Francesco Graziani

Francesco Graziani (16. prosinec 1952, Subiaco, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník a trenér.

Francesco Graziani
V roce 1976.
Osobní informace
Datum narození16. prosince 1952 (69 let)
Místo narozeníSubiaco, Itálie
Výška180 cm
Hmotnost76 kg
PřezdívkaCiccio
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový útočník (1970–1988)
Fotbalový trenér (1990–2006)
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1970–1973
1973–1981
1981–1983
1983–1986
1986–1988
1988
Arezzo
Turín
Fiorentina
Řím
Udinese
Leichhardt
0480(11)
2220(97)
0520(14)
0570(12)
03300(8)
00200(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1973
1975–1983
Itálie U21
Itálie
00100(0)
0640(23)
Trenérská kariéra***
Roky Klub
1990
1990
1990–1991
1992
2002
2003–2004
2004–2006
Fiorentina
Ascoli
Reggina
Avellino
Catania
Montevarchi
Cervia
Úspěchy
Mistrovství světa
1982 Itálie
1. italská fotbalová liga
1975/76 Turín
Pohár PMEZ
1983/84 Řím
Pohár UEFA
1989/90 Fiorentina - trenér
Další informace
Webwww.cicciograziani.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klubová kariéra

Arezzo a Turín

Do Arezza odešel v roce 1970 z malého klubu Bettini Quadraro, kde začínal. V roce 1972 jej koupil Turín, ale ještě rok jej nechali na hostování v Arezzu. V tomhle druholigovém klubu nakonec odehrál celkem 52 utkání a vstřelil 12 branek.

Za býky poté hrál osm let a odehrál za ně celkem 289 utkání a vstřelil 122 branek, což jej řadí na 7. místo v historické tabulce střelců v klubu. Získal s nimi jeden titul a to v sezoně 1975/76. V následující sezoně 1976/77 se stal s 21 góly nejlepším střelcem v lize. Velmi si rozuměl se spoluhráčem Pulicim.

Fiorentina, Řím a Udinese

V roce 1981 spolu s Pessim odešel do Fiorentiny, kde hrál dva roky. Pomohl klubu v sezoně 1981/82 k 2. místu v lize (o 1 bod unikl titul).

V roce 1983 se rozhodl opět odejít. Vybral si Řím, se kterým hrál finále poháru PMEZ 1983/84, kde neproměnil penaltu v penaltovém rozstřelu proti Liverpoolu. V sezoně 1985/86 pomohl opět k 2. místu v lize. Nakonec s vlky získal dvě vítězství v italském poháru (1983/84, 1985/86). Střelecky už nebyl tak efektivní a tak se v roce 1986 rozhodl odejít do menšího klubu Udinese se kterým v sezoně 1986/87 sestoupil do druhé ligy.Následující sezoně odehrál posledních 10 utkání a na novou sezonu 1988/89 odešel do Austrálie, kde odehrál dva zápasy za Leichhardt.

Hráčská statistika

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
SoutěžZápasyGólySoutěžZápasyGólySoutěžZápasyGólyZápasyGóly
1970/71 Arezzo Serie B20IP00-0020
1971/72 Serie B122IP00-00122
1972/73 Serie B349IP41-003810
1973/74 Turín Serie A226IP00UEFA10236
1974/75 Serie A3012IP104UEFA204216
1975/76 Serie A2915IP40-003315
1976/77 Serie A3021IP41PMEZ413823
1977/78 Serie A2911IP53UEFA624016
1978/79 Serie A239IP32UEFA212812
1979/80 Serie A3012IP92UEFA214115
1980/81 Serie A2911IP95UEFA634419
1981/82 Fiorentina Serie A299IP42-003311
1982/83 Serie A235IP52UEFA20307
1983/84 Řím Serie A245IP112PMEZ92449
1984/85 Serie A192IP62PVP42296
1985/86 Serie A145IP101-00246
1986/87 Udinese Serie A227IP00-00227
1987/88 Serie B101IP21-00122
Celkem v Itálii 411142-8028-3812529182

Reprezentační kariéra

Za reprezentaci odehrál 64 utkání a vstřelil 23 branek.[1] První utkání odehrál 19. dubna 1975 proti Polsku (0:0)[2] a první branku vstřelil 7. dubna 1976 proti Portugalsku (3:1).[3] Byl na dvou turnajích MS. V roce 1978 odehrál tři zápasy z lavičky, ale na zlatém mistrovství v roce 1982 odehrál všechna utkání, i když ve finále odehrál jen sedm minut. Byl také útočníkem číslo jedna na (ME 1980. Dne 29. května 1983 odehrál svůj poslední zápas v reprezentaci proti Švédsku (0:2).[4]

Statistika na velkým turnajích

Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnajeDatumSoupeřOdehraných minutVstřelené brankyVýsledek
Itálie MS 1978 2 zápas ve skupině 6. 6. Maďarsko703:1[5]
2 zápas v semifinálové skupině 18. 6. Rakousko1801:0[6]
3 zápas v semifinálové skupině 21. 6. Nizozemí1301:2[7]
ME 1980 1 zápas ve skupině 12. 6. Španělsko9000:0[8]
2 zápas ve skupině 15. 6. Anglie9001:0[9]
3 zápas ve skupině 18. 6. Belgie9000:0[8]
o 3. místo 21. 6. Československo12011:1 (8:9 na pen.)[10]
MS 1982 1 zápas v první skupin. fáze 14. 6. Polsko9000:0[11]
2 zápas v první skupin. fáze 18. 6. Peru9001:1[12]
3 zápas v první skupin. fáze 23. 6. Kamerun9011:1[13]
1 zápas ve druhé skupin. fáze 29. 6. Argentina9002:1[14]
2 zápas ve druhé skupin. fáze 5. 7. Brazílie9003:2[15]
Semifinále 8. 7. Polsko7002:0[16]
Finále 11. 7. NSR703:1[17]

Hráčské úspěchy

Klubové

Reprezentační

Individuální

Vyznamenání

Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[18]

Trenérská kariéra

Po fotbalové kariéře se začal věnovat trenéřině. První angažmá měl v roce 1990, když vedl poslední 4 zápasy Fiorentinu a vedl i klub ve finále poháru UEFA 1989/90, kde prohrál s Juventusem. Poté se stal trenérem druholigové Ascoli, ale pár dní před zahajovacím zápasem ligy byl odvolán, kvůli neshodám s prezidentem klubu. Krátce působil v klubech Reggině, Avellinu a Catanii (pomohl v roce 2002 k postupu do druhé ligy). Úplnou sezonu odtrénoval v sezoně 2004/05 a 2005/06 v klubu Cervia v nižších ligách.

Poté se stal komentátorem pro televizi Mediaset, zahrál si několik epizodních filmových rolí.[19] V roce 1994 neúspěšně kandidoval do Senátu za stranu Patto per l'Italia. V červnu 2014 na koupališti v Arezzu zachránil život dítěti, které se dusilo žvýkačkou.[20]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesco Graziani na italské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.