František Hodáč

Prof. JUDr. František Hodáč
Prof. JUDr. František Hodáč
Poslanec Národního shromáždění
	Ve funkci:; 1929 – 1935
Stranická příslušnost
Členství	ČsND; NSj
Narození	21. srpna 1883 ; Brno; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. března 1943 (ve věku 59 let) ; Zlín; Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Národnost	Češi
Choť	Adéla Hodáčová
Děti	Nataša Gollová dcera; Marcella Sedláčková dcera; Ivan Hodáč syn
Příbuzní	Jaroslav Goll tchán
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	novinář
Commons	František Hodáč
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Hodáč, František Xaver Ferdinand Hodáč, (21. srpna 1883 Brno[1][2] – 10. března 1943[3] Zlín) byl český politik a poslanec, publicista, otec automobilového závodníka Ivana Hodáče a hereček Nataši Gollové a Marcelly Sedláčkové (její matkou byla herečka Andula Sedláčková).

Biografie

Rodina a mládí

Pocházel z rodiny známého brněnského zemského advokáta a národovce JUDr. Františka Hodáče a Gabriely (rozené Kalinové)[1]. Narodil se v domě č. 28 na ulici Rudolfská (nyní Česká). Patřil k účastníkům prvního československého odboje. Za první světové války byl tajemníkem brněnské odbočky Maffie a stoupencem T. G. Masaryka.

Během studií na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity byl posluchačem profesora historika Jaroslava Golla. Dne 10. 7. 1909 se oženil v Praze na Smíchově s jeho dcerou Adélou. [1]

Aktivity v sdružení průmyslníků

V roce 1911 se stal tajemníkem Jednoty průmyslníků pro Moravu a Slezsko a blíže spolupracoval s řadou moravských a českých podnikatelů a průmyslníků – kupř. s Tomášem Baťou.

Po válce se v letech 1918–1933 zastával funkci generálního tajemníka a později místopředsedy Ústředního svazu československých průmyslníků. Byl také členem bankovní rady a stoupencem ekonomické politiky Aloise Rašína. Jeho oponentem byl Karel Engliš.

Politická činnost

Po parlamentních volbách v roce 1929 se stal za Československou národní demokracii poslancem Národního shromáždění.[4]

Tvořil opozici hradní politiky, převážně zahraniční ztělesněné v Edvardu Benešovi, kritizoval jeho zahraničně politickou orientaci. V době krize za vzor považoval fašistický režim Benita Mussoliniho v Itálii. František Hodáč je spolutvůrcem sjednocení pravicových a nacionalistických sil do bloku Národní sjednocení, které vytvořil spolu s J. Stříbrným, profesorem F. Marešem a Karlem Kramářem. Podílel se také na tzv. anketě (ve skutečnosti otevřeném dopise) Národu národní kulturu v Národních listech z konce roku 1936, v kterém s ostatními představiteli Národního sjednocení nařkli československou uměleckou avantgardu z "kulturního bolševismu" a "protistátních a protinárodních tendencí".[5] Anketu otevřeně kritizoval spisovatel Karel Čapek[6], malíř a karikaturista Antonín Pelc, malíř Emil Filla a další.

Po Mnichovské dohodě byl za Národní sjednocení jedním ze zakládajících členů Strany národní jednoty, do níž byly sloučeny české pravicové a středové strany společně s většinou národních socialistů.

Hodáč se stal jedním z místopředsedů nové strany a z pozice předsedy Národní rady hospodářské mu byla svěřena konsolidace hospodářství, potýkajícího se s následky Mnichovské dohody, zejména ztrátou surovinových zdrojů.

Aktivity za druhé světové války

V letech 1940 až 1942 byl vedoucím národohospodářského oddělení Studijního ústavu ve Zlíně.[7] Od roku 1942 byl krátce (do své smrti) členem dozorčí rady zlínské společnosti Baťa.[8]

Odkazy

Reference

Matriční záznam o narození a křtu
Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.
Noviny Zlín, 12. března 1943, s. 1
jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. (česky)
Národu národní kulturu. Národní listy. 1936, 25. 9., roč. LXXVI,, čís. č. 353,, s. s.1..
ČAPEK, Karel. Umění a politika. Přítomnost. 1937, 6. 1., roč. XIV, čís. č. 1, s. s. 7.
GLOGAR, Alois. Studijní ústav ve Zlíně. Multifunkční vzdělávací a kulturní instituce. Prostor Zlín. 1995, roč. 3, čís. 7–8, s. 9. ISSN 1212-1398.
LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. S. 74.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hodáč na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Xaver Hodáč
Digitalizovaná díla Františka Hodáče v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
Kdo byl kdo v českých dějinách ve 20. století
Profil na Encyklopedii města Brna

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[ND1929-2] Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.

[3] Noviny Zlín, 12. března 1943, s. 1

[4] jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. (česky)

[5] Národu národní kulturu. Národní listy. 1936, 25. 9., roč. LXXVI,, čís. č. 353,, s. s.1..

[6] ČAPEK, Karel. Umění a politika. Přítomnost. 1937, 6. 1., roč. XIV, čís. č. 1, s. s. 7.

[7] GLOGAR, Alois. Studijní ústav ve Zlíně. Multifunkční vzdělávací a kulturní instituce. Prostor Zlín. 1995, roč. 3, čís. 7–8, s. 9. ISSN 1212-1398.

[lehar74-8] LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. S. 74.