Felix Ivo Leicher

Narodil se ve slezském městě Bílovec, dnes tam na zdi napravo od hlavního vchodu farního kostela sv. Mikuláše na jeho památku visí pamětní deska. Vyučil se tkalcem, později však studoval na piaristickém gymnáziu v Příboře, kde začal malovat kulisy pro školní divadlo. Jeho talentu si povšiml místní malíř Franz Andreas Schaffer, žák Jana Kupeckého a vzal ho do učení[2]. Po Schafferově smrti v roce 1749 Leicher chtěl pokračovat ve studiu. Patrně i pod vlivem staršího přítele a sourodáka Jana Ignáce Cimbala a stalo se pro něj posláním a celoživorním zaměstnáním. Od roku 1751 studoval Leicher vídeňskou malířskou akademii; v roce 1754 v soutěži akademie obdržel druhou cenu za obraz Pomazání Saula na krále (dnes se tento obraz i s přípravnou skicou nachází v Německém národním muzeu v Norimberku), což mu do budoucna zajistilo podporu této školy. Jeho učitelem tam byl mimo jiné Franz Anton Maulbertsch, s nímž pak po celý život udržoval přátelské vztahy a spolupracoval, např. na freskách a obrazech pro piaristický kostel v Mikulově. V mnoha místech je Leicher tvůrcem oltářních obrazů v kostelích s Maulbertschovými freskami. Vliv učitele však nezapře ani pozdní Leicherovo dílo, jak je patrno na koloristicky bohatém hlavním oltářním obraze svatého Mikuláše v Bílovci. V několika případech byla jeho díla dlouho připisována právě Maulbertschovi a teprve nedávno bylo zjištěno jejich pravé autorství. Další díla z anonymity dosud nevystoupila. V 70. letech 18. století se věnoval též tvorbě obrázků kabinetního formátu a skic se světskými žánrovými náměty.

Jeho kompozice, typika figur, jejich gesta, stylizace tvarů, práce se světlem a rokokový charakter malby dokazují značný vliv Maulbertschův, jehož dílo Leicher obdivoval, zvláště v počátcích své praxe od konce 50. let. Jeho projev byl však barevně tlumenější, nikdy se plně neztotožnil s Maulbertschovým pojetím barevně-světelné exprese. Jeho výrazové prostředky mají charakter spíše lyrizující, zdrženlivější, narativně laděný. Na rozdíl od Maulbertsche nebyl nijak dotčen expresivním projevem Pavla Trogera. Inspiroval se zřejmě též díly benátských malířů 18. století, zvláště kompozicemi Giovanni Battisty Pittoniho a nezřídka rovněž obrazy Petra Paula Rubense či malířů z jeho okolí, nejvýrazněji je to patrno na dvou malbách pro oltáře kostela sv. Jana Křtitele v Kroměříži. Jeho vývoj postrádá dramatičnost a ani v reprezentativním souboru oltářních obrazů v opavském farním kostele Nanebevzetí Panny Marie z počátku 80. let, jež bývají často pokládány za jeho nejdokonalejší, neztrácí návaznost na rokokové ladění děl svého raného tvůrčího období.

Někteří kritikové však spatřují těžiště Leicherovy inspirace spíše v díle Michelangela Unterbergera, profesora vídeňské akademie, jehož dílo bylo jakousi umírněnou variantou tehdejšího akademického jednotného stylu; zvláště tomu nasvědčují jednoduchá, přehledná kompoziční řešení a spíše lyrické, nedramatické vyznění děl obou umělců.

• 
  Večer, 80. léta 18. stol., Muzeum výtvarného umění, Budapešť
• 
  Svatý Josef Kalasanský uctívá Pannu Marii a Ježíška

• Babice (Polsko), farní kostel sv. Kateřiny

Sv. Karel Boromejský rozděluje almužny, kolem roku 1791

Sv. Kateřina (nezvěstné)

• Benešov, piaristický kostel

Panna Marie v oblacích

Svatá Rodina (hlavní oltářní obraz)

Vidění svatého Josefa Kalasánského, kolem 1761

• Bílá Voda, bývalý piaristický kostel

Apoteóza sv. Jana Nepomuckého, před rokem 1777

Navštívení Panny Marie

• Bílovec (okr. Nový Jičín), Městské muzeum

Portrét Františka Štěpána Lotrinského (1745)

Portrét Marie Terezie, 1745

• Bílovec (okr. Nový Jičín), děkanský kostel sv. Mikuláše

Sv. Mikuláš a sv. Jan Nepomucký před Kristem, před 1777

• Brno, minoritský kostel sv. Janů (Křtitele a Evangelisty)

Oslavení svatého Šebestiána

další tři oltářní obrazy

• Dobrzyca (Polsko), filiální kostel sv. Jakuba Většího

Sv. Jakub Větší, kolem 1788 (nezvěstné)

• Dolany, farní kostel sv. Matouše (původně Olomouc, bývalý kartuziánský kostel)

Nanebevzetí Marie, kolem 1776

• Domašov (okres Jeseník), farní kostel sv. Jana Křtitele (původně Opava, bývalý františkánský kostel sv. Barbory)

Stětí sv. Barbory, 1759 či 1761 (skica v Szémpüveszéti Muzeum v Budapešti)

• Fulnek, farní kostel Nejsvětější Trojice (původně augustiánský)

Sv. Augustin s Nejsvětější Trojicí, kolem 1760

Sv. František Saleský (nástavcový obraz bočního oltáře)

Sv. Kazimír Polský (nástavcový obraz bočního oltáře)

• Grobniky (Polsko), farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Sv. Alžběta

Sv. Barbora, 1787–1788

• Hlubčice (Polsko), františkánský klášter

Sv. Kateřina, kolem 1790

• Jeseník, dř. sbírka dr. Weindlicha

Orfeus v podsvětí, kolem 1786 (nezvěstné)

• Jiříkov, farní kostel sv. Michaela

Pád andělů, kolem 1787

• Kroměříž, kostel sv. Jana Křtitele

Duše v očistci, kolem 1755 (malba pro oltářní menzu)

Svatý Vendelín, kolem 1755 (malba pro oltářní menzu)

• Lisiecice (Polsko), farní kostel Povýšení sv. Kříže

Sv. Anna

Sv. Valentin

• Lískovec (okres Frýdek-Místek), filiální kostel sv. Judy Tadeáše a Šimona

Loučení apoštolů Judy Tadeáše a Šimona, kolem 1791

Marie s dítětem

• Litomyšl, piaristický kostel

Svatý Jan Nepomucký, 1759

• Mikulov, kostel sv. Jana Křtitele

Vidění svatého Josefa Kalasánského

• Místek, děkanský kostel sv. Jana a Pavla

Růžencová madona, po 1768

Sv. Rodina se sv. Annou a Jáchymem

Sv. Veronika

• Moravská Třebová, Městské muzeum

Sv. Josef Kalasanský před Marií, asi 1765

• Nasiedle (Polsko), farní kostel sv. Jakuba Většího

Sv. Anna

Sv. Barbora

• Opava, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Pád andělů

Poslední večeře, 1781–1783

Sv. Anna s Ježíškem, Marií a sv. Jáchymem

Sv. Augustin

Sv. Josef Pěstoun

Sv. Šimon Stock před Marií

Zázračné uzdravení sv. Peregrina

• Opava, kaple sv. Alžběty

Sv. Alžběta rozdílí almužny, 1783

• Opava, kostel sv. Vojtěcha (původně Fulnek, bývalý kapucínský kostel sv. Josefa)

Sv. František z Assisi s Pannou Marií a sv. Josefem před Nejsvětější Trojicí, 1778

Sv. Josef z Leonici

Sv. Felix z Cantalice

• Opava-Jaktař, farní kostel sv. Petra a Pavla

Loučení apoštolů sv. Petra a Pavla, kolem 1762 (?)

• Praha - Nové Město, bývalákaple piaristické koleje v Panské ulici

Oltářní obraz (asi 1764-65), nástropní malba je od Josefa Hagera

• Příbor (okres Nový Jičín), bývalý piaristický kostel sv. Valentina

Smrt sv. Josefa, asi 1774

Svatý Josef Kalasanský před Pannou Marií kolem 1764

• Třinec, farní kostel sv. Albrechta (původně Konská, farní kostel Všech svatých)

Sv. Jan Nepomucký

Vidění sv. Hedviky, 1794 či 1797

• Vídeň-Wieden, Wiedner Hauptstrasse 82; farní kostel sv. Tekly při bývalém klášteře piaristů:

oltářní obrazy: Svatá Tekla, Panna Marie Immaculata a SvatýJosef Kalasanský (1755/56)

• Vídeň, klášterní kostel piaristů Panny Marie věrné (Maria Treu) s freskami F. A. Maulbertsche

obraz Svatá rodina na postranním oltáři (1763)

• Vídeň, bývalá kolej barnabitů

oltářní obraz v kapli (1765-66)

• Vídeň, Österreichische Galerie Belvedere (Rakouská galerie Belvedere)

Příbuzenstvo Kristovo, rytina na mědi (tisková deska)

• Vídeň, Trattnerova dvorní kaple

Oltářní obraz (1777)

Další obrazy jsou: v Opavě-Kateřinkách, v Morkovicích, v Mutěnicích, v Topolanech u Olomouce či v polském Krakově (kostel trinitářů).

• Horová, Anděla. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 546 stran. ISBN 80-200-0521-8.
• Jelonek, Emil. Felix Ivo Leicher. In Das Kuhländchen. 7. svazek. Neu-Titſchein: L. V. Enders’ſch, 1926. 200 stran. Strany 17–20, 33–37, 49–52.
• Krsek, Ivo. Dějiny českého výtvarného umění, díl II/2.
• Krsek, Ivo. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Academia, 1996.
• Kuchta, Zdeněk. Významní rodáci a osobnosti Bílovecka. Bílovec : Město Bílovec, 2009. ISBN 978-80-254-6373-4. Oddíl Leicher Felix Ivo, strany 54–55.
• Petrová-Pleskotová A. K dielu Felixe Ivo Leichera na Slovensku. In ARS, číslo 1, 1985.
• SCHENKOVÁ, Marie; OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska. Opava: Slezské zemské muzeum ; František Maj, 2001. 274 s. ISBN 80-86458-06-7.
• SCHENKOVÁ, Marie; OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství ve východní části českého Slezska. Opava: Slezské zemské muzeum ; František Maj, 2004. 265 s. ISBN 80-86224-46-5.
• Slavíček, Lubomír. Felix Ivo Leicher. Disertace FF UJEP Brno 1972.
• SLAVÍČEK, Lubomír. Felix Ivo Leicher, ein Maler ohne Eigenschaften? Versuch einer Stildefinition seines Oeuvres. In: Eduard Hindelang; Lubomír Slavíček. Franz Anton Maulbertsch und Mitteleuropa : Beiträge zum 30-jährigen Bestehen des Museums Langenargen. Langenargen - Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4394-7. S. 221–243. (německy)
• Slavíček, Lubomír. Příspěvky k poznání Felixe Ivo Leichera na severní Moravě. In Sborník památkové péče v severomoravském kraji. Číslo 5, 1982.
• TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Leicher, Felix Ivo, s. 19–20.
• Vollmer, Hans. Allgemeines Lexikon der bildenden Kunst. 22. svazek. Leipzig, 1928.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Ivo Leicher na Wikimedia Commons
• Felix Ivo Leicher v informačním systému abART