Eurasijský ekonomický svaz

• rusky Евразийский экономический союз – Jevrazijskij ekonomičeskij sojuz
• bělorusky Еўразійскі эканамічны саюз – Jeŭrazijski ekanamičny sajuz
• kazašsky Еуразиялық Экономикалық Одақ
• arménsky Եվրասիական տնտեսական միություն – Jevrasiakan tntesakan miut’jun
• kyrgyzsky Евразиялык экономикалык биримдик

Namísto jednoznačného názvu "Eurasijská ekonomická unie" nebo zkratky EEU používají ČTK a některá další media nesprávné označení "Euroasijská hospodářská unie" a zkratku EAHU. Chyba je zejména ve slově "euroasijská", které má být "eurasijská".^[zdroj?]

Poprvé s návrhem na založení Euroasijského svazu přišel kazašský prezident Nursultan Nazarbajev v moskevském projevu v roce 1994,[3] větší ohlas zaznamenalo ohlášení stejného plánu ruským premiérem Vladimirem Putinem v říjnu 2011.[4] Následně 18. listopadu 2011 podepsali prezidenti Běloruska, Kazachstánu a Ruska úvodní dohodu, která počítá se založením Eurasijského ekonomického svazu do roku 2015. Projekt se inspiruje integrační snahou Evropské unie a součástí dohody už je plán na založení Eurasijské komise po vzoru Evropské komise.[5][6]

Dohoda o Eurasijském ekonomickém svazu byla podepsána 29. května 2014 v Astaně, svaz vzniknul 1. ledna 2015, zakládajícími členy jsou Ruská federace, Kazachstán a Bělorusko.[7] Dohoda předpokládá postupné zřízení společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu i pracovních sil a společnou energetickou, průmyslovou, zemědělskou a dopravní politiku.[7]

Logo Euroasijské ekonomické unie

Orgány Svazu byly zřízeny na základě dohod z 18. listopadu 2011 jako regulační orgány Eurasijského ekonomického prostoru a Celního svazu. Jsou čtyři: Nejvyšší rada, Mezivládní rada, Komise a Soud.

Nejvyšší euroasijská ekonomická rada (Высший евразийский экономический совет) je nejvyšším orgánem svazu, skládá se z prezidentů členských zemí. Druhým nejvyšším orgánem je Mezivládní rada sestávající z předsedů vlád členských zemí. Stálým orgánem svazu je Euroasijská ekonomická komise. V jejím čele stojí rada komise, v níž zasedá vždy jeden místopředseda vlády za každou členskou zemi. V předsednictví výše uvedených orgánů se prezidenti/premiéři/vicepremiéři po roce střídají. Stálým výkonným orgánem komise je kolegium komise, v němž jsou tři zástupci každého členského státu. Předsedou kolegia je Boris Viktorovič Christěnko. Posledním orgánem svazu je jeho soud.

Iniciativu k založení Eurasijské ekonomické unie započal Vladimir Putin během svého třetího prezidentského období. Unie by měla sjednotit několik postsovětských států, původně se mluvilo o Rusku, Bělorusku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.[8] Ruský premiér Medveděv také zmínil Gruzii jako možného člena.[9] Podle deníku The New York Times by několik kandidátů na prezidenta v Kyrgyzstánu v roce 2011 bylo pro schválení vstupu do unie.[10] Vláda Tádžikistánu prohlásila, že členství v unii zvažuje.[11] Gruzínský premiér prohlásil že studuje možnosti přistoupení k Eurasijské unii, ale později prohlásil, že hlavní strategií Gruzie je integrace s Evropskou unií.[12][13] V srpnu 2013 Ukrajina požádala o pozorovatelský status.[14] V květnu 2014 Arménie a Kyrgyzstán oznámily své rozhodnutí o vstupu do Eurasijského svazu.[15]

Ruský politolog Dmitrij Orlov roku 2011 uvedl, že do Eurasijské unie by se časem mohly kromě postsovětských států připojit také státy údajně kulturně a historicky blízké jako: Finsko, Maďarsko, Česko, Bulharsko, Vietnam, Mongolsko, Kuba nebo Venezuela.[16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurasian Union na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurasijská ekonomická unie na Wikimedia Commons