František Kleiner (umělec)
František Kleiner (25. srpna 1914 Rychnov nad Kněžnou – 3. prosince 1986 Praha) byl český malíř, grafik a docent na Karlově univerzitě.
| Doc. František Kleiner | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. srpna 1914 Rychnov nad Kněžnou  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. prosince 1986 (ve věku 72 let) Praha  Československo |
| Povolání | učitel, ilustrátor a malíř |
| Rodiče | František Kleiner |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
František Kleiner se narodil v Rychnově nad Kněžnou, ale většinu života strávil v Praze. Jeho otec prof. František Kleiner učil na státním reálném gymnáziu. Roku 1914 narukoval do 1. světové války, kde přešel do nově vytvářených ČS legií a stal se jejich tiskovým mluvčím. Spolu s legiemi absolvoval jejich anabázi Transsibiřskou magistrálou. Přes Vladivostok se lodí dostal do USA. Zpět do ČSR se vrátil až roku 1920. Téhož roku se z Rychnova nad Kněžnou s rodinou stěhuje do Kladna, kde učí a později se stává ředitelem učitelského ústavu. V roce 1941 je však zatčen protektorátní policií a v roce 1942 umírá v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau.
František Kleiner si již v mládí oblíbil kreslení, které se nakonec stalo jeho životním posláním. Orientoval se na grafiku a na gymnáziu se připravoval na dráhu profesionálního malíře a grafika. Jeho otec si přál, aby i syn pokračoval jako gymnaziální profesor. I proto po maturitě v roce 1933 studoval souběžně dvě vysoké školy (v letech 1933 až 1938). Absolvoval vysokoškolské studium na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor zeměpis a na Českém vysokém učení technickém obor architektury a pozemního stavitelství (grafiky). Po studiích krátce působil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Chustu na Podkarpatské Rusi. Po zatčení otce protektorátní policií v roce 1941 byl totálně nasazen jako stavební dělník do 4. května 1945.
Po válce, v roce 1946, se stává členem č.440 „Syndikátu výtvarníků, hospodářského svazu architektů, malířů a sochařů“, dále členem „Tvůrčí skupiny jednoty umělců výtvarných v Praze“ ,pod č. 41 a dále členem „Svazu československých výtvarných umělců a výtvarníků z povolání“. Orientuje se hlavně na grafiku a malování jako profesor výtvarné výchovy na kladenském gymnáziu.
Od roku 1945 František Kleiner prohlubuje své kreslířské a malířské umění, které prezentuje na výstavách pořádaných v letech 1945 - 1948, 1951 a poslední v roce 1970. Je nutno uvést, že již před II. světovou válkou udržoval kontakt se svým bývalým učitelem, významným grafikem, profesorem Cyrilem Boudou. V roce 1947 byla založena pedagogická fakulta UK v Praze a František Kleiner se stal asistentem Cyrila Boudy, jenž byl jmenován vedoucím katedry výtvarné výchovy. V roce 1962 se stal Kleiner docentem a po odchodu profesora Boudy vedoucím katedry.
V následujících letech si postupně plně osvojil všechny dostupné grafické i malířské formy, které úspěšně na Pedagogické fakultě UK v Praze vyučoval. Podílel se rovněž na edici „Velké učebnice výtvarné výchovy pro absolventy pedagogických fakult“, v níž zpracoval části týkající se kresby lidské figury. Po kritických letech 1968 – 69 se rozchází s nastoupeným politickým vývojem na Pedagogické fakultě, v roce 1970 skládá funkci vedoucího katedry Výtvarné výchovy a dobrovolně odchází do starobního důchodu. V období od roku 1970 do roku 1986 nesmí vystavovat a grafice i malířství se věnuje pouze soukromě.
V publikaci: “Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze 1946 - 1996“ je jeho přínos pro tuto katedru hodnocen kladně.
František Kleiner sledoval politický vývoj v druhé polovině 80. let a těšil se, že bude moci znovu vystavovat. Měl připraveno mnoho výtvarných prací i po stránce technické. Jeho plány zmařilo tragické úmrtí na infarkt myokardu dne 3. 12. 1986. V roce 2010, po smrti Františkovy ženy RNDr. Evy Kleinerové CSc., bylo jeho celoživotní dílo odkázáno do rukou jejího bratra Jiřího Čaply, který je jeho momentálním vlastníkem.
Dílo
František Kleiner vytvořil desítky olejomaleb a akvarelů na plátnech, tvrdých i měkkých kartonech, stovky maleb tuží, pastelem, suchou jehlou, velká množství leptů, linorytů i rytin.
Ilustroval několik knih, například knihu, Na větrném koni od Pavla Suly. Podílel se i na ilustracích do Čítanky pro čtvrtý postupný ročník.
Navrhl také poštovní známku.
Za zmínku také stojí jeho kresby, zachycující první vystoupení čínské opery z Pekingu v Československu, na konci srpna 1955.
Vystavoval například v Galerii u Řečických ve Vodičkově ulici v Praze.
Odkazy
Výňatek z nekrologu, který zveřejnil pan Prof. Jaromír Uždil:
Zemřel a odešel tak nenápadně z našeho obzoru jako nenápadně žil.. . Je škoda, že nikdy v úplnosti nevystavil svoje kreslířské, malířské i grafické dílo – ilustruje to však zároveň jeho výjimečný charakter v němž chyběla umělecká samolibost a touha po veřejném úspěchu. Byl příliš filozofem, než aby hledal své potvrzení mimo svoje vlastní měřítka. Každá vzpomínka na něj je vpravdě i oslavou toho nejušlechtilejšího pedagogického postoje, k němuž vždy patří spíš dávat než přijímat a vůbec už ne být okázale oslavován.
Výňatek z publikace vydané v roce 1996: Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Na departmentu figurálního a věcného kreslení, jemuž formálně vládl Cyril Bouda, se zákonitě musely projevit prvky ateliérového studia renezančního typu, studie živého modelu, kresba krajiny a „zátiší“, pokusy o figurální kompozici. Pedagogicky byl ateliér víc v rukou Františka Kleinera, nadaného a vysoce vzdělaného učitele. Ten se omezoval na krátké výklady, nepouštěl se do složitých úvah, jak bylo naopak v ateliéru malby. Jeho pokyny a korigující připomínky byly zato věcné a byly vysloveny vždy v souvislosti s výtvarným procesem, jenž probíhal ve studentských „štaflích“. … Kousek od velkého školního ateliéru – v nepatrné místnůstce – se klidný, až příliš zdrženlivý asistent František Kleiner rval se svými malířskými vizemi, figurálními kompozicemi, často i parafrázemi svých krajinářských studií. Z velkého kreslířského díla, v němž měla místo i dobromyslná karikatura a které obsahovalo řadu litografických listů, se zachovalo jen „málo“. František Kleiner byl k sobě krutý a to, co jednou vytvořil, doráželo na něj znaky své často jen subjektivně pociťované nedokonalosti a nedokončenosti. Nechtěl se vléci s takovou zátěží, s těmi horami papírů a pláten a ničil své dílo v jakýchsi hromadných „čistkách“.
Literatura
Adamec, J.: Historie katedry výtvarné výchovy z hlediska organizační struktury a jejích proměn. In: Adamec, Jaromír: Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 1946-1996. Praha, PedF UK 1996. S. 33-54. 80-86039-08-0. PedF UK, katedra výtvarné výchovy.
Kleiner František – Kresba: metodické poznámky ke studiu kresby, učební text VŠ, Vydalo: Státní pedagogické nakladatelství, Praha (1. vydání, 1956), 65 str.
Kleiner František – Kresba: metodické poznámky ke studiu kresby, učební text VŠ, Vydalo: Státní pedagogické nakladatelství, Praha (2. vydání, 1979), 81 str.
Ilustrace
Sbírku celoživotního díla Františka Kleinera po jeho smrti zdědila jeho žena RNDr. Eva Kleinerová CSc.. Po jejím úmrtí v roce 2010 přešla sbírka do rukou jejího bratra Jiřího Čaply.
Rudlová Helena - Vítr pouště a zlaté ptáče, ilustrace: František Kleiner, Komenium, edice: Knihovna Živé prameny, sv.27, 1948 (1. vydání).
Sula Pavel – Na větrném koni, ilustrace: František Kleiner (1943), vydal Václav Poláček, Edice: Dětem.
Šlajer, Pavel, Henek, Kleiner, Kotas – Čítanka pro čtvrtý postupový ročník, Státní pedagogické nakladatelství Praha (1955).
Kohout A.B. - A. B. Kohout oznamuje zahájení svého vydavatelství Žlutý stůl, Tuto brožuru vydává redaktor a vydavatel A. B. Kohout jako oznámení zahájení své vydavatelské činnosti na jaře 1938. Kresbami doprovodil František Kleiner. Nákladem vydavatelství Žlutý stůl.
Urban A.J. – Jako pes a kočka, ilustrace František Kleiner, Českomoravský kompas 1944.
Nerealizovaný návrh na 100 Korun Československých od Františka Kleinera (pedagog, ilustrátor, malíř), akvarel, odkaz: https://www.aurea.cz/Katalog47/047kat3351.htm
Novotný, Kamil / Richter, Zdeněk – První květnová soutěž výstavní síně Práce o nejlepší díla československých výtvarníků na námět Člověk a práce, Praha – Práce 1946. Ilustrace: Švec, Otakar; Kotík, Pravoslav; Kleiner, František; Ropek, František; Vrbová-Kotrbová, Vilma; Plocek, Vilém; Kojan, Jan; Koutský, Václav; Hladík, Karel; Doležal, Rudolf; Simota, Jan.
Vyšín J. – Na rozloučenou s Karlem Hrůšou, vedlejší přílohu navrhl Doc. František Kleiner, Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vo. 17 (1972), No.1, 1-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kleiner na Wikimedia Commons
- František Kleiner v informačním systému abART
- František Kleiner v databázi Středočeské vědecké knihovny
