Gilo

Během války za nezávislost umístila egyptská armáda v Gilu své dělostřelectvo a těžce ostřelovala západní Jeruzalém. Pokus o postup na Jeruzalém z Gila byl však v intenzivní bitvě překažen. Kibuc Ramat Rachel severně od Gila celkem třikrát změnil stát, pod který spadal, zatímco Gilo zůstalo po roce 1967 na druhé straně zelené linie.[3]

Část zdejších pozemků byla vlastněna židovskými institucemi před válkou za nezávislost, zatímco palestinsko-arabské zdroje tvrdí, že více než 2700 dunamů bylo zkonfiskováno od vesnic Bajt Džalá, Bejt Safafa a Šarafat.[4][5]

Pohled na Gilo z Bajt Džaly

Gilo se nachází na kopci v jihozápadním Jeruzalémě a od Bajt Džaly je oddělen hlubokou roklí. Na východ pod Gilo probíhají dálniční tunely do Guš Ecionu a na sousedním vrcholu se nachází osada Har Gilo. Bejt Safafa a Šarafat se nachází severně od Gilo, zatímco Betlém se nachází směrem na jih.[6]

Biblické město Gilo je zmíněno v knize Jozue (Joz 15, 51 (Kral, ČEP)) a 2. knize Samuelově (2S 15, 12 (Kral, ČEP)) Někteří badatelé se domnívají, že biblické Gilo se nacházelo v centrální části hebronské pahorkatiny, zatímco název moderního sídla bylo zvoleno díky blízkosti k Bajt Džale, možná díky zkomolenině názvu Gilo. Město Gilo v jihozápadní části kopcovité země Judy (Joz 15:51) bylo rodištěm Achitofela (Joz 15:51, 2 Sam 15:12) a zároveň i místem kde spáchal sebevraždu (17:23). Biblické Gilo bylo identifikováno s Kurbet Džala, zhruba 11,2 kilometru severně od Hebronu.[7]

Gilo se nachází za zelenou linií z roku 1967. Podle organizace HonestReporting není Gilo „osadou“ v nejširším významu tohoto termínu a uvádí, že pod termínem osada se představuje „obraz izolované enklávy na Západním břehu.“ Gilo leží uvnitř jeruzalémské městské hranice a je geograficky navazující na sousední židovské čtvrti, které existovaly již před šestidenní válkou. Některá média, jako například The New York Times, The Washington Post, CNN, Associated Press, Boston Globe a CBS News označují Gilo jako „čtvrť.“[2] V memorandu, kterým vedení CNN instruovalo své reportéry, se uvádí: „zmiňujeme Gilo jako židovskou čtvrť na předměstí Jeruzaléma (…) nezmiňujeme jej jako osadu.“ Někteří reportéři CNN s takovým pokynem vyjádřili nesouhlas, zpravodaj listu The Independent k tomu řekl, že za rozhodnutím CNN byl tlak židovské lobby.[8] V roce 2011 CNN označuje Gilo nejčastěji za „spornou čtvrť Jeruzaléma“.[9] Vláda Spojených států původně označovala Gilo jako čtvrť, později se ústy ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové odpovědi na konkrétní klasifikování Gila a dalších částí východního Jeruzaléma vyhnula.[10] To však nepovažují za přesné palestinští Arabové a propalestinské organizace.[11] Jiná média, jako například BBC, AFP, Reuters a The Economist popisují Gilo jako „osadu“ ve východním Jeruzalémě.

Betonová zeď postavená jako štít před palestinskými střelci, kteří Gilo ostřelovali

V letech 2000 až 2002, během prvních dvou let druhé intifády, bylo zaznamenáno přes 400 případů, kdy bylo Gilo ostřelováno z Bajt Džaly.[12] Přestože je Bajt Džalá převážně křesťanská, byla infiltrována střelci z militantní frakce Fatahu, známé jako Tanzim, kteří se údajně rozmístili při křesťanských domech a kostelech s cílem, že izraelská opětovná palba by mohla poškodit křesťanské stavby.[13]

Střelba byla prováděna jak z ručních zbraní tak z minometů. Došlo ke zranění mnoha civilistů a domy směrem k Bajt Džalá utrpěly rozsáhlé poškození, kvůli kterému je museli jejich majitelé opustit. Izraelská vláda nakonec nechala před těmito domy postavit betonovou bariéru.[12][14] Střelba úplně přestala až po izraelské operaci Obranný štít.

V březnu 2008 bylo v Gilo otevřeno centrum pro autistické děti Bejt ha-Or.[15] Nachází se zde také domov Ilan pro handicapované lidi.[16] V Gilo se nachází celkem 35 synagog.[17] V roce 2009 zavedlo zdejší komunitní centrum, které patří mezi největší v Izraeli, nový hybridní vodní ohřívací systém, který šetří energii a výrazně snižuje znečištění.[18]

Během výstavby Gilo objevili archeologové pod nákupním centrem Rechov Haganenet pevnost a zemědělské nástroje z dob Šalamounova chrámu. Mezi Kanadským kopcem a parkem pak odkryli pozůstatky statku a náhrobků z dob druhého Chrámu. Na různých místech pak byly nalezeny pozůstatky z římského a byzantského období.[19]

Žije zde celkem 40 000 obyvatel, což činí z Gilo jednu z největších jeruzalémských čtvrtí.[12] Podle jiného zdroje je populace nižší, ale s více než 25 000 obyvateli rovněž jde o jedno z nejvýznamnějších sídlišť na okraji města. Plocha této městské části dosahuje 2859 dunamů (2,859 kilometru čtverečního).[20]