Rohenice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.

Jazyková komise (Praha) přejmenovala 23. června 1923 Velké Rohenice na Rohenice a Malé Rohenice na Roheničky.

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci evangelíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V 18. století v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu,[3] bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené „kacíře“, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Ve vylidňující se zemi dostávaly přednost nucené práce. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům.[4] Z Rohenic pocházeli tito exulanti:[5]

• Jan Jakl s rodinou uprchl do válkou zničeného městečka Münsterberg v pruském Slezsku. Později Jan Jakl patřil k zakladatelům české obce Husinec.
• Jan Křeček z Rohenic odešel také do Münsterbergu, pak do Chechova u Tarnowitz. Tam patřil k přívržencům sekty Václava Hejcmana. Dne 22.10.1744 byli v Chechlově všichni sektáři zatčeni, Křeček byl jeden rok vyšetřován, poté odsouzen k šesti měsícům nucených prací a byl přikován ke káře. Po uplynutí trestu se vrátil do Chechova. Před smrtí učinil pokání. Ovdovělý sektář Václav Hejcman si vdovu Jana Křečka vzal.
• Jiří Rejchrt *(1699), chalupník z Rohenic. V roce 1732 (opočenská bouře) byl zatčen za to, že s Matějem Taucem pobíhali po vesnicích, zpívali a modlili se. V září 1734 byl odsouzen v jednomu roku nucených prací, vězněn byl v Bydžově. V roce 1742 emigroval s manželkou a jedenáctiletým synem do Münsterbergu, odtud pak odešel do Husince.
• Mikuláš Rejchrt *(1730) z Rohenic, syn Jiříkův. V seznamu kolonistů Husince ze dne 8.12.1750 je zapsán jako spoluzakladatel obce, v roce 1780 byl konšelem v blízké, nově založené, české kolonii Horní Poděbrady.
• Mikuláš Švorc z Rohenic je ve výše uvedeném seznamu uveden jako zakladatel obce Husinec. V Rohenicích byl chalupníkem a ševcem, po opočenské bouři uprchl do Gebhardsdorfu s Janem Francem z Roztok.[6] Odtud pokračoval do Herrnhutu, později do Berlína. Chvíli pobyl i v Lužici, pak se vrátil do Čech. Tam se u něj konaly tajné schůzky, které byly prozrazeny, dne 19.12.1732 byl vyslýchán.[7] Zpráva o emigraci do Husince chybí.

Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského. Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik). Po druhé světové válce se někteří potomci českých exulantů do Československa vrátili, ostatní jsou roztroušení po celém světě. Bývají v kontaktu se spolkem Exulant.

• Exulanti – zakladatelé Husince a Poděbrad v pruském Slezsku.

• Gotický kostel svatého Jana Křtitele
• Dřevěná zvonice postavená před rokem 1650
• Boží muka
• Socha sv. Jana Nepomuckého (na břehu dnes již zaniklého rybníku Brousek)
• Klasicistní statek z roku 1855

• Stručně o pobělohorských exulantech, Kalich, 2005
• Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
• Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (Kniha popisuje situaci v Münsterbergu, tj. prvním útočišti exulantů, dále pak založení Husince.)
• Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rohenice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Rohenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Roheničky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dílo Rohenice a její starobylý kostelík ve Wikizdrojích
• Rohenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Bohoslužby v kostele sv. Jana Křtitele
• Píseň zpívaná u hranice pálených knih