Elysejský palác

Elysejský palác (francouzsky Palais de l'Élysée) je palác v centru Paříže, nedaleko Avenue des Champs-Élysées, po které má svůj název.[zdroj?] Od roku 1873 je sídlem francouzských prezidentů. Soukromá rezidence prezidenta se nachází ve východním křídle budovy. Od 14. května 2017 zde sídlí prezident Emmanuel Macron.

Elysejský palác
Vstupní brána paláce
Účel stavby

oficiální sídlo

Základní informace
Slohbarokní architektura a klasicismus
ArchitektiArmand Claude Mollet a Pierre-François-Léonard Fontaine
Výstavba1722
Pojmenováno poAvenue des Champs-Élysées a Louis Henri de La Tour d'Auvergne
Poloha
AdresaQuartier de la Madeleine, Francie Francie
UliceRue du Faubourg-Saint-Honoré
Souřadnice48°52′13″ s. š., 2°18′59″ v. d.
Další informace
Kód památkyPA00088876
WebOficiální web, Oficiální web a Oficiální web
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Palác byl vybudován v letech 1718-1722 podle plánů architekta Armanda Clauda Molleta. Krátce předtím koupil pozemek hrabě z Evreux, Henri-Louis de la Tour d'Auvergne. Po jeho smrti v roce 1753 získala palác od krále darem Jeanne-Antoinette Poisson, známá jako madame de Pompadour a nechala přestavět jeho interiéry. Zahrada byla zvětšena, vybavena sloupovím a podloubím a labyrintem. V té době byla Jeanne-Antoinette Poisson již několik let oficiální milenkou francouzského krále Ludvíka XV., kterému v roce 1764 svou rezidenci odkázala. Palác byl nyní v majetku Bourbonů a sloužil Ludvíkovi XV. nejprve k ubytování vyslanců a později jako výstavní prostor pro obrazy. V roce 1773 král prodal palác jednomu bankéři, ovšem jeho nástupce Ludvík XVI. jej v roce 1786 získal zpět a přenechal ho své sestřenici, Bathildě Orleánské, vévodkyni Bourbonské.

Za Velké francouzské revoluce byla vévodkyně v dubnu 1793 uvězněna a uvolněný palác sloužil jako sklad nábytku zabaveného emigrantům a zatčeným. Ačkoliv vévodkyně získala palác o čtyři roky zpět, odešla později do exilu do Španělska.

Salon Pompadour

V roce 1805 palác získal Joachim Murat, švagr Napoleona I. a nechal ho přestavět. Tak vznikl plesový sál, který slouží od dob prezidenta Georgese Pompidoua k zasedání francouzské vlády (rada ministrů). Když se stal v roce 1808 králem v Neapoli, převzal palác opět Napoleon I. pro svou manželku Joséphine.

V roce 1815 byl palác navrácen Bourbonům a vévodkyně jej vyměnila s králem Ludvíkem XVIII. za hôtel Matignon. Král roku 1816 předal Elysejský palác svému synovci Karlu Ferdinandovi, vévodovi z Berry a jeho manželce Marii Karolíně. Když vévoda o čtyři roky později zemřel, převzal palác opět král Ludvík Filip.

Francouzské Národní shromáždění prohlásilo palác v roce 1848 za sídlo budoucího prezidenta Druhé republiky. Sídlil zde prezident a posléze císař Napoleon III. Po vyhlášení Třetí republiky její první prezident Adolphe Thiers v paláci ještě trvale nesídlil, ovšem za jeho nástupce Mac-Mahona se od roku 1873 stal oficiálním sídlem francouzského prezidenta.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.