František Janeček (konstruktér)

Narodil se 23. ledna 1878 v Klášteře nad Dědinou, kde byl jeho otec Josef rolníkem a také obecním a okresním starostou. Jeho matkou byla Františka rozená Ješková. Měl tři sourozence, sestru Emilii a dva bratry. Do dvoutřídky obecné školy chodil v Klášteře a konfesijní pětitřídné školy v Opočně. Školní rok 1891/92 byl v tzv. předpravě ve třetí třídě měšťanské školy v Broumově. Do roku 1896 studoval vyšší státní průmyslovou školu v Praze na Betlémském náměstí. V letech 1896 a 1897 studoval elektrotechniku na Vysoké škole technické v Berlíně-Charlottenburgu.

Po krátkém působení u firmy Schuckert a spol. v Norimberku byl v roce 1898 přijat jako konstruktér do Kolbenových továren firmy Schuckert a spol. v Praze-Vysočanech. Do společnosti nastoupil spolu se svými spolužáky Viktorem Machytkou, Arnoldem Králem a Vepřkem, kteří se později stali řediteli Kolbenových závodů a jeho přítel Vítězslav Kumpera, se kterým závodil na kole, se stal majitelem Waltrovky. Od roku 1901 byl pověřen dohledem nad výstavbou továrny na dynamoelektrické stroje v nizozemském Maarssenu a tentýž rok si přihlásil svůj první patent. V Nizozemí ve volném čase navštěvoval šest semestrů na Vysoké škole polytechnické v Delftu.

Stejně jako většina Nizozemců jezdil na pracoviště na kole. Jednoho dne ho ale srazilo auto. Řidič odvezl potlučeného Janečka do domu svého zaměstnavatele. Limuzína patřila starostovi Maarsenu a zámožnému šlechtici. Zde se seznámil s jeho dcerou Johannou Carolinou Strick van Linschotenovou narozenou 4. února 1877, která se 5. července 1901 stala jeho ženou. Po smrti Johanniných rodičů dostala nejen věno, ale i velké dědictví.

V českých zemích byl mimo jiné i přísežným tlumočníkem nizozemštiny.

V roce 1904 se vrátil zpět do Čech a stal se ve svých 28 letech v Kolbence šéfem všech továrních dílen. Ve Vysočanech postavil první Martinskou pec a tím uvedl do chodu slévárnu ocele, zkonstruoval generátory o výkonu 1900 koní, které v pražské elektrárně byly v provozu 30 let. V roce 1906 z Kolbenky odešel. Přestal dělat i přísežného tlumočníka nizozemského jazyka. Zakoupil velkostatek Hradsko u Mšena, kde si najal honitbu a stal se vášnivým nimrodem. Během pobytu v Hradsku započal výzkumné práce v aviatice. Sestavil postupně řadu modelů letadel i kluzáků, které zkoušel v Kokořínském dole. Dne 7. prosince 1906 v hotelu Vykysal v Mělníku byl přijat za člena výboru pro stavbu silnice Kokořínským údolím. V letech 1911, 1913, 1915 byl místopředsedou výboru pro stavbu silnice Kokořínským údolím. V roce 1907 se přihlásil k pobytu do secesního domu v Praze na Tylově náměstí č.p. 1648. Koupil motocykl značky FN a během dvou let navštívil Německo, Belgii a Anglii, aby se seznámil s tamní tovární výrobou. Při návratech do Prahy nechal v několika menších mechanických dílnách vyrábět díly pro budoucí výrobu. V roce 1912 si zařídil vlastní dílnu a pokusnou laboratoř na Riegrově náměstí (dnes Masarykově) proti Mánesu a zaměstnal až 12 dělníků. V létě přesouval laboratoř do hájovny v Kokořínském údolí. V roce 1921 v Mnichově Hradišti, Havlíčkova 546, vstoupil jako společník do firmy Kohoutek a spol., výroba nástrojů a kovového zboží. Začalo se zde také se zbrojní výrobou, vrhači ručních granátů, i ruční granáty vzoru 21 Janeček, které se plnily v závodě Zámcích u Prahy (rokle u Vltavy). Janeček odkoupil Kohoutkův vklad a stal se tak jediným majitelem.V roce 1922 koupil bývalý zájezdní hostinec v Praze na Zelené lišce a přenesl sem sídlo své firmy s názvem JaWa-Janeček-Wanderer, Praha-Nusle. V roce 1923 zakoupil bývalou filiálku známé pyrotechnické továrny Dynamit Nobel v Zámcích u Prahy a založil zde firmu Pyrotechnická a muniční továrna Ing. F. Janeček, sro. Podílníkem byli jeho syn Ing. František Karel Janeček a kapitán Jaroslav Velinský.

Snad je tvůrcem konceptu motocyklu Jawa 50 Pionýr, který se začal vyrábět až po jeho smrti na jeho počest.

Jeho ženou byla Johanna Carolina Strick van Linschoten. Dne 29. února 1904 se jim narodil první syn František Karel. Od 25. března 1904 bydlel František a Johanna Carolina v Praze na Vysočanech ve vile Flajšnerka (Libeň, Na Jetelce 2, č.p.69). Při stavbě estakády byly v roce 1965 hospodářské budovy strženy a z anglického parku s plastikami je dnes veřejný park. Dne 26. února 1921 se s Johannou Carolinou rozvedl. Ta se v roce 1925 provdala za zvěrolékaře a statkáře Josefa Víta z České Skalice. Rozvedený František se dne 1. června 1921 v Rakovníku oženil s Miladou Alžbětou Fabiánovou narozenou 28. srpna 1894 v Brozanech, s kterou se seznámil při svém pobytu na Kokořínsku, kde pobývala na zámku svého bratra Jana Fabiana ve Velkém Újezdě, který zdědil po Václavu Fabiánovi. Po svatbě bydleli v Mutějovicích u bratra Josefa Janečka. Dne 15. února 1924 se Milada přihlásila k trvalému pobytu v Praze na Šafránku (Libeň, Na Jetelce 2, č.p.69) a František měl za místo trvalého pobytu Mnichovo Hradiště, kde zakoupil továrnu. V roce 1929 se jim narodila dcera Dagmar, která se stala lékařkou a v roce 1931 se narodil syn Marcel, později konstruktér.

Starší bratr Josef, který se narodil v roce 1875 nejprve převzal po otci hospodářství. Na počátku první světové války s Františkem Stejskalem založili společnost Mutějovické kamenouhelné doly Union. Těžili uhlí v Mutějovicích u Rakovníka až do roku 1923. Po roce 1925 začal pracovat ve Lhoticích u Českých Budějovic, kde těžil antracit. Mladší bratr Rudolf se narodil v roce 1881 pracoval jeko elektrotechnický inženýr. Společně se svým společníkem Řezníčkem v Praze-Nuslích založili firmu RUJA na elektrické bojlery.

• POVOLNÝ, Daniel; ZAVADIL, Radomír. František Janeček - Motocyklový král. Praha: Mladá fronta, 2011. ISBN 978-80-204-2327-6.
• FENCL, Jiří. Zbraně Jawa - Zbrojní projekty Zbrojovky Ing. F. Janeček. Praha: Mladá fronta, 2015. ISBN 978-80-204-3682-5.
• ČENSKÝ, Miroslav. Zkušenosti úspěšných podnikatelů - František Janeček, vynálezce a zlepšovatel. Praha: Utrin, 1990. S. 3–17.
• KRÁLÍK, Jan. Takové příjmení, taková rodina. Techický magazín. 1990, čís. 8, s. 44–49.
• VYKOUPIL, Libor. Ecce homo : z rozhlasových fejetonů. Brno: Julius Zirkus, 2004. 312 s. ISBN 80-903377-0-8.
• Československý biografický slovník : Encyklopedický institut ČSAV. Praha: Akademia, 1992. S. 267.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Janeček na Wikimedia Commons