Pchery

Pchery se rozkládají ve vyvýšené poloze na pravém svahu širokého údolí Knovízského potoka, pod horní hranou rozlehlé pláně, zvané Rovina, či na Rovinech (místními bývá tento název užíván v množném čísle, jakoby podle vzoru „města“). Směrem jihozápadním terén sotva pozorovatelně stoupá k vrcholu Vinařické hory, nacházející se už na katastru obce Vinařice. Nejnižší bod katastrálního území Pchery leží v nadmořské výšce 247 m na hladině Knovízského potoka, nejvyšší bod v nadmořské výšce 364 m v poli na východním úbočí Vinařické hory. Vlastní sídlo Pchery tvoří dvě původně samostatné těsně sousedící osady – Pchery (severovýchodní část) a Humny (jihozápadní část) – které v průběhu času k nerozeznání stavebně splynuly do jednoho útvaru (podobně jako sousední Brandýsek a Olšany). Nedílnou součástí obce je někdejší hornická osada Theodor (lidově „Kréta“), ležící 1,5 km jihovýchodně, na protější hraně Rovin nad údolím Týneckého potoka.

První písemná zmínka o Pcherách je z roku 1222, kdy se připomínají platy, odváděné Pehreh (v Pechrech) klášteru benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Podle jazykovědce Antonína Profouse tkví původ názvu v německém slově Becherer, označujícím hlavní zaměstnání nejstarších obyvatel osady – lze je vykládat buď jako „češíři“ (výrobci dřevěných číší aj. nádob) nebo „smolaři“ (sběrači a zpracovatelé pryskyřice).

Ves Humny (Owny) se připomíná roku 1277 v majetku ostrovského kláštera. Středověký název Ovny je snad odvozen od pojmenování přilehlých pozemků na severních svazích Vinařické hory, teprve v novověku se z něj vyvinul tvar Humny.

• Kostel svatého Štěpána, stojící v horní části vsi. Poprvé se připomíná v registrech desátků roku 1352, byl barokně přestavěn a rozšířen v roce 1706, novější úpravy pocházejí ještě z let 1894 až 1895.
• Zvonice ve stráni nad kostelem, barokní, z poloviny 18. století.
• Větrná elektrárna Pchery. Na pláni zhruba 1 km východně od obce byla v srpnu 2007 zahájena výstavba větrné elektrárny s doposud největším jednotkovým instalovaným výkonem v ČR. Dvě 88 m vysoké věže ponesou každá vrtuli o průměru 100 m, pohánějící generátor o instalovaném výkonu 3 MW. Dodavatelem technologie je finská firma WinWinD, výstavba má stát 190 milionů Kč. Montáž obou věží včetně osazení vrtulí a generátorů byla dokončena v únoru 2008, k zahájení provozu došlo 1. dubna 2008.[10][11]

• Oldřich Duras, první český šachový velmistr se narodil v Humnech roku 1882.
• Bydlel zde horník (dřevič) dolu Ronna Karel Koutecký, narozený roku 1906 v Motyčíně a popravený koncem druhé světové války v Drážďanech. Ve Pcherách je po něm pojmenována ulice Karla Kouteckého, jeho jméno je také uvedeno na pomnících ve Pcherách a Vinařicích.[12]

• Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede dálnice D7 s exitem 18 (Slaný-jih).

• Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční zastávka Kladno-Švermov ve vzdálenosti 3,5 km ležící na trati 093 z Kralup nad Vltavou do Kladna. Do roku 1982 byla v provozu zastávka Pchery na trati 11b z Kladna-Dubí do Zvoleněvsi.[13]

• Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýsek, Kladno, Praha, Slaný.[14]

Formálně se obec člení na dvě části:

• Pchery
• Humny

a dvě základní sídelní jednotky:

• Pchery (vlastní Pchery a Humny)
• Pchery-u dolu (okolí bývalého dolu Theodor)[15]

• JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Pchery, s. 148–149.

• Galerie Pchery na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Pchery v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pchery na Wikimedia Commons
• Pchery v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)