František Tippmann

Po kněžském svěcení, které přijal 4. srpna 1809, působil jako farář nejprve v Loučné a od roku 1816 v Božím Daru, kde založil chudobinec.

Roku 1824 získal doktorát teologie a stal se kanovníkem svatovítské kapituly. Působil také jako děkan pražské teologické fakulty a v roce 1830 byl i rektorem pražské univerzity. V této funkci jej následujícího rodu nahradil Julius Vincenc von Krombholz.

V letech 1831, 1834 a poté i v letech 1852 až 1854 byl generálním vikářem pražské arcidiecéze, kterou také od března 1849 do srpna 1850 řídil jako její kapitulní vikář.

V prosinci 1832 byl jmenován pomocným biskupem pražským a titulárním biskupem satalským, namísto nemocného Aloise Josefa hraběte Krakovského z Kolovrat jej dne 3. března 1833 konsekroval královéhradecký biskup Karel Boromejský Hanl. V roce 1836 byl navíc jmenován děkanem staroboleslavské kapituly, jímž zůstal až do své smrti.

Byl pohřben na Malostranském hřbitově, jeho náhrobek vytvořil Ignác Michal Platzer.