Jablonné nad Orlicí

Název města je odvozen jako přídavné jméno ze staročeského slova jablon, tj. jabloň. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Gablona (1304, 1332), Gabilonam (1358), Jablonna (1544), Jablonnau (1564), Jablonnému (1580), Jablon (1654), Gabel, Gablon a Jablona (1789), Gabel, Gablon a Gabloný (1848) a Jablonné (1854).[3]

První písemná zmínka o Jablonném pochází z roku 1304.[3] Král Václav II. daroval Jablonné Závišovi z Falkenštejna, ve 14. století patřilo zbraslavskému klášteru. Po husitských válkách je zabrali Kostkové z Postupic, od roku 1508 patřilo pánům z Pernštejna a Hrzánům z Harasova.

Náměstí s radnicí (vlevo)

Historické domy na náměstí

Rodný dům Petra Figula Jablonského ve Slezské ulici čp. 40

Kostel sv. Bartoloměje z roku 1732

V roce 1622 je koupil Karel kníže z Lichtensteinu, jehož potomkům i s okolím patřilo až do roku 1918.

V roce 1831 vydal zdejší rodák, kněz F. A. Vacek (1780–1854) „Místopis a historii městyse Jablonného nad Orličkou“. Za války v roce 1866 se město bránilo, takže muselo Prusům zaplatit velké výpalné. Roku 1874 přijel do Jablonného první vlak, roku 1878 vznikla Občanská záložna, která pak postavila i obecní vodovod.[4]

Roku 1850 zde žilo 735 osob ve 139 domech, roku 1900 to bylo 1248 osob ve 162 domech a roku 1970 2502 osob ve 397 domech.[5] Obec byla velkou převahou česká, roku 1929 se k německé národnosti hlásilo 1 % obyvatel.[6] Sousední vesnice směrem do hor byly sice z velké části české, nicméně po zabrání Sudet leželo Jablonné na hranici.

Už koncem 19. století zde byla rozvinutá výroba kartáčů, klihu, knoflíků, výrobků ze dřeva a kostelních rouch. Během 20. století vznikly továrny na klih, na nábytek, elektrická zařízení a jedna z prvních na telefony a rozhlasové přístroje. Dnes se zde vyrábějí mj. domácí elektrické spotřebiče, lisovací nástroje (Isolit Bravo), bytový nábytek, dřevěné kuchyňské potřeby (Dřevotvar), nítěné knoflíky (Šlesinger) a elektrorozvaděče (Elektrokomplet).

Na náměstí vznikla populární Čamrova cukrárna, hotel a řada obchodů.

V roce 1921 byla k Jablonnému připojena nedaleká osada Lubník, která splynula s městem a dnes je jeho ulicí.[7]

• Železniční trať Ústí nad Orlicí – Międzylesie
• Silnice I/11

• Barokní kostel sv. Bartoloměje nad městem z roku 1680, od roku 1683 farní, přestavěn roku 1725, snad stavitelem O. Kastellim. Zařízení zčásti rokokové, z poloviny 18. století.
• Velká patrová farní budova z roku 1725, na chodbě portréty farářů od roku 1683
• Na čtvercovém náměstí, které je památkovou zónou, je několik pozdně barokních domů, dva roubené s charakteristickými lomenicemi a mariánský sloup z roku 1748. Na mostě a v ulici Českých bratří je několik barokních soch z 18. století.[8]
• Radnice s cenným archivem s nejstarší městskou pečetí z roku 1358
• Žulová socha Nejsvětější Trojice za hřbitovem, lidová práce z roku 1836
• Dub v Jablonném, památný strom (50°1′53″ s. š., 16°36′8″ v. d.)
• Rodný dům Petra Figula Jablonského ve Slezské ulici čp. 40
• Zvon Hrubák na věži kostela svatého Bartoloměje z roku 1619

• Petr Figulus Jablonský (1619 Jablonné nad Orlicí – 12. ledna 1670 Klaipėda) – spolupracovník a zeť Jana Amose Komenského, diplomat, kněz a později biskup ve službách staré Jednoty bratrské[9]
• Dominik Filip (1879, Jičín – 1946) – středoškolský profesor, který po studiích svůj život zasvětil Orlickému podhůří a věnoval mu hodně ze své tvorby. Příběhy zpracoval ve svých knihách a sebral velké množství místních pověstí.
• armádní generál Ludvík Krejčí (17. srpna 1890 Brno-Tuřany – 9. února 1972 Ústí nad Orlicí) – náčelník generálního štábu československé armády v letech 1933–1938, v zářijových dnech roku 1938 hlavní velitel operujících armád. Po kapitulaci a odchodu z armády se odstěhoval do Jablonného nad Orlicí k rodičům své ženy. Zde přečkal okupaci a další roky jako řadový občan.
• Čeněk Chaloupka (1919–1946), válečný letec[10]
• Jiřina Hanušová známější pod přezdívkou Sally (5. srpna 1939, Jablonné nad Orlicí – 22. října 1999), česká publicistka a psychoterapeutka, spoluzakladatelka psychologického poradenství v Československu
• Magdaléna Tkačíková (3. dubna 1988) – rodačka z Jablonného nad Orlicí, herečka NDB – Mahenova činohra
• Andrea Kalousová (11. prosince 1996) – rodačka z Jablonného nad Orlicí, Česká Miss World 2015[11]
• Tomáš Kubelka (10. ledna 1993) – český reprezentant v orientačním běhu
• Jan Hrnčíř Zelinka (asi 1570 – po 1633) – laický kazatel ve staré Jednotě bratrské, exulant, otec Petra Figula Jablonského

• Hinwil, Švýcarsko
• Seehausen, Německo
• Stockerau, Rakousko
• Kondratowice, Polsko