Drnek

Obec Drnek leží v okrese Kladno. Žije zde 181[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 521 ha.

Drnek
náměstí s autobusovou zastávkou
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0203 512991
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSlaný
Okres (LAU 1)Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°11′45″ s. š., 13°58′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel181 (2022)[1]
Rozloha5,21 km²
Katastrální územíDrnek
Nadmořská výška412 m n. m.
PSČ273 77
Počet domů80 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDrnek 65
27377 Malíkovice
[email protected]
StarostaZdeněk Levý
Oficiální web: www.obec-drnek.cz
Drnek
Další údaje
Kód obce512991
Kód části obce32514
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve vzdálenosti 9 km východně leží město Slaný, 13 km jihovýchodně statutární město Kladno, 19 km jihozápadně město Rakovník a 20 km severozápadně město Louny.

Historie

Na severozápad od nynější obce stávaly na jejím katastru ve středověku dvě vesnice, Svídna a Humniště. Svídna byla postupně opuštěna někdy na přelomu 15. a 16. století, Humiště zaniklo za neznámých okolností přibližně ve stejné době. Znovuosídlení zdejšího území se datuje teprve do počátku 18. století, kdy náleželo ke smečenskému panství Martiniců. Roku 1711 nechal hrabě Jiří Adam z Martinic v sousedství bývalého Humniště postavit poplužní dvůr, nazvaný na počest vrchnosti Martinice, a současně s ním na místě nynějšího Drnku hájovnu. Syn výše jmenovaného, hrabě Adolf Bernard z Martinic, pak v roce 1726 při hájovně založil vesnici o 13 chalupách, která podle příjmení tehdejšího panského hajného byla zvána Drnky či Drnek (současně byla zřízena i sousední ves Nová Studnice). K roku 1845 Drnek čítal už 27 domů s 237 obyvateli. Po zrušení feudálního zřízení se ves stala součástí obce Malíkovice, samostatnou obcí je od roku 1924.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí[3]
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[3]
  • 1937 země česká, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí [6]
  • 1945 země česká, správní okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[9]

Rok 1932

V obci Drnek (přísl.Martinice, 312 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 hostince, rolník, řezník, sadař, trafika, 2 obchody se smíšeným zbožím.

Pamětihodnosti

  • Tvrziště a zaniklá ves Humniště, archeologické naleziště[11]
  • Zaniklá ves Svídna, archeologické naleziště

Doprava

  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 3,5 km vede silnice I/16 Řevničov – Slaný – Mělník
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže městu je železniční zastávka (jen pro osobní dopravu) Kačice ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 120 z Prahy a Kladna do Rakovníka. Ve vzdálenosti 7 km leží železniční stanice Stochov (pro veškerou dopravu) ležící na téže trati.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mšec, Nové Strašecí, Slaný, Smečno.[12]

Fotografie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 5/1937 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 248. (česky a německy)
  11. Vytlačil, Lukáš: Čtyři tvrziště na Slánsku. Hradečno, Humniště, Ostrov a Řisuty. nakl. Petr Mikota, Plzeň 2006. ISBN 80-86596-70-2 (náhled obsahu[nedostupný zdroj])
  12. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.