František de Paula Gundakar z Colloreda-Mannsfeldu

František de Paula Gundakar I. kníže z Colloreda-Mannsfeldu (německy Franz de Paula Gundaker I, Fürst von Colloredo-Waldsee-Mels-Man(n)sfeld, 28. května 1731, Vídeň – 27. října 1807 tamtéž) byl rakouský diplomat a poslední císařský vicekancléř Svaté říše římské. Pocházel z česko-rakouského šlechtického rodu Colloredů.

František de Paula Gundakar I. kníže z Colloredo-Mannsfeldu
2. kníže z Colloredo-Mannsfeldu,
nejvyšší dědičný stolník Českého království a 5. držitel colloredského fideikomisu Opočno
Ve funkci:
1. listopadu 1788 – 27. října 1807
PředchůdceRudolf Josef Colloredo-Waldsee
NástupceRudolf Josef II. z Colloredo-Mannsfeldu
Říšský vicekancléř
Ve funkci:
1789 – 1806
PanovníkJosef II., Leopold II., František II.
PředchůdceRudolf Josef Colloredo-Waldsee
NástupceSvatá říše římská zanikla
Rakouský velvyslanec ve Španělsku (Madridu)
Ve funkci:
1767 – 1770
Tajný rada
Ve funkci:
1766 – 27. října 1807
PanovníkJosef II., Leopold II., František II.
Říšský dvorní rada
Ve funkci:
1753 – ?
PanovníkFrantišek I. Štěpán
Narození28. května 1731
Vídeň
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí27. října 1807 (ve věku 76 let)
Vídeň
Rakouské císařství Rakouské císařství
Titul kníže
ChoťI. (1771) Marie Isabela z Mansfeld-Vonderortu (1750–1794)
II. (1797) Marie Josefa ze Schrattenbachu (1750–1806)
RodičeRudolf Josef z Colloredo-Waldsee (1706–1788) a Marie Gabriela ze Starhembergu (1707–1793)
Děti1. Rudolf Josef II. (1772–1843)
2. Marie Gabriela (1773–1788)
3. Marie Henrieta (1773–1814)
4. Jeroným (1775–1822)
5. Ferdinand (1777–1848)
Příbuzníděd: Jeroným IV. z Colloredo-Waldsee (1674–1726)
bratr: Jeroným František Josef z Colloredo-Waldsee (1732–1812)
bratr: Josef Maria z Colloredo-Waldsee (1735–1818)
bratr: Václav Josef z Colloredo-Waldsee (1738–1822)
vnuk: František de Paula Gundakar II. z Colloredo-Mannsfeldu (1802–1852)
Profesepolitik a diplomat
Ocenění1772: rakouský Řád zlatého rouna (č. 794)
CommonsFranz de Paula Gundaker von Colloredo-Mannsfeld
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

František Gundaker se narodil ve Vídni jako syn rakouského vicekancléře Rudolfa Josefa z Colloreda-Waldsee. Jedním z Františkových bratrů byl také salcburský arcibiskup Jeroným z Colloreda, který u svého dvora zaměstnával Wolfganga Amadea Mozarta.

Svým vzděláním se zaměřoval na diplomatickou kariéru. V roce 1753 byl jmenován říšským dvorním radou a později byl císařem vysílán na diplomatické mise. Bylo mu svěřeno zejména zastupování císařských zájmů ve volbách říšských církevních knížat.

V roce 1760 byl zvláštním vyslancem císaře u francouzského dvora, aby zde připravil sňatek arcivévody Josefa s infantkou Isabelou Parmskou. V roce 1764 zpravil Marii Terezii o zvolení jejího syna Josefa II. ve Frankfurtu římským králem.

V roce 1766 byl jmenován tajným radou a v letech 1767–1770 byl velvyslancem ve Španělsku a poté se stal prvním císařským komisařem při návštěvě říšského komorního soudu ve Wetzlaru.

Jako nástupce svého otce ve funkci říšského vicekancléře v roce 1789, již nebyl schopen zastavit rozpad Svaté říše římské. Ta zanikla v roce 1806 a s ní také funkce vicekancléře.

Majetek

Po smrti otce Rudolfa Josefa, I. knížete z Colloreda-Waldsee a Melsu převzal v roce 1788 rodová panství v Čechách a Rakousku (Staatz-Siebenhirten-Sierndorf). Rakouská zeměpanská léna Staatz-Siebenhirten mu pro jeho osobu, jeho dědice a pro jeho v té době již zemřelé strýce Antona, Filipa a Karla potvrdil císař František II. listinou ze dne 18. září 1795.[1]

Na základě uděleného souhlasu z 23. srpna 1805 prodal František de Paula Gundakar dolnorakouská panství Staaz a Siebenhirten svému nejmladšímu synovi hraběti Ferdinandovi z Colloredo-Mannsfeldu.[1] České majetky a dolnorakouské panství Sierndorf přešlo na syna 3. knížete Rudolfa Josefa II. z Colloredo-Mannsfeldu, hraběte z Waldsee, vikomta z Melsu, markraběte ze St. Sofie, pána na Opočně, Dobříši a Doupově.[2]

Rodina

V roce 1771 se František oženil s Marií Isabelou z Mannsfeldu, dcerou knížete Jindřicha Františka II. Mannsfeld z Fondi, vnučkou Jindřicha Františka I. Mansfelda z Fondi. Protože Jindřich František II. neměl mužské potomky, jména a erby obou rodů byly po jeho smrti sloučeny. Z tohoto manželství měl tři syny a dvě dcery. Mezi jeho dětmi byl Jeroným z Colloredo-Mansfeldu, který dosáhl hodnosti poručíka-polního maršála, dále diplomat a politik Ferdinand z Colloredo-Mannsfeldu a první vrchní hofmistr Rudolf z Colloredo-Mannsfeldu.

Roku 1797 se kníže Colloredo-Mannsfeld oženil podruhé, tentokrát s Marií Josefou ze Schrattenbachu , dvojnásobnou vdovou (po hraběti Guidobaldovi z Ditrichštejna a hraběti Janu Josefovi z Khevenhüller-Metsche.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz de Paula Gundaker von Colloredo-Mannsfeld na německé Wikipedii.

  1. Franz Offenhuber: Der österreichische Grundbuchbeamte, seine Arbeiten mit Rücksicht auf das Landtafel- und Lehenwesen (etc.), 2. Aufl., Manz, 1880, s. 278-285.
  2. Carl von Gochnat: Niederösterreichischer Dominien-Schematismus für das Jahr 1834. Ein Handbuch des ganzen Personalstandes von den sämmtlichen Dominien in Oesterreich unter der Ens (etc.), s. 180.

Literatura
  • Constantin von Wurzbach: Colloredo-Mansfeld, Franz de Paula Gundaccar I. Fürst von. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 2. Theil. Verlag der typografisch-literarisch-artistischen Anstalt (L. C. Zamarski, C. Dittmarsch & Comp.), Wien 1857, S. 422 (Digitalisat).
  • Anton Victor Felgel: Colloredo-Mannsfeld, Franz de Paula Gundaker Fürst von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 4, Duncker & Humblot, Leipzig 1876, S. 413 f.
  • Johann Christoph Allmayer-Beck: Colloredo-Mannsfeld, Franz de Paula Gundaker von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, ISBN 3-428-00184-2, S. 326 (Digitalisat).

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.