František Josef Görner
František Josef Görner (1. ledna 1809, Blíževedly[1] – 24. října 1883, Horní Police[2]) byl český katolický kněz, desátý infulovaný arciděkan v Horní Polici.
Admodum Reverendus Dominus František Josef Görner | |
---|---|
v Horní Polici | |
arciděkan František Josef Görner | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Předchůdce | Ignác Meisner |
Nástupce | Kryštof Kachler |
Znak | |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 1. ledna 1809 |
Místo narození | Blíževedly, Rakouské císařství |
Datum úmrtí | 24. října 1883 (ve věku 74 let) |
Místo úmrtí | Horní Police, Rakousko-Uhersko |
Povolání | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Na kněze pro litoměřickou diecézi byl vysvěcen 28. září 1832 a dne 25. března 1865 byl instalován do úřadu hornopolického arciděkana, a to desátým v pořadí.
K tomuto úřadu se váže ustanovení papežského breve Klementa XII. ze 6. prosince 1736, spojené s právem používat pontifikálie „ad instar Abbatum”, tzn. stal se tak, podobně jako jeho předchůdci, infulovaným arciděkanem. Dne 21. srpna 1879 byl jmenován tajemníkem českolipského vikariátu. Litoměřický biskup Antonín Ludvík Frind ocenil jeho schopnosti a 11. září 1879 ho jmenoval konsistoriálním radou.
Desátý hornopolický arciděkan František Josef Görner zemřel 24. října roku 1883 v Horní Polici.
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu farnosti Blíževedly
- Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Horní Police
Literatura
- MACEK Jaroslav, Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství : Kostelní Vydří 2005, ISBN 80-7192-978-6, s. 94–97.
- MACEK Jaroslav: 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 243.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Josef Görner na Wikimedia Commons
- Historie Horní Police v datech
- Kalendář hornopoličan
Předchůdce: Ignác Meisner |
10. arciděkan hornopolický František Josef Görner 1865 – 1883 |
Nástupce: Kryštof Kachler |