Mutějovice

Obec Mutějovice se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 10 km severně od Rakovníka. Žije zde 810[1] obyvatel. Nejvyšším bodem obce je vrch Zadní Rovina (524 m n. m.).

Mutějovice
Mutějovice, Velká Strana, vlevo kostel sv. Václava
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020C 542121
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíRakovník
Okres (LAU 1)Rakovník (CZ020C)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°11′40″ s. š., 13°42′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel810 (2022)[1]
Rozloha13,21 km²
Nadmořská výška386 m n. m.
PSČ270 07
Počet domů346 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMalá Strana 190
27007 Mutějovice
[email protected]
StarostaMartin Pinka
Oficiální web: www.mutejovice.cz
Mutějovice
Další údaje
Kód obce542121
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kostel svatého Prokopa
Poddžbánský pivovar v Mutějovicích

Název obce je odvozen od osobního jména Mutěj a znamená tedy „ves lidí Mutějových“.[3] První písemné zmínky o Mutějovicích, tehdy příslušných ke královskému panství Křivoklát, pocházejí z období panování krále Jana Lucemburského a datují se do let 1325 a 1337 (kdy Jan zastavil Mutějovice Jindřichovi z Kaufunku). K roku 1356 se mutějovický kostel sv. Václava připomíná jako farní. Již ve druhé polovině 16. století bývala v Mutějovicích škola, jedna z prvních v širokém okolí.

Za třicetileté války byla obec roku 1634 vypleněna a farnost dokonce na čas zanikla. V roce 1707 byly obnoveny farnost a škola, roku 1740 postaven kostelík sv. Prokopa. Velká pohroma postihla Mutějovice v roce 1806, kdy rozsáhlý požár strávil 47 domů i kostel. V letech 1867 až 1871 byla katastrem Mutějovic položena železniční trať z Prahy do Chomutova. V roce 1880 došlo k založení místního sboru dobrovolných hasičů, roku 1893 pak byla v Mutějovicích zřízena pošta. V této době se v okolí obce rozvíjela těžba kamenného uhlí a pěstování chmele.

20. století až současnost

Po Mnichovské dohodě, jíž muselo na podzim 1938 Československo odstoupit nacistickému Německu velkou část svého území, se Mutějovice na sedm let staly poslední pohraniční obcí na české straně - sousední Kounov už ležel v Říši.

V roce 1983 se na sklizené chmelnici u Mutějovic konala akce Chmelnice, neoficiální tvůrčí sympózium výtvarných umělců s prvky land artu a postmoderny.[4][5][6]

Rok 1932

Ve vsi Mutějovice (1257 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, společenstvo smíšených živností, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] lékař, autodoprava, bednář, biograf Sokol, cukrář, obchod s dobytkem, důl Union, galanterie, 2 holiči, 6 hostinců, klempíř, 2 koláři, Dělnický konsum, 2 kováři, 4 krejčí, 2 lakýrníci, malíř, mlýn, 2 pekaři, porodní asistentka, 7 rolníků, 2 řezníci, sadař, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Mutějovice, 5 švadlen, 2 trafiky, truhlář, zahradnictví, zámečník, zubní ateliér.

V obci Lhota pod Džbánem (222 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mutějovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Lhotě pod Džbánem, 2 hostince, kovář, mlýn, obuvník, 4 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[9]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Části obce

Obec Mutějovice se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Obec leží na železniční trati 124 Lužná u Rakovníka - Žatec - Chomutov. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1870.

Veřejná doprava 2021

  • Autobusová doprava – V obci zastavují autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Kounov (linka 563), Ročov (linka 585), Rakovník (linky 563, 584, 585)
  • Železniční doprava – Železniční zastávkou Mutějovice zastávka na trati 124 jezdilo denně 3 páry osobních vlaků[14]. Na trati 126 leží ve vzdálenosti 3 km od středu obce železniční stanice Mutějovice, mezi Rakovníkem a Mostem jezdí 13 párů osobních vlaků.[15]

Pamětihodnosti

Osobnosti

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha: Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 158.
  4. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. A–M. Svazek 1. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0521-8. Kapitola Chmelnice, s. 298–299.
  5. Události | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online.
  6. CHMELÍKOVÁ, Barbora. Sympozium na chmelnici v Mutějovicích 1983 a umění instalace. , 2004 [cit. 2020-07-02]. Master's thesis. Palacký University Olomouc, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 875. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 689. (česky a německy)
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  14. https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/115131601/k124.pdf/e5cbe9e5-7f92-4d5c-ae2a-d68326890503%5B%5D
  15. https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/115131601/k126.pdf/e7152f8a-3e6e-4e7c-813c-c49d7027b162%5B%5D

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.