nálezů se muselo malé osídlení nacházet pod místním kostelem. Další nálezy mincí a hrobů jsou z dob římských. Potvrzují domněnku některých archeologů, že Římané opevnili ulici vedoucí na Gumpoldskirchen.
• Místo bylo poprvé zmíněno v roce 1140. Na východě Anningeru byla již v prehistorické době pěstována vinná réva. Jméno místa pochází od „Gumpold von Passau“. Již ve 14. století měl Gumpoldskirchen práva trhů a sídlo soudu.
• Obec trpěla jak za prvního tureckého obléhání, tak za třicetileté války, kdy také došlo k hospodářskému úpadku. Mezi válkami byla v roce 1559 postavena radnice a mnoho měšťanských domů, které dodnes stojí.
• Roku 1763 prodala císařovna Marie Terezie obec baronu von Moserovi.
• V 19. století přišla katastrofa v podobě mšičky révokaza (Gactylosphaera vitifolii), která sem byla zavlečena ze Severní Ameriky a rozšířila se v druhé polovině 19. století po celé Evropě. Také v Gumpoldsdorfu musely být v roce 1894 vykáceny veškeré napadené vinice.
• Koncem 18. století začala i zde industrializace. Vznikla zde knoflíkárna a podnik na zpracování hedvábného vlákna. Vznikla také koželužna a továrna na výrobky z olova. Tyto firmy pracovaly zčásti až do druhé poloviny 20. století. Dnes již ale neexistuje žádná z těchto továren. Koželužna musela zrušit provoz v osmdesátých letech pro skandály se znečišťováním životního prostředí. Životu nebezpečné chemikálie byly ukládány do netěsných sudů a ukládány do země atd. Nejprve byla továrna pod obrovským tlakem obyvatelstva zavřena, poté na základě posudku odborníků z komise pro životní prostředí zrušena pro ohrožování lidských životů.
• Také Vídeňský novoměstský kanál přispěl k hospodářskému rozvoji Gumpoldskirchenu, který pak pokračoval výstavbou rakouské Jižní dráhy otevřené v roce 1841. Při stavbě dráhy byl také postaven první rakouský železniční tunel o délce 156 metrů. Ještě dnes se v hovorovém jazyce nazývá „Bussertunnel“ (Pusinkový tunel). Přezdívka vznikla proto, že v tak krátkém čase se v relativně krátkém tunelu nedala rozsvítit světla.

• Po anšlusu 1938 byla obec připojena k Velké Vídni do 24. městského okresu. Teprve roku 1954 získala obec zpět samostatnost a byla začleněna do Dolního Rakouska. V druhé světové válce došlo prvního dubnového dne 1945 v prostoru Gumpoldskirchen - Guntramsdorfu k těžkým bojům mezi oddíly 6. SS pancéřové armády, jimž velel Sepp Dietrich, a sovětským třetím ukrajinským frontem pod maršálem Fjodorem Ivanovičem Tolbuchinem. Po překvapivém prolomení Tolbuchinem do jižní části Vídeňské pánve v noci z 1. na 2. dubna 2. pancéřová divize v prostoru Neusiedler See na jihu od Vídně vybudovala obrannou linii, která postačila od Gumpoldsdorfu přes Guntramsdorf a Laxenburg do Moosbrunnu. Protože Tolbuchin své vojsko od 2. do 4. dubna soustředil k západní obraně Vídně a připravoval generální útok z jihu, zůstal Gumpoldsdorf od 2. do 5. dubna součástí fronty a utrpěl především sovětským odstřelováním těžké škody.[1]

• Roku 1985 došlo ke glykolovému skandálu při výrobě vína a vážně poškodila pověst. Přísným vinařským zákonodárstvím přimělo mnoho vinařů ke změně svých názorů, což se prospěšně projevilo na jakosti domácích produktů.

V roce 1971 podle sčítání obyvatel žilo v obci 2804 obyvatel, v roce 1981 2978, 1991 2982, 2001 3233 a v roce 2006 žilo zde 3282 obyvatel.

Gumpoldskirchen získal v posledních letech stále vyšší postavení mezi vinařskými obcemi. Ještě na začátku devadesátých let bylo silné lobby proti přistěhovalectví. Protože většina novostaveb se stavěla pod Jižní dráhou, byla dráha jakousi hranicí uprostřed obce. „Nad dráhou“ bylo území vinařů, „Pod dráhou“ bylo území blahobytné společnosti.

• Obecná škola
• Hlavní a hudební škola
• Hudební škola Joea Zawinula

• Nordic Walking Area. Byla otevřena v červnu 2007 a zahrnuje pět turistických tras vesměs 30 km dlouhých.
• Jezdecký sport. V Richardshofu jsou stáje, kde jsou kurzy jízdy, tak i nabízené vyjížďky.
• Plavání. V Gumpoldskirchenu je koupaliště se skokanskou věží, velkou rekreační loukou a občerstvením, jakož i skluzavkou pro děti.
• Golf. V Richardshofu je golfové hřiště s 9 jamkami.
• Pěší túry a vycházky. Na úpatí Anningeru jsou stezky s informačními tabulemi o pěstování vinné révy v Gumpoldskirchenu, přes zvyky a podnebí. Dále je zde starý vinařský lis a rekonstruuje se stávající střelnice.

Dále je velmi hezká stezka např. do Mödlingu, k Chrámu husarů. V Anningeru na Gumpoldskirchenské straně se nachází největší jeskyně Vídeňského lesu – Dreidärrischenhöhle. Je asi 230 metrů hluboká s výškovým převýšením 19 metrů. V jeskyni jsou usídleni různí netopýři, v roce 1983 se část jeskyně zavalila, zaviněno trhacími pracemi blízkého kamenolomu. Do roku 1939 byla jeskyně přístupná prohlídce - v současné době byl vytvořen druhý umělý vstup.

• Tenis, Stolní tenis. Ke sportovnímu spolku Atus Gumpoldskirchen (u kanálu) náleží čtyři tenisové dvorce, jakož i hala pro stolní tenis. Zde se v zimě také konají zimní srazy lučištníků.