Jaktař

Jaktař (rod ž. i m., 7.p. před/za J-í i J-em, německy Jaktar, polsky Jaktarz, Jaktar), dříve samostatná obec, je dnes jednou z 16 částí statutárního města Opavy a je územně totožná s katastrálním územím Jaktař. Od centra města leží zhruba 3 km severozápadním směrem.

Jaktař
Kostel sv. Petra a Pavla v Jaktaři
Lokalita
Charaktermístní část
ObecOpava
OkresOpava
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměMorava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Zeměpisné souřadnice49°56′56″ s. š., 17°51′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 362 (2011)[1]
Katastrální územíJaktař (5,82 km²)
Nadmořská výška260 m n. m.
PSČ747 07
Počet domů605 (2011)[1]
Jaktař
Další údaje
Kód části obce111732
Kód k. ú.711730
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Převážná část Jaktaře patří k centrální oblasti města Opavy, která se nečlení na samosprávné městské části a je spravována přímo zastupitelstvem a magistrátem města. Pouze nepatrný díl na severovýchodě Jaktaře, základní sídelní jednotka Vávrovická, tvořená čtveřici dvojdomků se zahrádkami na západní straně Vávrovické ulice poblíž kaple v Palhanci, patří k samosprávné městské části Vávrovice.

Název

Pro jméno Jaktař se doposud nepodařilo nalézt věrohodné vysvětlení. Snad má předslovanský původ.[2]

Historie

První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. V raném středověku bylo postaveno slovanské hradiště na vyvýšeném místě dnešního farního kostela. Jaktař patřila k moravským enklávám ve Slezsku. Na rozdíl od Opavy byla většina obyvatel česky mluvících.

V roce 1938 stálo v Jaktaři 302 domů. V roce 1939, tedy v době kdy Opava byla centrem jednoho ze tří vládních obvodů Sudetské župy a zbytek ČSR byl protektorátem, byl Jaktař připojen k Opavě. Spolu s ním bylo připojeno také město Kateřinky a obec Kylešovice.

Počet obyvatel Jaktaře podle sčítání lidu[3][4]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 58663569675089411331738[p 1]1968210219732055201122772362
  1. Z toho 1340 osob národnosti československé a 294 německé.[5]

Pamětihodnosti
  • Kostel svatého Petra a Pavla je doložen již před polovinou 13. století. Ve zdivu gotický jednolodní kostel s hranolovou věží má v presbytáři dochované kamenné gotické sanktuarium a sedile ze 14. století. Nejstarší částí kostela je sakristie z poloviny 13. století, zaklenutá dvěma poli velmi masivní žebrové klenby. Kostel byl přestavěn koncem 18. století. Vybavení kostela pochází z 18. a 19. století. Nejcennější je pozdně barokní oltářní obraz Loučení apoštolů sv. Petra a Pavla z roku 1762, který namaloval slezský malíř Felix Ivo Leicher.
  • Poutní místo s kaplí sv. Anny, barokního původu, kaple vysvěcena roku 1897, několikrát zdevastována, obnovena roku 2010[6]

Školy
  • Církevní základní škola sv. Ludmily, Slavkovská 140/2
  • Základní škola Krnovská 101

Kultura a vybavenost

Jaktařem prochází cyklostezka směrem na Stěbořice a arboretum v Novém Dvoře. Působí zde křesťanská sportovní organizace Orel, nachází se zde fotbalové hřiště a je vyvíjena i další sportovní a kulturní činnost. Pod kostelem svatého Petra a Pavla je umístěn model planety Saturn jako součást modelu Sluneční soustavy v Opavě.

V Jaktaři se nachází poštovní úřad (PSČ 747 07), veterinární nemocnice, mini-zoo a další. Z obchodů se zde nachází supermarket Tempo (Terno), nejstarší v Opavě, a množství dalších specializovaných obchodů. Výpadovky z města směrem na Krnov a Bruntál a okolí se staly centrem prodeje a servisu automobilů značek Volkswagen (celý koncern), Opel, Peugeot, Suzuki, Citroen, Hyundai, Mitsubishi, Ford a Mazda.

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 337.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 730–731.
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 569.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 89.
  6. http://www.svataanna.estranky.cz/

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.