Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž)

Kostel nechal postavit v roce 1247 biskup Bruno ze Schauenburku. Snad roku 1539 bylo založeno literátské bratrstvo Nanebevzetí Panny Marie a sv. Michaela Archanděla, které fungovalo v kostele Nanebevzetí Panny Marie a v tehdy nedaleko stojícím kostelíku sv. Michala,[1] zbořeném roku 1789.[2] Když během třicetileté války vpadla do Kroměříže 26. června 1643 švédská vojska pod velením generála Lennarta Torstensona a s pomocí odbojných Valachů vyplenila město, vyrabovali a zcela vypálili i původní kostel. Z kostela zůstalo jen jádro věže a holé zdi. Dobytí Kroměříže během třicetileté války barvitě líčí i Kroměřížská selicha dochovaná v rukopise z roku 1702. Obnovy se kostel dočkal až za biskupa Wolfganga Hanibala von Schrattenbacha roku 1724.[3] Matka boží nad svatostánkem je dílem akademického malíře a grafika Josefa Führicha (1800 – 1876).[4]

V rámci regulace řeky Moravy byly v letech 1907-1909 od mostu přemístěny sochy sv. Václava od sochaře Jana Antonína Becka (1864-1937),[5] sv. Cyrila, sv. Metoděje od sochaře Antonína Tomáše Becka (1835-1908)[4] a sv. Vendelína k severní části balustrády kostela. Samotná balustráda původně zdobila arcibiskupské stáje u Mlýnské brány, zrušené při stavbě novější části arcibiskupského gymnázia a kněžského semináře na počátku 20. století.[5]

V roce 1971 se socha sv. Vendelína od sochaře Františka Prchala[6] (otce Jana Václava Prchala) po pádu rozbila a byla nahrazena sochou sv. Anny z roku 1919 od kroměřížského sochaře Jana Neumanna přivezenou v roce 1966 ze Staré Vody.[7]