Ernst Adolf Waldstein-Wartenberg

Erb Waldsteinů (Valdštejnů)

Narodil se jako syn JUDr. Karla Ernsta Waldstein-Wartenberga (1897–1985) a jeho manželky Marie Johanny, roz. Kinské (1900–1976). Jeho bratr Karl Albrecht (* 1931) působí jako benediktinský mnich s řeholním jménem páter Angelus v bavorském klášteře Ettal.

Pocházel ze zámožné rodiny, která ve 20. a 30. letech 20. století aktivně vystupovala proti pozemkové reformě v Československu a která si zvolila německou národnost. Jeho otec byl členem Sudetoněmecké strany a po odstoupení československého pohraničí nacistickému Německu získal říšskoněmeckou státní příslušnost.[4][5]

Ernst Adolf musel jako říšský Němec narukovat do wehrmachtu. Dne 28. října 1944 byl postřelen do nohy a převezen do Vídně.[6] Na frontu se už nevrátil. S matkou a sestrou našel útočiště v Tyrolsku. Pracoval u tamějšího statkáře, stal se totiž prozatímním živitelem rodiny, protože otec byl v České Lípě odsouzen za kolaboraci a na rok uvězněn. V Československu byl rodině majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Po propuštění z vězení v roce 1946 se otec za rodinou přestěhoval do Rakouska.[2]

Vystudoval Vyšší obchodní školu ve Vídni.[6] Přestěhoval se do Korutan. Zapojil do činnosti církevních organizací. Byl stoupencem reformního hnutí, které v Rakousku nastalo po II. vatikánském koncilu počátkem 70. let. Podporoval myšlenku otevřenosti církve a vstupu laiků (nevysvěcených členů církve) do církevního života.[2]

V roce 1962 se spolupodílel na přípravě rakouského katolického dne (Österreichischer Katholikentag). V 70. letech sehrál klíčovou roli v procesu usmíření mezi německými a slovinskými etnickými skupinami v Korutanech. V letech 1972–1985 byl prezidentem katolické sekce laiků v diecézi Gurk (Katholische Aktion der Diözese Gurk) a následně až do roku 1990 prezidentem Katolické laické rady Rakouska (Katholischer Laienrat Österreichs – KLRÖ). Jejím čestným prezidentem zůstal až do své smrti. V letech 1988–1992 působil také jako předseda Evropského laického fóra (European Laity Forum, Europäisches Laienforum.[2][7]

Po Sametové revoluci se pokusil o podnikatelský projekt na severu Čech v místech, které si do roku 1991 uzurpovala sovětská armáda.[8] Usiloval také o restituce.[9][10]

Ve švýcarském Badenu se 11. listopadu 1954 oženil s Marií Wilhelminou (hraběnkou) Henckel (von) Donnersmarck (* 17. listopadu 1929 Náklo), dcerou Lazara hraběte Henckel von Donnersmarck (1902–1991) a Franzisky hraběnky von und zu Eltz (1905–1997). Narodily se jim tři děti:[1]

• 1. Maria Theresia (20. 1. 1957 Lugano – 1. 3. 1967 Lugano)
• 2. Carl Albrecht (* 13. 6. 1958 Lugano), hlava rodu od roku 2019
  • ∞ (7. 6. 1986 Senftenegg bei Ferschnitz) Angelika Auer (* 22. 3. 1957 Scheibbs, Dolní Rakousy)
• 3. Lazarus (* 11. 11. 1960 Klagenfurt)

Syn Carl Albrecht Waldstein-Wartenberg se vrátil s rodinou po listopadu 1989 zpět do Česka, získal české občanství a v letech 1997–2005 měl sídlo na zámku v Zalužanech.[11]

Za své aktivity byl několikrát oceněn. Byl nositelem komturského kříže s hvězdou papežského řádu sv. Řehoře, komturského kříže papežského řádu sv. Silvestra, velkého zlatého čestného vyznamenání Korutan, zlaté medaile Hemma diecéze Gurk a plakety Andreje Einspielera Lidové rady korutanských Slovinců.[7]