Orlické hory

Orlické hory (polsky Góry Orlickie, německy Adlergebirge) jsou pohoří a geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná, dosahující nadmořské výšky 1 116 m n. m.[1] Název pohoří je odvozen od řeky Orlice, která tudy po česko-polské hranici protéká.

Orlické hory
Góry Orlickie
Velká Deštná
Nejvyšší bod1116 m n. m. (Velká Deštná)
Rozloha204 km²
Nadřazená jednotkaOrlická oblast
Sousední
jednotky		Podorlická pahorkatina, Góry Stołowe, Góry Bystrzyckie, Kladská kotlina, Zábřežská vrchovina
Podřazené
jednotky		Bukovohorská hornatina, Deštenská hornatina, Mladkovská vrchovina
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Polsko Polsko

Orlické hory na mapě Česka
PovodíOrlice → Labe
Souřadnice50°13′ s. š., 16°30′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIVB-2
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řeka Divoká Orlice na východě odděluje Orlické hory od Bystřických (Góry Bystrzyckie). Na severozápadním konci u Náchoda přecházejí v Levínskou vrchovinu (polsky Wzgórza Lewińskie) a Góry Stołowe, na české straně pak v Podorlickou pahorkatinu, která dále u Hronova přechází v Broumovskou vrchovinu. Podorlická pahorkatina také lemuje Orlické hory po celé jejich délce z jihozápadu a jihu až k Tiché Orlici. Nejjižnější část Orlických hor, Bukovohorská hornatina, pak jihozápadně od města Králíky sousedí s českou částí Kladské kotliny, za níž Sudety pokračují masívem Králického Sněžníku.

Horopis

Orlické hory jsou samostatným geomorfologickým celkem masivu Krkonošsko-jesenické subprovincie. Kompletní geomorfologické členění české části hor uvádí následující tabulka[2]:

Geomorfologické členění Orlických hor 
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Orlická oblast
DEŠTENSKÁ
HORNATINA		 Orlický hřbet
Olešnický hřbet (bezejmenný, 835 m)
Vrchmezský hřbet (Vrchmezí, 1084 m)
Deštenský hřbet (Velká Deštná, 1116 m)
Kunštátský hřbet (Tetřevec, 1044 m)
Anenský hřbet (Anenský vrch, 997 m)
Orlické rozsochy
Zdobnické rozsochy (Karlův vrch, 956 m)
Říčské rozsochy (bezejmenný, 910 m)
Orlickozáhorská brázda
nečlení se (bezejmenný, 790 m)
MLADKOVSKÁ
VRCHOVINA		 Bartošovická vrchovina
nečlení se (bezejmenný, 704 m)
Pastvinská vrchovina
nečlení se (Adam, 766 m)
BUKOVOHORSKÁ
HORNATINA		 Orličský hřbet
Výprachtická vrchovina
nečlení se (Špičák, 799 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Všechny nejvyšší hory s nadmořskou výškou nad 1000 m se nacházejí v nejsevernějším geomorfologickém podcelku Deštenské hornatině (i když Suchý vrch z Bukovohorské hornatiny dělí od tisícimetrové hranice pouhých 5 metrů).

Nejvyššími vrcholy jsou Velká Deštná (1116 m), Koruna (1101 m) a Malá Deštná (1090 m). Podle prominence (převýšení od sedla) jsou nejvýznamnější Velká Deštná, Vrchmezí (nejvyšší hora polské části hor) a Tetřevec. Kompletní seznam tisícovek uvádí následující tabulka:


Mezi další významné vrcholy patří Komáří vrch (999,8 m), Anenský vrch (997 m), Suchý vrch (995 m) a Buková hora (958 m). Další vrcholy jsou uvedené v seznamu vrcholů v Orlických horách.

Orlické hory – panorama z jihu od obce Rohenice

Polská část
Orlické hory v rámci Polska

Orlické hory zasahují do Polska, kde se nazývají Góry Orlickie. Nejvyšší vrcholy se ovšem nacházejí v České republice, případně na česko-polských hranicích. Výšku 1000 m n. m. přesahují tyto tři hory:

  • Vrchmezí (Orlica) – 1084 m
  • Nad Bukačkou (Zielony Garb) – 1035 m
  • Šerlich (Szerlich) – 1025 m

Ochrana přírody

Turistika
Masarykova chata

V Orlických horách se nacházejí lyžařská střediska Deštné v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Čenkovice, Olešnice v Orlických horách, polský Zieleniec a další.

Na Šerlichu stojí turistická Masarykova chata a v Šerlišském údolí chata Šerlišský mlýn.[3]

Po hřebeni vede červeně značená turistická trasa Jiráskova cesta. Na hřebeni i na vedlejších vrcholech se nachází celá řada rozhleden.

Celým pohořím se táhne pás opevnění budovaného před druhou světovou válkou na obranu Československa před očekávaným útokem Německa. Známé jsou např. tvrze Hanička, Skutina či Adam.

Z církevních památek se zde nachází například kostel v Neratově, Kunštátskou kapli nacházející se přímo na hřebeni, a nebo, dále v podhůří, poutní místo Rokole a dřevěný kostel v Liberku.

Ve vesnici Šediviny, části obce Kounova se nachází Czech Hobbiton (Český Hobitín) – obydlí postavené na motivy Pána prstenů a dalších děl J. R. R. Tolkiena a filmů Petera Jacksona.

V Polsku na hranici se sousedícími Bystřickými horami se nachází přírodní rezervace Rašeliniště pod Zieleńcem, chránící řadu vzácných rostlin i některých živočichů. Zde rovněž pramení Divoká Orlice, která dalších 20 km tvoří česko-polskou hranici a na naše území se dostává údolím nazývaným Zemská brána. O několik kilometrů dále po proudu se nachází vodní nádrž Pastviny, která se v létě využívá k rekreaci.

Odkazy

Reference
  1. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.
  2. BALATKA, Břetislav a KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
  3. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.

Literatura

Monografie

  • BĚLKA, Tomáš, ed., KUČERA, Josef, ed. a MATOUŠ, Václav, ed. Panorama: z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří. Sv. 3. Dobré: SEN, 1995. 96 s. ISBN 80-901846-1-8.
  • FORMÁNEK, Ivo a GREGAR, Oldřich. Československé lehké opevnění z let 1936–1938 v Orlických horách. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint, 2011. 199 s. Pevnosti: architectura militaris, sv. 33. ISBN 978-80-86011-48-6.
  • FRÝZEK, Jiří et al. Betlémy a betlémáři Orlických hor: výstavy betlémů v Rychnově nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Kultura, 2006. 79 s. ISBN 80-239-9212-0.
  • GALBIČKOVÁ, Jana. Kuchařka Orlických hor. 2. vyd. Rychnov nad Kněžnou: Uniprint, 2014. 149 s. ISBN 978-80-905793-0-9.
  • HROMÁDKO, Miloslav et al. Ptáci Orlických hor s atlasem hnízdního rozšíření = [Ptaki Gór Orlickich = Die Vögel des Adlergebirges = The birds of Orlické Mountains]. Dobré: Občanské sdružení Libri Dobré ve vyd. Eva Kučerová – SEN, 2005. 381 s. ISBN 80-86483-16-9.
  • HYNKOVÁ, Hana. Lidové tkaniny v oblasti Orlických hor. Rychnov nad Kněžnou: Okresní muzeum Orlických hor, 2002. 81 s. ISBN 80-86076-03-2.
  • KOUDELKOVÁ, Eva. Babiččina vyprávění: lidové pověsti z Orlických hor. Překlad Pavel Franek a Eva Schediwá. 2. vyd. Praha: Arbor vitae, 2006. 285 s. ISBN 80-86300-79-X.
  • KUČERA, Josef, ed. et al. Panorama: z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří. Sv. 5. 1997. Dobré: SEN, 1997. 99 s. ISBN 80-901846-7-7.
  • NOVÁK, Jiří. Opevnění v prostoru Českých Petrovic: Orlické hory. Jablonné nad Orlicí: Jiří Novák, 2004. 95 s. ISBN 80-86514-05-6.
  • NOVÁKOVÁ, Miroslava a RÜCKER, Miroslav. Cesty za poznáním: oblast Orlické hory a Podorlicko: na kole, pěšky, autem i po železnici. [Rychnov nad Kněžnou]: Mikroregion Rychnovsko, 2007. 25 s. ISBN 978-80-254-3628-8.
  • OPLETAL, Mojmír a kol. Geologie Orlických hor. Praha: Academia, 1980. 202 s. Oblastní regionální geologie ČSR.
  • Panorama: z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří. Sv. 7. Dobré: SEN, 1997. 103 s. ISBN 80-902420-3-0.
  • Panorama: z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří. Sv. 2. Dobré: Natura, 1994. 86 s.
  • REMEŠ, R. a KUČERA, Josef. Naučná stezka Po hřebeni Orlických hor: CHKO Orlické hory. V Dobrém: SEN, 2004. [6] s.
  • ROČEK, Zbyněk. Příroda Orlických hor a Podorlicka. Praha: Státní zemědělské nakl., 1977. 660 s. Lesnictví, myslivost a vodní hospodářství.
  • STEHLÍK, Eduard a VAŇOUREK, Martin. Hraničáři od Adamovy hory. Mohelnice: Martin Vaňourek, 2003. 121 s., [168] s. ISBN 80-902949-8-7.
  • ŠEBESTA, Zdeněk. Neratovská Madona: příběhy, pověsti a báje z kronik Orlických hor. Rychnov nad Kněžnou: Okresní archiv, 1991. 60 s. Pověsti a příběhy Rychnovska, sv. 2. ISBN 80-900902-0-6.
  • ŠPLÍCHAL, Václav a OTAVOVÁ, Marie. Člověk a dřevo v orlickém a podorlickém kraji. Deštné v O. h.: Regia, 2004. 285 s. ISBN 80-903463-0-8.
  • ŠPLÍCHAL, Václav a ŠŮLA, Jaroslav. Křehká krása z Orlických hor: sklo, sklárny a skláři Orlických hor a Podorlicka. Deštné v Orlických horách: Regia, 2004. 177 s. ISBN 80-903463-1-6.
  • ZRŮBEK, Rudolf. Do moll i dur: s muzikantskou a divadelní bandou z Orlických hor. Praha: Academia, 2002. 77 s. ISBN 80-200-0963-9.
  • ZRŮBEK, Rudolf. Hradiska a tvrze kraje Orlických hor. 1. díl A–CH. Ústí nad Orlicí: Okresní archiv, 1991. 120 s. ISBN 80-901114-0-8.
  • ZRŮBEK, Rudolf. Hradiska a tvrze kraje Orlických hor. Díl 2., J–Ž. Ústí nad Orlicí: Okresní archiv, 1991. s. 121–257.
  • ZRŮBEK, Rudolf. Jaro, léto, podzim, zima: duchovní dědictví Orlických hor. Praha: Academia, 2005. 328 s. ISBN 80-200-1205-2.
  • ZRŮBEK, Rudolf. Kamenná svědectví doby: baroko v kraji Orlických hor. Rychnov nad Kněžnou: Okresní muzeum Orlických hor, 1996. 39 s., [22] s. ISBN 80-900902-7-3.

Kvalifikační práce

  • BRICHOVÁ, Alena. Poutnictví a náboženská úcta v Orlických horách a Podorlicku [online]. Brno, 2006 [cit. 15. 11. 2017]. Diplomová práce. Ved. práce doc. PhDr. Martina Pavlicová, CSc. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/65104/ff_m/diplomka.pdf
  • KRÁLÍČEK, Ivo. Analýza vývoje stanovištních a porostních poměrů lesních ekosystémů s dominantním bukem lesním ve vybraných rezervacích v CHKO Orlické hory [online]. Hradec Králové, 2017 [cit. 15. 11. 2017]. Disertační práce. Oponent doc. Ing. Miroslav Mikeska, Ph.D. Univerzita Hradec Králové, Přírodovědecká fakulta. Přístup z: http://theses.cz/id/ailx19/
  • MYŠKOVÁ, Zuzana. Vegetace pramenišť Orlických hor [online]. Brno, 2006 [cit. 15. 11. 2017]. Bakalářská práce. Ved. práce doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Přístup z: http://is.muni.cz/th/106245/prif_b/
  • PAVLÍČKOVÁ, Tereza. Malé mechanické tkalcovny v Orlických horách [online]. Brno, 2009 [cit. 15. 11. 2017]. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Libor Vykoupil, Ph.D. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Přístup z: https://is.muni.cz/th/145520/ff_m_b1/
  • PRECLÍKOVÁ, Marie. Evidence výskytu starých a krajových odrůd v alejích a stromořadích Orlických hor. Brno, 2012. 60 s. Diplomová práce. Ved. práce prof. Ing. Vojtěch Řezníček, Csc. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin. Dostupné také z: http://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=vyhledavani;podrobnosti=49554;download_prace=1
  • VANÍČEK, Petr. Vývoj podzemního odtoku z části Orlických hor [online]. Brno, 2017 [cit. 15. 11. 2017]. Bakalářská práce. Ved. práce Mgr. Adam Říčka, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Přístup z: http://is.muni.cz/th/437281/prif_b/

Periodika

  • Acta Musei Richnoviensis: přírodovědný časopis Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Muzeum Orlických hor, [1971]– . ISSN 1213-4260.
  • Orlické hory a Podorlicko: přírodou, dějinami, současností: sborník vlastivědných prací. Rychnov nad Kněžnou: Okresní muzeum Orlických hor, 1968– . ISSN 0475-0640.
  • Orlické hory: zpravodaj Správy chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Dobré: Občanské sdružení LIBRI, 2005–2010.
  • Panorama: z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří. Dobré: Natura, [1993]– . [Jednotlivé svazky mají ISBN.]

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.