Leopold von Dittel

Leopold rytíř von Dittel (29. května 1815 Fulnek[1], Morava28. července 1898 Vídeň) byl rakouský lékař moravského původu, zakladatel urologie jako nového samostatného oboru.[2]

Leopold von Dittel
Leopold von Dittel od Josefa Loewyho
Narození29. května 1815
Fulnek (Fulneck), Morava
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. července 1898
Vídeň (Wien)
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Původžidovský z moravského Fulneku
Alma materVídeňská univerzita
Pracoviště1. chirurgické oddělení Vídeňské všeobecné nemocnice
Oborychirurgie, urologie
Známý díkyzaložení urologie jako samostatného oboru
Ocenění Řád železné koruny III. třídy (1881)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

Leopold von Dittel vystudoval lékařství na Vídeňské univerzitě a po své promoci v roce 1840 pracoval jako praktický lékař. Později se stal asistentem u Johanna Dumreichera. V letní sezóně v letech 1842–1848 pracoval jako lázeňský lékař v tehdejších uherských, dnes slovenských Trenčianských Teplicích.[3] V roce 1856 se habilitoval v oboru chirurgie.

Dittel se v roce 1861 stal primářem chirurgického oddělení ve Vídeňské všeobecné nemocnici a v roce 1865 se stal z rozhodnutí císaře Františka Josefa I. mimořádným profesorem. V roce 1875 rezignoval na akademický post, v roce 1880 odmítl profesuru a nástupnictví po Johannu Dumreicherovi. Krátce poté byl povýšen do šlechtického stavu.

Je oceňován za rozvoj mnoha nových diagnostických a chirurgických postupů na poli urogenitální medicíny. Je znám jako průkopník diagnostiky za pomocí cytoskopu, přístroje, který nedávno před tím vynalezl urolog Maxmilian Nitze (1848–1906). V urologii slouží cytoskop k endoskopické detekci nádorů močového měchýře a dalších poruch močového systému.

Společně s Felixem Legueuem (1863–1939) a Émilem Forguem (1860–1943) vyvinuli chirurgickou metodu uzavření vesikovaginální fistuly, která je podle nich pojmenována a známá jako „Dittel-Forgue-Legueuho operace“. Dále je po něm pojmenován nástroj na léčbu uretrální stenózy tzv. Dittelova uretrální sonda.

V roce 1894 byl jmenován do prestižní funkce prezidenta vídeňské Lékařské společnosti (Gesselschaft der Ärzte). Jeho portrétní reliéf od Rudolfa Bachmanna lze dnes spatřit v arkádovém dvoře vídeňské univerzity.[3] V roce 1975 byla po něm ve 22. vídeňském okrese Donaustadt pojmenována ulice: Dittelgasse.

Spisy

  • Ueber Klumpfuss 1851
  • Skoliose 1853
  • Beiträge zur Pathologie und Therapie der Männlichen Geschlechtstheile 1859
  • Sekundäre Luxation des Hüftgelenkes 1861
  • Der Kathederismus 1864
  • Beitrag zur Lehre der Hypertrophie der Prostata, in Oesterreichischer Medizinischer Jahrbericht 1867
  • Der Steinsauger in Allgemeine Wiener Medizinische Zeitung 1870
  • Die Stricturen der Harnröhre (in Franz von Pitha – Theodor Billroth's Handbuch der Chirurgie) 1872
  • Zur Behandlung der Hypertrophie der Vorsteherdrüse in Wiener Medizinische Wochenschrift 1876
  • Operationen der Blasensteine ib. 1880; Nierencalculose, ib. 1881

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Leopold von Dittel na německé Wikipedii a Leopold Ritter von Dittel na anglické Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Fulnek
  2. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1957. Dostupné online. S. 187. (němčina)
  3. Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii – Dittel

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.