Erdmann Spies

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Angažoval se na četných úrovních v politice. V rodných Odolenovicích zasedal v obecní radě, byl členem okresního zastupitelstva pro okres Bečov nad Teplou a zástupcem v zemské zemědělské radě.[3] V zemských volbách roku 1908 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii venkovských obcí, obvod Karlovy Vary, Loket, Bečov.[4] Uvádí se jako německý agrárník.[5]

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 119. Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband), v jejímž rámci byl členem Německé agrární strany. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[6]

V letech 1918-1919 byl členem Prozatímního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung für Deutschösterreich), tedy státního útvaru, do kterého se v rámci práva na sebeurčení neúspěšně pokoušeli integrovat i etničtí Němci z českých zemí.[3]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německý svaz zemědělců (BdL) senátorské křeslo v Národním shromáždění Československé republiky.[7] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925[8] a parlamentních volbách v roce 1929. Senátorem byl do roku 1935.[9] Profesí byl rolníkem v obci Odolenovice.[10] V roce 1926 pronesl projev při odhalování pomníku obětem první světové války v obci Radyně.[11]