Francis Bret Harte

Harte se narodil jako syn učitele,[1] ale po otcově předčasné smrti musel přerušit školní docházku a ještě jako nedospělý si vydělávat na živobytí.[2] Vzdělával se však sám rozsáhlou četbou, zvláště knih Charlese Dickense.[2] Když se jeho matka znovu provdala, následoval jí roku 1854 do San Franciska. V Kalifornii však zamířil do vnitrozemí do oblasti zlatých dolů a zde se živil rozličnými zaměstnáními, snad i jako zlatokop nebo jako ozbrojený průvodce dostavníku.[2] Brzy se však vrátil do klidnějších míst, stal se sazečem a v lokálních novinách začal publikovat své první povídky, neboť krátký pobyt v divočině mu posloužil jako literární inspirace.[2] Roku 1857 se usídlil v San Francisku, od roku 1864 redigoval časopis The Californian a v letech 1868 až 1870 měsíčník The Overland Monthly, kolem kterého se soustředila skupina spisovatelů, mezi kterými byl například také Mark Twain.[2] V San Francisku tak vzniklo jakési lokální literární středisko, které se postupně stávalo všeobecně uznávaným, neboť po skončení občanské války byla veřejnost ve znovusjednocených Spojených státech velmi ochotná dozvídat se podrobnosti o různých regionálních zvláštnostech.[2]

Hartovy povídky a novely z dob pionýrského osidlování amerického západu, z nichž mnohé lze z dnešního hlediska zařadit do kategorie westernu, měly mezi čtenáři okamžitý a veliký úspěch. Popisují v té době zcela nové prostředí kalifornských zlatokopů, využívají místního dialektu a vyznačují se humorem i sentimentalitou vyprávění, protože často zobrazují drsné mužné hrdiny se srdcem ze zlata. Tento úspěch vedl k tomu, že se Harte roku 1871 přestěhoval do Bostonu, kde mu místní měsíčník Atlantic Monthly nabídl za jeho další povídky velké honoráře.[2] Zde však již příliš neuspěl, protože se začal opakovat a pouze napodobovat ducha svých prvních prací. Z finančních důvodů byl proto nucen přijmout v letech 1878–1880 úřad amerického konzula v německém Krefeldu, v letech 1880–1885 ve skotském Glasgowě, poté se natrvalo usídlil v Londýně, kde až do své smrti pokračoval ve své literární činnosti.[2]

• The Lost Galleon (1867, Ztracená galeona), sbírka básní.
• Condensed Novels (1867, Zhuštěné romány), sbírka satirických próz parodujících styl slavných současných, zvláště anglických romanopisců.
• The Luck of Roaring Camp and Other Sketches (1870, Štístko Tábora křiklounů a jiné prózy), sbírka povídek pojmenovaná podle slavné Hartovy povídky vydané časopisecky roku 1868 obsahující mimo jiné také další slavnou Hartovu povídku The Outcasts of Poker Flat (Vyvrženci z Poker Flat, časopisecky 1869).
• Poems (1871, Básně), sbírka básní obsahující autorovu slavnou satirickou baladu Plain Language from Truthful James (Prostá řeč pravdivého Jamese, časopisecky 1870) rozšířenou v mnoha přetiscích pod zkráceným názvem The Heathen Chinese (Pohanský Číňánek),[2] která byla zaměřena na zesměšnění protičínského cítění mezi dělníky v severní Kalifornii.
• Stories of the Sierras and Other Sketches (1872, Povídky ze Sierry a jiné prózy), sbírka povídek,
• Mrs. Skaggs' Husbands (1873, Manželé paní Skaggové), sbírka povídek,
• Tales of the Argonauts (1875, Příběhy Argonautů), sbírka povídek,
• Gabriel Conroy (1876), román z prostředí zlatokopů,
• Two Men of Sandy Bar (1876, Dva muži ze Sandy Baru), divadelní hra,
• Ah Sin (1877), divadelní hra napsaná společně s Markem Twainem, zdramatizování Pohanského Číňánka.[2]
• Thankful Blossom (1877),
• An Heiress of Red Dog and Other Tales (1878, Dědička z Red Dog a jiné příběhy), sbírka povídek,
• The Story of a Min (1878, Příběh z dolu),
• The Twins of Table Mountain (1879, Dvojčata z Table Mountain),
• Jeff Briggs's Love Story (1880, Příběh lásky Jeffa Briggse), román,
• In the Carquinez Woods (1883, V Carquinezském pralese), česky také jako Drama v Carquinezském pralese.
• Maruja (1885), román,
• Snow-Bound at Eagle's (1886, Sníh v Orlím dvoře),
• The Crusade of the Excelsior (1887, Bludná pouť Excelsioru),
• A Phyllis of the Sierras (1888, Phyllis ze Sierr), román,
• Cressy (1889), román,
• A Ward of the Golden Gate (1890, Schovanka Zlaté brány), román,
• A Waif of the Plains (1890, Nalezenec z plání, česky jako Ztraceni v pustině), první část románové trilogie o Clarenci Brantovi. Vypráví se v ní, jak se jedenáctiletý osiřelý chlapec Clarence a sedmiletá dívka Susy pouhou náhodou zachrání při nájezdu Indiánů na zlatokopeckou výpravu, se kterou cestují a která je jinak zcela vyvražděna včetně dívčiných rodičů. Susy je pak adoptována a Clarence prožívá další dobrodružství.
• A First Family of Tasajara (1891, První rodina v Tasajaře), česky též jako Dobrodružství z bažiny tasarajské,
• A Sappho of Green Springs (1891, česky jako Básnířka z Green Springs),
• Susy: A Story of the Plains (1893, Susy, příběh z plání), druhá část románové trilogie o Clarenci Brantovi, ve které Clarence dospívá v muže a prožívá velkou lásku k někdejší malé kamarádce.
• The Bell-Ringer of Angel's (1894, Zvoník z Angela),
• Clarence (1895), závěrečná část románové trilogie o Clarenci Brantovi odehrávající se za války Severu proti Jihu.
• Salomy Jane (1898), román,
• Stories in Light and Shadow (1898, Povídky světla a stínu),
• Under the Redwoods (1901, Pod rudými lesy), román,
• Openings in the Old Trail (1902, Po staré cestě).

Podle příběhů Francie Breta Harta bylo natočeno více než padesát filmových titulů,[3] například

• The Luck of Roaring Camp (1910), americký němý film, režie Edwin S. Porter,
• Salomy Jane (1914), americký němý film, režie Lucius Henderson a William Nigh,
• A Phyllis of the Sierras (1915), americký němý film, režie George E. Middleton,
• The Gray Wolf's Ghost (1919), americký němý film podle románu Maruja, režie Park Frame a Joseph Franz,
• Fighting Cressy (1920), americký němý film podle románu Cressy, režie Robert Thornby,
• Salomy Jane (1923), americký němý film, režie George Melford,
• The Outcasts of Poker Flat (1937), americký film, režie Christy Cabanne,
• The Luck of Roaring Camp (1937), americký film, režie Irvin Willat,
• The Outcasts of Poker Flat (1952), americký film, režie Joseph M. Newman,
• Вооружен и очень опасен (1977, Ozbrojen a velmi nebezpečný), film podle románu Gabriel Conroy natočený v sovětsko-československo-rumunské koprodukci, režie Vladimir Vajnštok.
• California Gold Rush (1981), americký televizní film podle povídek The Luck of Roaring Camp a The Outcasts of Poker Flat, režie Jack B. Hively.

U některých českých titulů se nepodařilo zjistit, o které originální Hartovo dílo jde.

• Kalifornické povídky, Eduard Grégr & Ferdinand Dattel, Praha 1874, přeložil Josef Václav Sládek, pod názvem Kalifornské povídky znovu Jan Otto, Praha 1909 a 1925.
• V Carquinezském pralese; Oba svatí na Podhoří, Alois Hynek, Praha 1884, přeložil H. Miloš
• Thankful Blossomova, František Šimáček, Praha 1894, přeložil Jan J. Benešovský-Veselý, znovu 1896.
• Cressy, Jan Otto, Praha 1898, přeložil Jan J. Benešovský-Veselý, znovu 1905.
• Skrýše v horách, Alois Neubert, Praha 1902, přeložil Jaroslav Schiebel,
• Purtánka, Jan Otto, Praha 1905, přeložil F. Anderlík, znovu 1925.
• Ztraceni v pustině, Jan Otto, Praha 1917, přeložil Jiří Felix, pestrých osudů Clarence Branta část I.
• Klášterní chovanka, Alois Neubert, Praha 1918, přeložil Rudolf Mráček, znovu 1924.
• Susy, Jan Otto, Praha 1918, přeložil Jiří Felix, pestrých osudů Clarence Branta část II.
• Clarence, Jan Otto, Praha 1920, přeložil Jiří Felix, pestrých osudů Clarence Branta část III.
• Zasněžení v Orlím Dvoře, Grafikona, Praha 1920, přeložil Karel Weinfurter,
• Muž ze semaforu a jiné povídky, Arnošt Kvasnička, Praha 1920, přeložil Jiří Felix,
• Záhadný dobrodinec, Národní Politika, Praha 1922, přeložil Alois Klen,
• Opuštěn na hoře Lone Star, Šimek, Praha 1922, přeložil H. Jost,
• Vyvrženci, B. Procházka, Praha 1922, přeložil Josef Vorel, znovu 1928.
• Drama v Carquinezském pralese, Melantrich, Praha 1922, přeložil Richard Košťál,
• V zemi dobrodružství a zlata, Komunistické knihkupectví a nakladatelství, Praha 1923, přeložila Lilian Clive,
• Zvoník z Angela, Svoboda, Brno 1924, přeložil Otto Marek,
• Dobrodružství z bažiny tasarajské, Národní Politika, Praha 1924, přeložila Luisa Baštecká,
• Tajemný nález na Kometě, Jaroslav Tožička, Praha 1924, přeložil Bohumil Z. Nekovařík,
• Maruja, Antonín Svěcený, Praha 1924, přeložila Luisa Baštecká,
• Ztracení v prérii, Čeněk Semerád, Praha 1925, přeložil Čeněk Semerád,
• Tajemství Sierry, Melantrich, Praha 1925, přeložil Jarka Nevole,
• Laciné vydání spisů Breta Harta, Bedřich Kočí, Praha 1924-1927, 34 svazků.
• Dobrák Collinson, Novina, Praha 1932, překladatel neuveden,
• Ostrov pirátů, Eduard Beaufort, Praha 1940, přeložil Václav Pelyněk,
• První rodina v Tasajaře, Práce, Praha 1948, přeložil Karel Jelínek,
• Ztraceni v pustině, SNDK, Praha 1958, přeložila Anna Kučerová, znovu 1965.
• Kalifornské povídky a legendy, SNKLHU, Praha 1958, přeložil Alois Josef Šťastný,
• Gabriel Conroy, Práce, Praha 1958, přeložil Vladimír Henzl, znovu Melantrich, Praha 1976.
• Ztraceni v pustině, Růže, České Budějovice 1970, přeložila Anna Kučerová,
• Clarence Brant, Svoboda, Praha 1972, přeložil Vilém Opatrný, souhrnné vydání všech tří částí autorovy románové trilogie.
• Sníh v Orlím dvoře; Ztraceni v pustině, Albatros, Praha 1973, přeložili Jindřich Kovanda a Anna Kučerová,
• V údolí Sacramenta, Odeon, Praha 1975, přeložili Radoslav Nenadál a Alois Josef Šťastný, znovu 1980.
• Jak jsem se stal zlatokopem, Albatros, Praha 1986, přeložil Radoslav Nenadál, znovu 1991.
• Tajemství umrlčí rokle, Magnet-Press, Praha 1991, jedná se o upravený překlad knihy Ztraceni v pustině.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Francis Bret Harte na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Francis Bret Harte
• Digitalizovaná díla Francise Breta Harta v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
• (anglicky) http://www.online-literature.com/bret-harte/
• (anglicky) http://www.poetry-archive.com/h/harte_bret_bibliography.html